Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:54
Publikováno dne:
16.10.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Trocha poezie neublíží 23

Tentokrát jde o skutečně mladou poezii, texty mne zaujaly, i když jim lze tu a tam vytknout prohřešky proti formě, rytmu i jazyku. Upoutávají nicméně svou hravostí a bezprostředností. Kam povede další autorova cesta, zatím nevím. Může stejně dobře dosáhnout na poetický Olymp, jako spadnout do poslední poetické stoky. Osobně mu přeji to první. A spolu s ostatními se budu těšit na jeho další cestu básníka opěvujícího život kolem sebe.

Ondřej Hostonský
Láska není jen bílý den
Jednou jsem se probudil do bílého dne.
Obloha bílá, na ní bílé mraky.
Mraky, které jen bláznovi se zdají,
bílou vůni mají a bílé kapky schovávají.
Já ale viděl je ve dne,
blázen nejsem, nevěřím na draky.
Byl jsem zmaten, zároveň v ráji.
V ráji! Jak blízko to má k slovu v háji.
Druhý den nadešel a zas se opakoval.
Byl ještě bělejší a já ho měl rád.
Za jeho čistotu, vznešenost… bělost.
Ne, nesmím to vzdát.
Nejsem blázen, je to něco víc,
teď už všechno, nebo nic!
Jaká to drzost!
Drzost vkrást se do mé hlavy,
bez varování, bez záchranné zprávy.
Teď třetí den, já jeho bělost čekal.
Avšak co přišlo, vyrazilo mi dech.
Jen jsem se díval, na nic se neptal,
kdosi kráčí ke mně po schodech.
Postava… není bílá! Znám ji!
Kráčí do mé hlavy, teď! Teď jsem v ráji.
A čtvrtý den? Pátý? Všechny bílé
. S ní v hlavě, s ní po boku.
Pak den 187., doteď všechno krásné,
všechno milé.
Vše pryč a máš to, cvoku.
Měl jsi pravdu, bílé dny se jen bláznům zdají.
Konec! Dny zas barvy mají.
Necítím se ani v ráji, ani v háji.
A ona? Ano, je tam stále,
jenže navždy dal jsem jí vale.
ON
Máš největší srdce na zemi,
větší než všichni dohromady.
A to břímě je, těžší a těžší,
tvé srdce se zvětšuje.
Ty řekneš: Teď!
A jsou zde armády.
Ty řekneš: Teď!
A ani největší zlo nehřeší,
tvé srdce je větší.
Tvé oči… daleko dohlédnou,
dále než bys chtěl.
Celý svět v nich zrcadlí se
a srdce větší je,
než masa všech těch těl.
Tvé oči dobře prohlédnou je,
více než bys chtěl.
Tvé ruce… hladké jsou
do nejzazšího místa myšlenky tvé donesou.
Jsou spravedlivé, vždy dělají co srdce chce,
však drsné v činech, ale dobré jsou.
Jsou citlivější než bys chtěl.
A chápání lidské ztrácí se před tebou.
Ztrácí se jak jehla v kupce sena.
Tvá velikost je jistá, však nepochopena.
Prosím, až konec nastane,
vezmi mě s sebou.
Pak řekni: Teď!
A co já vím?
Stanu se zebrou?
Co převádí řeky tvé přes hory, kopce.
Co dovede loď do jejího konce?
Stanu se oblohou, vstupní tvou bránou?
Či vránou, či nadějí?
NEZAVRHNEŠ MĚ?
Nebudu stranou?
Dvě cesty
Věříš?
Věřím, proč by ne.
Vždyť věření je krásné.
Ty věříš?
Ne, nevěřím, pro mne věření je mříž.
Mříž?
Ano, mříž, kterou ruku, celé tělo prostrčíš.
Mříž, která někdy větší, někdy menší je.
Mříž, která řekne ti: Dost!
Ta mříž je pro tebe tvá svátost.
Mříž, která vždy tě varuje.
Když tedy nevěříš, jak o věření tolik víš?
Jsi hloupý. Každý věřil či věří
a na něm je, co jeho myšlenky,
bolesti, radosti a hodnoty střeží.
Já že jsem hloupý? To ty nevěříš!
Ach tak. Zde je tvá mříž…
Slušňáček (úryvek)
Pilně chodím do školy,
a to celý týden,
pilně plním úkoly,
účám říkám: „Brýden!“
Včas přicházím na hodiny,
abych hodně pochytil,
a nemyslím na kraviny,
to abych se soustředil.
Třídní hledím do očí,
a ne tam, kam Horáček,
vím kde je hrad Křivoklát
a kdo byl pan Poláček.
O hodině nežvýkám,
nekřičím a nehýkám,
čistý kapesníček mám,
sprostá slova neříkám.
Jako třeba KRÁVA.
Chodím slušně oblečený,
nekouřím a nepiju,
z dvojky nejsem rozbrečený,
slabší holky nebiju.
Nekreslím si po lavicích,
což je jistě velký hřích,
radši píšu na tabuli
příklad o třech neznámých.
K spolužákům mluvím vstřícně,
dokonce i mimo školu,
oni zase probírají
jen problematiku volů.
…
Jen mě kaká Hadrabovic Mareček,
řekl že jsem kvadrátový blbeček,
že jsem tlustý jako jejich svině Amina,
že jsem moula tak mě dává čůrat mamina, …

Poetická výpověď nemusí být vždy hladká a rozverná, jde o hledání, a hledá nejen ten, kdo verše psal, ale i ten, kdo si je čte a je ochoten se do nich vcítit. Tolik ještě vyjádření k dnešnímu výběru.

Na opakující se dotazy, zda mne ze čtení zasílaných výtvorů nebolí hlava, nebo jestli musím většinu vyhazovat, odpovídám, že nikoli. Je zajímavé, že toho, o čem by se dalo říci, že je skutečný odpad, je velice málo. Častější je poezie pokleslá, a u té se někdy trochu stydím, zkrátka nemohu přijít na chuť zvýšené frekvenci vulgárních výrazů, i když podle všech dalších kriterií jde bezesporu o poezii. Tady trochu funguje autocenzura. Ukázku z Topolových veršů jsem kdysi uvedl, a myslím si, že to stačí.

JEHLIČCE, která si do mne dloubla s tím, jestli mne přemíra čtení cizích výtvorů neodradila od vlastního psaní, slibuji, že časem k veřejnému posouzení pár veršů také předložím. Zatím je ale stále z čeho vybírat a osobně jsem přesvědčen, že výběr veršů od jednoho autora je lepší než násilné spojování. Pro dnešek se loučím a těším se na další dopisy. Omlouvám se, že odpovídám nepravidelněji než dříve. Blíží se komunální volby a já se snažím pomoci při předvolební kampani těm, kteří se mi jeví jako lepší než ti, co v uplynulém období na naší radnici vládli.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 16.10.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Trocha poezie neublíží 22 - 2.10.2002
Trocha poezie neublíží 21 - 25.9.2002
Trocha poezie neublíží 20 - 18.9.2002
Trocha poezie neublíží 18 - 31.7.2002
Trocha poezie neublíží 17 - 24.7.2002
Trocha poezie neublíží 15 - 3.7.2002
Trocha poezie neublíží 14 (dnes ve stylu Fráni Šrámka) - 19.6.2002
Trocha poezie neublíží 13 (tentokrát v nostalgickém tónu) - 5.6.2002
Trocha poezie neublíží 12 (dnes na trochu drsnější notu) - 29.5.2002
Trocha poezie neublíží 11 — takoví jsme - 15.5.2002
Ivan Turnovec
Každý věřil či věří, a na něm je, co jeho myšlenky, bolesti, radosti a hodnoty střeží. O.H.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena