Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:02
Publikováno dne:
11.7.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Koněpruské jeskyně

Širší okolí údolí řeky Berounky až k hranicím Prahy je tvořeno staroprvohorními vápenci. Toto vápencové území, ve kterém se nalézá množství krasových jeskyní, je označováno jako Český kras. Název nejen do odborné literatury, ale i mezi turisty zavedl Jaroslav Petrbok, jeden z badatelů první poloviny dvacátého století. První odborné zprávy o jeskyních v údolí Berounky a širším okolí Berouna uveřejnil v roce 1822 pražský profesor L. A. Dlask. Lokalizovat jím popsané jeskyně dnes nelze, nicméně mohlo se jednat i o jeskyně Koněpruské. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém v Čechách, který byl znovu objeven až v roce 1950 po odstřelu v lomu Zlatý kůň u osady Koněprusy, vzdálené 6 kilometrů jižně od Berouna. Významné jsou zdejší paleontologické i archeologické nálezy. Pochází odtud kosterní zbytky jeskynních medvědů, jeskynních lvů, hyen, srstnatých nosorožců a mnoha dalších živočichů. Byly zde i pozůstatky po pravěkých lidech (Homo sapiens fossilis ze starší doby kamenné). Jde o významnou a dobře vědecky zpracovanou evropskou lokalitu, dokumentující životní podmínky ve starších čtvrtohorách.

Schematizovaný řez vrchem Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi. Legenda: 1 suchomastské mramory, 2 koněpruské vápence, 3 svrchní patro jeskyní s Mincovnou, 4 střední patro, 5 Letošníkova propast, 6 Stará chodba ve středním patře, 7 spodní patro. Upraveno dle J. Hromase z roku 1981.

[Obr: jsekyne.gif (9387 Bytes)]
Jeskynní systém tvoří tři patra chodeb o celkové délce přes 2 kilometry. Výškový rozdíl mezi nejvyšším patrem (zvaným Mincovna) a spodním patrem přesahuje 70 metrů. Jde o jeskyně vznikající již během třetihor. Zajímavá je modelace jeskynních stěn, hlinité a sintrové výplně i krápníková výzdoba. Zvláštností jsou zde jednak medově zbarvené krystalické agregáty aragonitu a pak zvláštní krápníkovité útvary označované jako koněpruské růžice.

Průzkumné práce (včetně návrhu a projektu pro zpřístupnění) jsou dílem členů Krasové sekce Společnosti Národního muzea v Praze. O průzkumných aktivitách pražských jeskyňářů se časem zmíním podrobněji. V jeskyních Českého krasu jsme se jako mladí jeskyňáři učili od svých starších kolegů. Mapování Koněpruských jeskyní bylo počátkem mnoha dalších průzkumných prací v jeskyních Čech, Moravy i Slovenska. Veřejnosti byly, po ukončení rozsáhlých průzkumů speleologických, paleontologických a archeologických, první prostory v Koněpruských jeskyních zpřístupněny v letech 1958 – 1959. V současné době spravuje jeskyně, stejně jako všechny ostatní v republice, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Pro veřejnost jsou otevřeny denně od dubna do října.

[Obr: koneprusy.jpg (21852 Bytes)]

Turistická trasa seznamuje návštěvníky s hlavními jeskynními prostorami. Vchází se středním patrem do jeskyně Lazara Spallanzaniho, odtud se jde klenutou Kaplí kolem nejznámější krápníkové výzdoby (tzv. Varhan) přes Marešovu síň do Kuklova dómu a Staré chodby kolem Letošníkovy propasti do nejzajímavějších a největších prostor. Největší rozpraskaný stalagmit Mohyla (starý kolem 100 tisíc let) je v Proškově dómu. Kopie nejcennějších kosterních nálezů jsou v Pustém dómu. Na závěr prohlídky se vstupuje do Mincovny.

Mincovna je nejblíže povrchu. Ve středověku zde byla v letech 1460 až 1470 tajná penězokazecká dílna. Z měděného plechu a amalgamu stříbra se zde razily falešné husitské haléře, jednostranné mince s emblémem českého lva. Dílna byla patrně opouštěna ve velkém spěchu. Zůstalo zde ohniště se zbytky potravy a mnoho pracovních pomůcek, odstřižků plechu a mincí v různých stadiích výroby. Je zajímavé, že ačkoli vchod ve svahu vrchu Zlatý kůň byl zakryt jen jediným vápencovým balvanem, pět stovek let jej nikdo neobjevil. Nicméně muselo se o něm vědět. V okolí Berouna totiž existuje pověst o pasáčkovi, který zde měl vidět loupežníka v jeskyni a dostat za mlčení peníze. Zápisy této pověsti jsou prokazatelně starší než nový objev jeskyně (včetně Mincovny).

Těm, kteří Koněpruské jeskyně navštíví, lze doporučit prodlouženou procházku po okolí. Kromě krásné krajiny sice uvidí i dílo zkázy v podobě velkolomu Čertovy schody, ale s tím dnes musí člověk počítat. Beroun je vzdálen šest kilometrů a i on stojí za návštěvu. Těm, kteří to neudělali před cestou do Koněprus, si na závěr dovolím připomenout, že by byla škoda neprohlédnout si v Berouně muzeum Českého krasu, které je jeskyním v této části středních Čech věnováno. Osobně věřím, že prohlídka je bude inspirovat i k dalším vycházkám po Českém krasu.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 11.7.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Bozkovské dolomitové jeskyně - 27.6.2000
Krápníky v Motolské nemocnici - 13.6.2000
Chýnovská jeskyně - 22.6.2000
Pyrenejští speleologové znají české jeskyně - 5.6.2000


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

V blízkosti jsou také Aksamitovy brány - Jirka
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena