Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:03
Publikováno dne:
29.5.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Kozákov a další sopky na Turnovsku

Stále více lidí během dovolené cestuje po světě — to samo o sobě je dobré, kdyby ale nebylo to nešťastné ale. V několika městech severovýchodních Čech a v matičce Praze jsem se dotazoval studentů a učňů, jaké jsou jejich znalosti o kulturních a přírodních zajímavostech v nejbližším okolí jejich bydliště. Výsledek byl šokující: jen každý třetí z dotázaných má nějaké povědomí o tom, co je v okolí zajímavého, ale ani ti vědoucí se nemohou téměř z poloviny pochlubit tím, že to, o čem vědí, osobně navštívili. Na Novinkách se objevují texty cestovatelů ze vzdálených koutů světa. Upozornění na české přírodní krásy tady chybí. Chci se pokusit postupně alespoň trochu informací předložit, a vyburcovat tak i další internetové dopisovatele.

Začnu vyprávět o území, na kterém žiji: o Turnovsku a Českém ráji. O tom, že nejen v Českém středohoří, ale i zde byla v minulosti bohatá sopečná činnost, neví každý. Je paradoxem, že častěji se zde setkávám s Holanďany, Němci, Francouzi a Belgičany než s tuzemskými turisty. Přijeďte se podívat na náš krásný kraj a jak se zde říká „přiďte pobejt“. Tak a teď pár slov o našich sopkách:

Zhruba před sedmi miliony let v období třetihor teprve začínala získávat krajina v okolí Turnova a Železného Brodu svou současnou tvář. Zpočátku zde chyběla hluboko zaříznutá údolí horního toku Jizery a jejích přítoků. Jizera jen líně tekla plochou krajinou asi o 130 m výše, než je dnes. V tomto čase začala k zemskému povrchu pronikat čedičová láva, která vytvořila sopku známou dnes jako Kozákov, respektive část vrchu, který dnes jako Kozákov označujeme. Z tohoto vulkánu, při opakovaných erupcích, vytékala láva. Jeden z proudů pronikl do koryta Jizery a využil jeho spádu k postupu na západ. Po šesti kilometrech v místech dnešního jihovýchodního okraje Železného Brodu se celý lávový proud zastavil. Tak vznikl čedičový příkrov u Proseče, Pelechova a Smrčí, dnes intenzivně těžený a ze značné části již odtěžený na drcené kamenivo.

Tento příkrov postavil geology před jednu pozoruhodnou zajímavost, která nemá obdobu nejen u nás, ale snad nikde na světě. Říční štěrky třetihorní Jizery totiž nejsou jen v podloží příkrovu, ale leží i nad ním. Jak je to možné? Profesor Ferry Fediuk, který zdejší vulkanické horniny léta studoval, nabízí jediné možné vysvětlení: když láva zakryla říční koryto, hladina stále přitékající řeky se vzdula, přetekla přes povrch příkrovu a uložila na něm nové štěrkopísky. Jde o unikátní případ, kdy výše ležící uloženiny téže řeky jsou mladší než uloženiny nižší.

[Obr: olivin.jpg (25001 Bytes)]

Druhou zvláštností zdejších čedičů jsou četné uzavřeniny hornin bohatých olivínem. Poprvé zde byly zkoumány již před 122 lety, tedy dříve, než kdekoliv jinde na světě. Dnes jsou takové uzavřeniny známy z mnoha zemí a všude jsou podrobně studovány. Představují totiž pozdrav, který nám na povrch po vystupujícím čedičovém magmatu z hloubky několika set km, kam bychom se ani tou nejmodernější technikou nikdy nedovrtali, posílá tzv. svrchní zemský plášť. Některé ze zdejších olivínů mají i drahokamovou kvalitu. V menší míře se dosud zpracovávají i do šperků.

[Obr: _cedic.jpg (24054 Bytes)]

Vrch Kozákov a z něho vybíhající lávový proud je nejrozsáhlejším. Není ale jediným. V širším okolí vystupuje řada drobnějších sopečných těles. Jen při stavbě silnice Železný Brod — Podmoklice jich bylo odkryto pět. Pozornost turistů si zaslouží Myší skála u Spálova, morfologicky výrazný vulkanický komín prorážející krystalinikem. Pohled z jejího vrcholku je pro návštěvníka zážitkem, který lze sotva kdy zapomenout. Ale je tu ještě jeden výskyt, a to Čertí kopec v Koberovech. Ten je bezesporu nejzajímavější ze všech zdejších sopečných těles. Jde o tvarově dokonalý, travnatý kužel čedičové strusky, nalézající se na dně mladého údolního sedla, který je zcela neporušený povětrnostními vlivy. Profesor Ferry Fediuk jej důvodně pokládá ze čtvrtohorní. Zatím se za nejmladší sopku v Čechách pokládá Komorní Hůrka u Mariánských lázní. Čertí kopec ale může být ještě mladší. Prokázat to jednoznačně může jen další výzkum. Na ten zatím chybí peníze. Nicméně věřím, že časem bude ověřeno skutečné stáří Čertího kopce a s nejmladší českou sopkou se budou moci zájemci setkat na Turnovsku.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 29.5.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Nejkrasnejsi je Mesicni udoli - Karolina
Český ráj je nejkrásnější místo na světě  - Ladislav Grandisch
Konečně někdo napsal o naší nádherné zemi - Josef Kladiva
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.6 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena