Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:03
Publikováno dne:
22.5.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Mapa jeskyní České republiky

Pestrá geologická skladba a dlouhý vývoj od prekambria, přes prvohory, druhohory a třetihory až po naši dobu umožnil na území České republiky vznik mnoha podzemních dutin — jeskyní a propastí. V rozpustných vápencích jsou jeskyně krasové. Těch máme v desítkách oblastí zdokumentováno 1771. V nerozpustných horninách se vytvářely jeskyně nekrasové označované jako pseudokrasové. Vznikaly převážně mechanickým rozpadem hornin podél trhlin a tektonických poruch. Obvykle jde o jednoduché puklinové chodby nebo jejich sítě. Vznikají ve vyvřelých i sedimentárních horninách. Bylo jich dosud zdokumentováno 456.

[Obr: krapniky.jpg (8259 Bytes)]

Mnohé z jeskyní, bez ohledu na původ, jsou pozoruhodné nejen jako zvláštní geologický fenomén, ale i jako doklad o vývoji obratlovců a hlavně člověka a jeho kultury. Vzhledem ke specifickým mikroklimatickým podmínkám se v nich zachovaly četné pozůstatky, ať již jde o kosti, zbytky rostlin, první nástroje a další výrobky člověka.

Práce jeskyňářů lze obecně rozdělit do dvou skupin. Tou viditelnější je efektní činnost expediční. Objevování jeskyní je někdy rychlé, jindy se do nových prostor pronikne po dlouhém kopání. Mezi poměrně rychlé objevy patřily průzkumné práce realizované v letech 1958–59 v Bozkově u Semil, jejichž výsledkem bylo objevení největšího podzemního jezera v Čechách. Bozkovské dolomitové jeskyně byly zpřístupněny veřejnosti, jako zatím poslední, v roce 1969. Méně viditelná je mravenčí práce dokumentační. Její výsledky bývají prezentovány až se značným zpožděním oproti efektním nálezovým zprávám. Sumarizace výsledků trvá i celá desetiletí. Systematickou evidenci a soupis jeskyní v Čechách i na Moravě začali dělat členové Krasové sekce Společnosti Národního muzea v šedesátých letech. Jako průmyslovák a později vysokoškolák jsem se tomu také věnoval. Později se na tomto úkole podílel i ústav Památkové péče a ochrany přírody. V posledních deseti letech pak Česká speleologická společnost a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Někteří jeskyňáři odcházeli, jiní přicházeli, ale práce na evidenci a katalogizaci českých jeskyní pokračovala.

[Obr: jeskyne.jpg (11581 Bytes)]

Přehledná mapa jeskyní České republiky, vydaná Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky na konci roku 1998, je výslednicí mnohaleté práce českých jeskyňářů. Je škoda, že tato bezesporu záslužná mravenčí práce nebyla dostatečně představena veřejnosti. Pokouším se to alespoň dodatečně napravit. RNDr. Jaroslav Hromas a ing. Dana Bílková s mnoha dalšími spolupracovníky, často amatérskými jeskyňáři, sestavili, na podkladě mnohaleté vlastní práce a s využitím všech dostupných archivních materiálů, přehlednou mapu krasových oblastí a jednotlivých krasových i nekrasových jeskyní v měřítku 1:500 000. Mapa je doplněna i podrobnějšími úseky dvou nejdůležitějších krasových území — Českým a Moravským krasem — v měřítku 1:100 000. Na jejím rubu je pak textová část seznamující čtenáře se vznikem jeskyní, jejich rozšířením v Čechách a na Moravě a jejich ochranou. Je zde také výčet těch zpřístupněných (je jich celkem 12), ale hlavní náplní je katalogový přehled všech jeskyní, které byly v uplynulých padesáti letech zdokumentovány. Mapu lze doporučit všem zájemcům o přírodní krásy, jeskyňářům samozřejmě v prvé řadě. Může posloužit při volbě tras letošních prázdninových výletů. Získat ji mohou zájemci přímo v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, nebo v jednotlivých zpřístupněných jeskyních.

Na závěr si dovolím čtenáře seznámit s několika zajímavými údaji uvedenými v textové části mapy. Nejhlubší propastí v České republice je 273,5 m hluboká Hranická propast. Nejrozsáhlejší jeskyní soustavou je Amatérská jeskyně v Moravském krasu dosahující délky 34 900 m. Nejdelší pseudokrasová prostora je Teplická jeskyně v Adržbašsko-teplických skalách s délkou 1065 m. Nejhlubší pseudokrasová propast s –57,5 m je Kněhyňská v Moravskoslezských Beskydech. Největší dolomitovou jeskyní jsou jeskyně Bozkovské, ve kterých je i největší krasové podzemní jezero v Čechách.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 22.5.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Dík za zajímavý tip - Radek Novák
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.2 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena