Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:02
Publikováno dne:
3.10.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Ametyst

Fialová odrůda krystalovaného křemene patří od starověku stále mezi oblíbené šperkové kameny. Název ametystu pochází z řeckého amethysós (tzn. neopojivý). Svého nositele prý chránil před alkoholickým opojením (nutno ovšem přiznat, že již římský přírodovědec Plinius starší na počátku letopočtu o takové moci pochyboval). Dále se předpokládalo, že chrání před otravou a uštknutím jedovatými hady, zabraňuje výbuchům hněvu a přináší štěstí. V Tyrolsku se mezi starousedlíky dodnes traduje, že ametyst je kámen, který chrání před účinky přírodních katastrof, hlavně povodní a vichřic.

Výskyty ametystu v přírodě jsou trojího typu. Nejhezčí, tmavě zbarvené krystaly pocházejí z dutin pegmatitových žil (jde o hrubě vykrystalované, původně plynné fáze žhavého magmatu, ze kterého vznikly všechny žulové horniny). Tyto ametysty vznikaly při nejvyšších teplotách a jejich zabarvení je také nejstálejší.

Zlatý závěs s brazilským ametystem, turnovská práce z roku 1928

[Obr: ametyst.jpg (15835 Bytes)]

Druhým typem výskytů jsou krystaly v dutinách melafyrových mandlovců (prvohorních sopečných hornin). Krystalizace křemenných hmot v dutinách, kde kromě ametystu bývá přítomen i křišťál a acháty, probíhala již za nižších teplot. Jednalo se vlastně o dozvuky sopečné činnosti. Zabarvení je zde stále ještě rovnoměrné.

Posledním typem výskytů jsou křemenné žíly. Zde byly během krystalizace proměnlivé podmínky, a tak došlo k zonálnímu vývoji. V rámci jediného krystalu může přecházet vzhled o čirého křišťálu přes fialový ametyst až po temně hnědý morion. Přechody se mohou i v rámci jediného krystalu několikrát opakovat. Právě toto opakování označujeme jako zonální vývoj. Odborníci zjistili, že fialové zabarvení ametystu způsobují ve strukturní mřížce krystalu rozptýlené atomy železa. Musí být ale splněna ještě jedna podmínka - během vývoje krystalu musí současně dojít k přirozenému radioaktivnímu ozáření. Zabarvení ale není zcela stálé. Při zahřátí na 250 stupňů Celsia se fialová barva ztratí, resp. dojde k její změně ve žlutou. Tepelná úprava se komerčně využívá a z části ametystů se přežíháním připravuje žlutý kámen s označením „zlatý topaz“.

V naší republice jsou šperkařsky využitelné ametysty v melafyrových dutinách na vrchu Kozákově a v Doubravici v Podkrkonoší. Nevýhodou zdejších kamenů je, že na přímém slunečním světle postupně blednou. Na Moravě pak existují (mezi zonálními ametysty) i jednotlivé krystaly probarvené rovnoměrně v okolí Třebíče.

Zonální ametystové krystaly z Ciboušova

[Obr: ametystzonalni.jpg (18922 Bytes)]

Zonální ametysty se v Českém království dobývaly ve 14. století nedaleko Klášterce nad Ohří u Ciboušova v Podkrušnohoří (dnes je zde chráněné území). Vyskytují se zde společně s jaspisy a používaly se po vyleštění ve formě desek na výzdobu kaplí Svatého kříže na Karlštejně a Svatého Václava na Pražském hradě. Dalšími známými výskyty žil zonálních ametystů, kterým se také říká podle kreseb, objevujících se na vyleštěných plochách, „hradbové“, jsou Bochovice a Hostákov na Moravě.

Ametystová deska jako součást výzdoby kaple Svatého kříže na Karlštejně

[Obr: ametystobkladovy.jpg (27778 Bytes)]

Nejbohatším nalezištěm ametystů je Brazílie. V roce 1900 zde byla u města Sierra do Mor objevena obrovská dutina plná krystalů. Tato „krystalová jeskyně“ vydala přes třicet tun ametystových krystalů. Jejich ukázky jsou v mnoha světových muzeích. Máme je dokonce i v našem Národním muzeu v Praze. Další známé výskyty ametystů jsou na všech kontinentech, vyskytují se i na Antarktidě. Nejkrásnější krystaly ale pocházejí z nalezišť sibiřských, Madagaskaru a Sri Lanky. V Evropě jsou (oproti těm světovým) jen drobnější výskyty. Dnes už v podstatě nemají praktický význam. Nicméně ve středověku se zpracovávaly kromě českých i ametysty z Francie.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 3.10.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Vltavín - český drahokam - 22.9.2000
Naleziště diamantů a jejich těžba - 12.9.2000
Diamant a jeho vlastnosti - 11.9.2000
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.6 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena