Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:57
Publikováno dne:
27.3.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Trocha poezie neublíží 8 (Může naopak potěšit)

Děkuji všem, kteří se se mnou podělili o svou tvorbu. Chci ale upozornit, že s tou intimitou to není třeba přehánět. V určité fázi své tvorby dojde každý autor k tomu, že potřebuje publikum. Pak je třeba se ke své tvorbě hrdě přihlásit. Bezesporu platí slova, která ve svém dopisu věnovaném poezii napsal před padesáti lety básník Jan Noha: Poezie je víc než dekorace, víc než komediální přetvářka, jejímž cílem je pouze ohromit své okolí. Nicméně setkat se můžeme i s tím kritizovaným druhem autorů. Většina textů, které jsem od vás dostal, je ale myšlena vážně, a to mne těší. Dokonce i ty ne zcela dokonalé jsou upřímnou výpovědí. Opakuji proto, a myslím to velmi vážně, kdo chce skutečně psát a cítí, že má potřebu podělit se o své prožitky a city, nesmí se nechat odradit. Pište dál, ale také poezii čtěte, i to vám může pomoci. Doufám, že ti, kterým jsem napsal, že by se měli nějaký čas věnovat trochu více čtení než psaní, mi odpustí.

Dnešní výběr začnu ukázkou přesně toho druhu poezie všedního dne, která se mně osobně líbí. Věřím, že se bude líbit i vám. Teď už ale nabízím ukázky veršů:

Jana Pálová - Zůstaly klíče

Jen klíče zůstaly
a vůně Tvá splynula s pachem samoty,
sny se propadly,
kam? asi do podpadku od boty...
s tou botou jsi jen tak odkráčel,
bez stopy vysvětlení,
bez stopy navrácení.
tvář slzou jsi mi umáčel,
ale nemá cenu přetváření...
jen klíče zůstaly
a podoba Tvá se rozplynula ve větru,
emoce ustaly,
nechoulím se k Tobě,
ale do svetru,
ten svetr je stále tvůj,
vzpomínám na ten odchod
a v duchu křičím stůj!!!

Věra Sedláčková - Podzimní

Miluji podzim, časná rána mlhavá,
kdy první mrazík trávu stříbří
a vzduch čistí,
kdy slunce ještě za hory se schovává,
milostné vzkazy píše na barevné listí.

Zelené stráně, topol u cesty,
na větvích jíní bílé jak závoj nevěsty,
šípkový keř i vřesoviště spící,
jeřabin korály a vítr zpívající.

Větrnou rukou se mne dotýká
a zve mne k podzimnímu reji,
tváře mám zkřehlé, studené,
však nohy moje tančit chtějí.

Na hraně času valčík nádherný,
jež v dáli kdosi tiše, něžně hraje
a melodie ozvěnou se nese
přes ztichlý les, dál do celého kraje.

Miluji podzim, plný barev kouzelných,
když v jeho dlaních léto usíná,
třpytivé hvězdy po obloze bloudící,
padající mi do klína,
když nad hlavou se večer naklání.

V kapličce bílé, v kopci na stráni
se věčné světlo rozsvítí,
čas odzvoní své Ave - klekání,
zem v zimním spánku ponořená
zas čekat bude na kvítí,
na slunce zářivé a nová svítání.

Zimní

Zem pod příkrovem sněhu
tiše odpočívá,
hluboko v nitru svém
si tichou píseň zpívá

a všechno kolem naslouchá
té Země písni nadčasové,
vždyť z melodie dávných věků
teď zaznívají tóny zcela nové.

Jak zářivá loď pohádková
si Luna po obloze pluje,
stříbrné paprsky své jako šípy
až dolů k zemi vystřeluje

a stříbří špičky smrků
i jejich větve zelené,
tam kdesi za horami
už se chystá jaro,

možná je ještě příliš vzdálené
a nebo možná už je tady,
na dosah ruky, někde nablízku,
po dlouhé zimě unavené,
přijde a usadí se pod břízku.

Jen odpočine, nasadí si
na hlavu věnec z kopretin,
rozhodí zeleň po lukách a stráních,
zažene zimy poslední stín.

Oblékne šaty průsvitné
a vánek vyzve k tanci,
rozčeří jezera řeky,
květinám všem dá novou šanci
do krásy rozkvést v tisíceré vůni
a hvězdy koupat budou se
v hluboké, tiché, lesní tůni.

Pak básník bláhový
zas na cestu se vydá,
až přijde na něj jarní toulání,
na konci světa zastaví se
a celý vesmír sevře do dlaní,

když poklekne,
tak v srdci znít mu bude
už navždy Země tiché zpívání.

Tomáš Třeštík – Krajina z výšivky

Tvůj pelyněk nesměním za žádnou z orchidejí
provždy moje, tak přetěžko se vzpomíná
pod chlumem zvony díkůvzdání znějí
a ze zahrad sem voní cesmína.

Opánku k věrnosti cestami prochozený
loutko, dětskýma rukama k životu vzbuzená
smolničko, žernove, oblázku pohozený
jsem teď a tady, ať cokoli to znamená...

Kolik hladin pozlatilo slunce k zrcadlení
a tetovalo v kůži znamení blíženců
zas budem spolu zpívat do setmění
noc vyhladí nám vrásky věčných běženců...

Dnešní výběr ukončím možná trochu neskromnou žádostí obracející se k těm, kteří mi píší. Pokuste se vtěsnat do talkbacku stručné čtyřverší, téma nechám na jednom každém z vás. Nápad pana Hůsky se mi líbí. A hlavně maily, které dostanu já, neříkají nic o tom, kolik lidí si vybírané verše přečte. Delší psaní a ukázky si vždy rád přečtu a jistě již většina z vás ví, že se snažím odpovídat, i když to někdy nejde obratem. Těším se na další setkání a na závěr si dovolím poslat:

Vzpomínky

Filmový pásek v soukolí času
chuť dílčích vítězství
i porážek
postupně zachytil
To ošklivé
i krásu
Zpočátku malý pramínek
už dávno rozrostl se
v řeku
A tok ten
plný vzpomínek
poplatný činům
poplatný věku
zastavit nelze

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 27.3.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Trocha poezie neublíží 7 (Stále je co říci) - 13.3.2002


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Balzám na duši - MIlan Burda
Zdravím pana Josefa Polácha - Věra Sedláčková
Až se vzpamatuji z té rány podpaDkem - Josef Polách
Ivan Turnovec
Poezie je víc než dekorace, víc než komediální přetvářka, jejímž cílem je pouze ohromit své okolí.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena