Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:02
Publikováno dne:
13.7.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

České diamanty

Drahé kameny doprovázejí člověka od počátků jeho vývoje. Primát mezi nimi hraje diamant. Jeho hlavní výskyty jsou na Sibiři, v jižní Africe a Austrálii. Diamanty ale nechybějí ani v nerostném bohatství Čech. Nalezeny byly sice pouze dva, ale to nic nemění na tom, že jsou české. Oba nálezy pocházejí z Českého středohoří a přišlo se na ně v souvislosti s těžbou českých granátů, našeho nejznámějšího drahého kamene.

Koncem roku 1869 dostal jako obvykle brusič českých granátů hraběte Ervína Sch|nborna, pan Preissler ze Skalky u Dlažkovic, ke zpracování i další minerály vybrané z těžebního koncentrátu, tzv. zadní kamének. Po broušení oranžových, hnědých a žlutých zirkonů jej zaujal žlutý nerost s poměrně vysokým světelným lomem, který byl tak tvrdý, že se nedal vůbec brousit běžným způsobem jako všechny ostatní minerály. Tehdy se brousilo směsí rozdrcených přírodních korundových zrn, označovaných jako smirek. Panský pokladník V. Mašek vzal v lednu 1870 tento výjimečný nažloutlý valounek do Prahy k prozkoumání. Předal jej geologovi Janu Krejčímu, který požádal o jeho určení svého přítele mineraloga profesora Vojtěcha Šafaříka. Ten tvrdý valounek podrobil pečlivému bádání a posléze zjistil, že jde o diamant. Diamant byl označen jako dlažkovický. Dlažkovický diamant má rozměry 4,13 mm × 2,63 mm, hustotu 3,483 a hmotnost 0,0573 g (0,2865 karátu). Je to citronově žlutý nedokonalý osmistěn s nepatrnými ploškami krychle a dvanáctistěnu kosočtverečného. Obsahuje mikroskopické šupinkovité uzavřeniny černé barvy o maximální velikosti 0,08 mm * 0,032 mm. Povrch má zčásti kostrovitý a naleptaný. Aby byla identifikace zcela jednoznačná, provedl profesor Šafařík ještě průkaznou zkoušku spálení pěti úlomků o hmotnosti 0.002 g tohoto diamantu před muzejní komisí. Německy psaný protokol muzejní komise o zkoušce pravosti tohoto diamantu, je uložen v archivu Národního muzea v Praze. Uvádíme jeho kopii a překlad:

[Obr: protokol.gif (9471 Bytes)]

„Komise pro zkoušku dlažkovického diamantu ze dne 12. února 1870. Pan profesor Šafařík uštípnul před námi kleštěmi část zkoumaného kamene, pět úlomků, z nichž byl největší asi 1 mm dlouhý, bylo v trubici z tvrdého skla v proudu kyslíku, prostého oxidu uhličitého, zahřáto do rudého žáru: úlomky se nejprve mléčně zakalily, vznítily se potom a shořely jasným světlem zcela beze zbytku. Jen jediný z menších úlomků, který nebyl dostatečně prohřát, zůstal zakalený. Unikající plyn zakalil zřetelně barytovou vodu. Pan Krejčí potvrdil, že jde o stejný kámen pocházející z Dlažkovic, který mu dal pokladník hraběte Sch|nborna k prozkoumání a který panu profesoru Šafaříkovi byl odevzdán. Podepsáni: Prof. J. Krejčí, Prof. Dr. Friedrich Rochleder, Prof. Dr. Vojtěch Šafařík, Dr. A. Carl von Waltenhofen, Prof. K. W. Zengler, Prof. Dr. Viktor R. von Zepharovich.“

Nálezu prvního diamantu v Čechách bylo věnováno několik novinových zpráv i odborných publikací. Hrabě Ervín Sch|nborn daroval dlažkovický diamant Národnímu muzeu. O tom 20. ledna 1870 psala na první straně i Politika.

Druhý český diamant je tzv. chrášťanský. První zpráva o něm pochází od Jiřího Poláka, učitele Odborné kamenářské školy v Turnově, který jej popisuje v Národní politice ze dne 2. září 1927. Diamant pochází opět ze zadního kaménku. K nálezu došlo před rokem 1910. Třebívlický hodinář Ludvík Šolc tehdy koupil část zadního kaménku od pana Douši z Chrášťan. Od roku 1959 je chrášťanský diamant uložen v Národním muzeu. Má rozměry 3,00 mm * 2,85 mm * 2,60 mm, hmotnost 0,02206 g (0,1105 karátu) a hustotu 3,487. Je to žlutošedý zřetelný osmistěn s ploškami dvanáctistěnu kosočtverečného na hranách. Obsahuje mnohem více tmavých mikroskopických destičkových uzavřenin než dlažkovický diamant. Uzavřeniny mají rozměry od 0,024 do 0,112 mm. Na povrchových plochách osmistěnu jsou trojúhelníkové (jakoby vyleptané) prohloubeniny.

Oba české diamanty obsahují mikroskopické černé šupinky uhlíkaté látky a jsou si podobné. Původní matečná hornina diamantů z Českého středohoří není dosud bezpečně známa. Předpokládá se, že mohou pocházet ze vzácných uzavřenin eklogitu, zjištěných v pyropovém pyroxenickém peridotitu (matečné hornině českých granátů) u osad Staré a Leská. Někteří odborníci uvažují i o jiných možnostech. Vždy jde ale o horniny pocházející z velkých hloubek, ať již jde o moissanitové čedičové brekcie vystupující severoseverozápadně od Linhorky, nebo dosud sice nezjištěné, ale geology předpokládané předkřídové výskyty kimberlitů, což jsou ve světě běžné matečné horniny v diamantonosných oblastech. I když otázka matečných hornin není zcela jasná, není pochyb o skutečně českém původu obou výše jmenovaných diamantů.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 13.7.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Nakladatelství DRAHOKAM Turnovec
Ivan Turnovec
Drahé kameny doprovázejí člověka od počátků jeho vývoje. Primát mezi nimi hraje diamant.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.7 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena