Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:04
Publikováno dne:
11.1.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv





ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Na koho naši ekonomové nemají

Nějak se mi z těch oslav točí hlava. I v novém roce na mě z televizní obrazovky chrlí uhlazení manekýni (nebo manažeři?) informace, kterým vůbec nerozumím. Například: jak může bankéř státní banky způsobit ztrátu 70 miliard, jak může dostat 7 milionů odstupné a jak může mít učitelka státní školy plat 7 tisíc. Pojďme raději na procházku do dob již spolehlivě minulých.

Na jakýsi kapitalismus neboli svobodné poměry čekali v 17. století ve Francii zejména zemědělci. Snad jejich dnešní bojovnost má původ ještě
[Obr: colbert.gif (5573 Bytes)]
v hlubokém středověku, kdy nesli hlavní tíhu stoleté války s Anglií. Jak časem moc Francie rostla, armáda sílila a námořní loďstvo mohutnělo, tak byl život na vesnici krutější, daně vyšší a postavení obyvatel bezprávnější. Není pravda, že to "ti nahoře" tak nutně chtěli. V roce 1683 Colbert píše králi, že nejzávažnější ze všeho je strašná chudoba lidu. Ale ani jako ministr financí neměl sílu feudální poměry změnit.

Přesto se o to Colbert pokusil. Důvody mohly být čistě prozaické. V letech 1600 - 1650 se příliv amerického zlata přes Španělsko zmenšil na pětinu. A plnění státní kasy dalším ožebračováním vlastního obyvatelstva asi nebylo dlouhodobě výhodné. Polovičaté reformy ale zemědělský systém nezměnily a sebestředný stát vysával vesnici až do revoluce v roce 1789. A to ani přes pokus omezit privilegia šlechty a církve ani přes některé nové daňové předpisy - např. nechat všem zemědělcům alespoň minimální majetek (krávu, tři ovce a dvě kozy). Ani tehdy nemohla státní moc zbavit lidi sama sebe.

Zato v průmyslu se mu dařilo lépe. Však bylo na čase dohnat německé hutnictví, anglické strojírentsví nebo italský a dánský obchod. Recept byl jednoduchý (a u nás vyzkoušený už Karlem IV.): dovoz zahraničního kapitálu a know-how. Ne dovoz manekýnů, ale lidí, kteří uměli. Švédové zpracovávat měď, olovo a těžit uhlí, Holanďané postavili manufakturu na sukno, Italové na jemné látky. Starost státu o dopravní infrastrukturu byla samozřejmostí a Colbertův plavební "kanál dvou moří" dokončený roku 1681 byl možná počátkem velkých a diskutabilních státních projektů končících dnešními rychlovlaky TGV. A i tady se projevily nepřekročitelné stíny absolutistického státního úředníka. Colbert považoval zahraniční experty za svůj majetek a žádnou svobodu pohybu směrem ven jim netrpěl. Dotace privilegovaným podnikům a různá "ochranářská" opatření vedly k monopolům a hospodářství se začalo dusit.

Rozpolcenost liberála-feudála byla vidět i na jeho reformách obchodu. Snížil vnitřní cla a svoboda podle něj byla duší komerce. Ale nechával ji jen domácím výrobcům. Tehdejší pojem pro různé balíčky, dovozní omezení a "záchranné" programy neschopným podnikům byl stejně zavádějící jako dnes: berličky (béquilles de notre industrie). Pro spotřebitele to znamenalo vyšší ceny za méně kvalitní zboží, pro mnoho domácích podniků se z berliček staly hřebíčky do rakvičky. Vcelku ale Colbertovy reformy vzklíčily a učinily z Francie světovou velmoc. Možná proto, že už jim žádný Colbert nepřekážel...

Jean-Baptiste Colbert (1619 - 1683), ministr financí, kultury a mořeplavby na dvoře Ludvíka XIV., tvůrce nového francouzského finančího systému zvaného merkantilismus nebo také colbertismus. V roce 1666 založil Akademii věd.

[Obr: eiffel.gif (4916 Bytes)]
V televizi jsme mohli sledovat Paříž na Silvestra 1999/2000. Eifellova věž hoří, první obrovské světelné kolo na Champs-Elysées je zelené na počest francouzského venkova, kokrhají tam kohouti a voní umělé seno. Zemědělci mohou být hrdí. Snad se mezi nimi prochází i duch Colberta, který jim dal poprvé přičichnout ke svobodě.

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 11.1.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 
Petr Bouř
Zavádění kapitalismu do bahnitého hospodářství není nic nového.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.6 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-1999 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena