Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:03
Publikováno dne:
5.6.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Pyrenejští speleologové znají české jeskyně

Strávil jsem v loňském roce několik týdnů studiem jihofrancouzských jeskyní. Měl jsem při tom možnost hovořit s francouzskými jeskyňáři, studenty vysokých škol i pracovníky Pyrenejského národního parku. Pohyboval jsem se v areálu o rozloze více než pět tisíc kilometrů čtverečních. Navštívil jsem řadu zpřístupněných a několik desítek dalších jeskyní a propastí. Měl jsem možnost seznámit se i s řadou jeskynních kreseb z období před 25 až 17 tisíci lety. Tisková zpráva o nových objevech jeskynních kreseb proběhla i naším tiskem.

Jako srdce Pyrenejí je označováno známé poutní město Lurdy, určitě se o něm časem zmíním, dnes se ale hodlám věnovat jeskyním. Lurdskými jeskyněmi jsem své putování zahájil. Nejvíce navštěvovaná je Massabiellská jeskyně, označovaná také jako jeskyně Zjevení. Jde v podstatě jen o skalní převis s menšími krasovými dutinami.

[Obr: svice.jpg (16146 Bytes)]

Zde se v roce 1858 měla osmnáctkrát zjevit nevzdělané venkovance Bernadetě bíle oděná paní a upozornit ji na pramen čisté vody. Později bylo zjevení identifikováno jako Panna Maria. Ukázalo se, že voda má léčivé účinky, a tak k jeskyni začala chodit procesí. Vznikla zde řada chrámů a později i bazilika Pia X., veliká nemocnice a Křížová cesta. Dnes má areál neuvěřitelnou roční návštěvnost čtyři a půl milionu poutníků. Přímo v areálu jsou ještě další jeskyně. Jedna posloužila jako pozadí pro sochu Ukládání Ježíše do hrobu, druhá byla doplněna oltářem a je věnována Panně Marii.

[Obr: lurdy.jpg (40133 Bytes)]

Po absolvování prohlídky svatých míst jsem promluvil s jeskyňáři ve zpřístupněné jeskyni du Loup nalézající se jen několik stovek metrů od poutního areálu. Během rozhovoru jsem byl velmi mile překvapen, když jsem se dověděl, že můj zdejší průvodce zná dvě české zpřístupněné jeskyně, a to Koněpruské a Bozkovské, které navštívil v roce 1991 a znovu 1998. O tom, že se ve Francii, alespoň mezi jeskyňáři, ví mnohem více o našich jeskyních a jeskyňářích, jsem se ale dověděl později v kanceláři Správy Pyrenejského národního parku.

Prohlídka zpřístupněných jeskyní v Lurdech a nejbližším okolí Sarrazins, Médous, D’Esparros, Gargas a Bétharram mi umožnila udělat si základní obrázek o charakteru krasových dutin. Jsou zde tři základní typy dutin, a to:

1. Puklinové na strmých prasklinách, umožňující vznik četných propastí — patří sem třeba právě jeskyně du Loup a Sarrazins, ale i jeskyně v areálu lurdské Křížové cesty.

2. Tunelovité na místech křížení poruch, a to jak vertikální, tak i horizontální — tímto způsobem mohou být vytvořeny i obrovské prostory, se kterými se setkáváme třeba v jeskyni Bétharram nebo Médous.

3. Rozsáhlé ale nízké horizontální prostory vzniklé naleptáváním a následným odnosem materiálu na styku jednotlivých vápencových vrstev — typickým představitelem je jeskyně Gargas.

[Obr: ruka.jpg (24932 Bytes)]

O jeskyni Gargas se chci zmínit podrobněji proto, že je jednou z u nás méně známých prehistorických galerií (o těch klasických napíšu s ukázkami snad někdy jindy). Objevena byla již v roce 1870, popsána v roce 1911. Kromě klasických kreseb je ale tato jeskyně známá díky záhadným otiskům lidských rukou, které jsou na stěnách v celkem 231 případech, byly podrobně studovány v letech 1969 a znovu 1976, předpokládá se, že jejich význam byl kultovní. Mnohé z otisků představují ruce poraněné. Osobně se mi zamlouvá teorie, že poranění lidé otištěním dlaně vzdávali dík za své uzdravení.

[Obr: ruce.jpg (28405 Bytes)]

Jednotlivé typy se mohou samozřejmě i kombinovat. Nejčetnější jsou ale ty puklinové. Proto je také v oblasti veliké množství propastí. S pietou jsem si v terénu u vstupního otvoru do propasti St. Marten vzpomněl na příběh z doby mého jeskyňářského mládí, kdy se zde při průzkumu v padesátých letech zabil francouzský jeskyňář Marten Lubens pádem ze sedačky vrátku, kterým byla zmáhána vstupní šachta.

Již tímto základním zjištěním jsem zase já potěšil své hostitele, když jsme se v Cauterres, na okraji Pyrenejského národního parku, bavili o jeskyních a jeskyňářích. Shodli jsme se i na tom, že v Pyrenejích mohlo docházet ke krasovění dříve, než se zatím v odborných publikacích uvádí. Paleokrasové projevy v Čechách jsem popsal jako jeden z prvních z vrtů na Zadní Kopanině na okraji Prahy v roce 1978, jde o projevy krasovění starší než čtvrtohorní.

Mluvit o českých jeskyních jsem začínal na mnoha místech. Musím přiznat, že několikrát se mi stalo, že diskutující ani pořádně nevěděli, kde Česká republika je, jindy zase nevěděli nic o tom, že došlo k rozdělení Československa na dva státy (tento případ byl nejčastější). Ukázalo se ale, že zdejší jeskyňáři o našich jeskyních i jeskyňářích vědí. Ostatně je pravdou, že se naši speleologové aktivně zúčastňují mezinárodních konferencí.

Při jednom z dalších setkání mi přinesl Pierre Bigorre ukázat několik odkazů na „zajímavé“ české práce. Kromě nestorů české speleologie, pánů doktorů Absolona, Kettnera, Kunského a Skřivánka, zde byla i jména mladších, těch, kteří se podíleli na průzkumu českých a moravských jeskyní v posledních dvaceti letech. Nechyběli zde autoři mapy českých jeskyní, o které jsem před časem informoval v Novinkách. Třikrát jsem narazil i na své vlastní jméno a publikace o jeskyních ve středních Čechách. Dověděl jsem se tak, že na universitě v Toulous mají archiv jeskyňářských publikací, kde nechybějí ani práce z Čech.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 5.6.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena