Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:02
Publikováno dne:
22.9.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Vltavín - český drahokam

Zelené sklovité útvary se nalézají v jižních Cechách a na jižní Moravě v jílech a štěrkopíscích třetihorního a čtvrtohorního stáří. V odborné literatuře byly poprvé popsány roku 1787. Pocházely z říčních náplavů u Týna nad Vltavou a popsal je profesor přírodopisu tehdejší pražské univerzity Josef Mayer.

Označeny tehdy byly jako 'chrysolity od Týna'. Na svůj současný název čekaly ještě téměř padesát let. Německé označení moldavit použil až v roce 1836 F. X. Zippe. Český název vltavín se začal používat krátce poté. Podobné skelné částice se postupně nalézaly i v jiných částech světa. Všechny tyto materiály, označované podle místa nálezů jako australity, indočínity, filipínity, irgizity atd., jsou si blízké nejen svým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi, ale i úložnými poměry. Liší se od sebe ale svým absolutním stářím, které se pohybuje od 35 milionů do pěti set tisíc let. V roce 1900 zavedl profesor F. E. Suess pro všechny tyto materiály souhrnný název tektity.

Odborný i laický zájem o tektity je podmíněn nejen jejich zajímavým vzhledem, ale hlavně tím, že jejich původ není dosud zcela uspokojivě vysvětlen. Vždy souvisí s nějakou kosmickou katastrosfou. Speciální zájem o vltavíny vychází z toho, že jejich naleziště ve střední Evropě jsou dostupná bez větších problémů. Navíc ze všech tektitů mají vltavíny nejpřitažlivější vzhled. Jsou čiré, mají zelenou barvu v šesti odstínech a zajímavě utvářený povrch (viz obrázek). Podobají se jim jen severoamerické georgianity. Těch bylo nalezeno jen několik desítek, zatímco vltavínové výskyty jsou poměrně bohaté. Hlavní výskyty jsou v České republice v jižních Čechách a na jižní Moravě. Nalezeny byly i v okolí Drážďan - tím byly potvrzeny výskyty popisované v Českém středohoří, které byly dlouho zpochybňovány.

[Obr: vltavin_besednice.jpg (13280 Bytes)]

Vltavíny jsou přírodní, silně křemičitá skla. Mohou být kapkovitého, diskovitého, tyčinkovitého, destičkovitého či nepravidelného tvaru s charakteristickým drsným až zvrásněným povrchem. Jejich velikost se pohybuje od několika milimetrů do deseti centimetrů. V souladu s velikostí kolísá jejich hmotnost od zlomku gramu do desítek až stovek gramů. Největší jihočeský váží 110,9 gramu. Z moravských výskytů bylo popsáno více vltavínů těžších než dvě stovky gramů. Dosud největší je ze Slavic, jeho hmotnost dosahuje 265,5 gramu.

Co se původu týče, převládá mezi odborníky názor, že vltavíny vznikly před čtrnácti a půl miliony let přetavením pozemských hornin během exploze při dopadu velkého meteoritu. Kráter Riess, který se při tom v Bavorsku vytvořil, má průměr 21 kilometrů. Odhadováno bylo i množství hmoty, která se během exploze roztavila a vypařila, aby v podobě skleněného deště znovu dopadla na zem o stovky kilometrů dále. Nejpravděpodobnější jsou odhady, že vltavínové hmoty bylo asi 275 tun. Od roku 1787, kdy byly poprvé popsány, existuje o vltavínech nepřeberné množství literatury, výzkumu byla věnována i řada specializovaných konferencí. Zájem o vltavíny v poválečných letech byl ovlivněn prací J. Oswalda Meteorické sklo z roku 1942. Z dalších významných badatelů je nutno jmenovat alespoň R. Rosta, V. Boušku, J. Kontu a K. Žeberu.

Vltavinová kapka z naleziště Ločenice

[Obr: vltavin_locenice.jpg (9919 Bytes)]

Vltavíny však znali již naši předkové v době kamenné. Používali jich jako amuletů a z ostrohranných střepů vyráběli řezné nástroje. Dva nejstarší archeologické nélezy pocházejí z Gudenusovy jeskyně v kremžském údolí a z paleolitické stanice od Willendorfu v Rakousku. Na Moravě byly nalezeny v neolitických vrstvách u Oslavan a Mohelna. V roce 1949 byl popsán diskovitý vltavín v jámě s jevišovickou keramikou u Skřipinského hradiska J. Skutilem. Ze středověku zatím zprávy nemáme. Zato v době trvání jubilejní zemské výstavy v Praze (roku 1891) se prezentovaly vltavíny jako drahé kameny, byly broušeny a zasazovány do zlatých i stříbrných šperků. Obliba i móda byly veliké, roli hrálo asi i tehdejší české obrozenectví. Od té doby je vltavén uváděn v seznamech šperkových kamenů. V krátkém čase byly ale broušené vltavíny nahrazovány padělky z lahvového skla, což znamenalo výraznou ztrátu důvěry. Obavy z padělků trvaly mezi výrobci šperků velmi dlouho. Jen sběratelé zůstali vltavínům věrni a dávali si své nálezy zasadit do drahých kovů v přírodním stavu. Tím také upozornili na novou možnost šperkového využití.

K renesanci zájmu došlo až v šedesátých letech dvacátého století. Důvodem byly nejen úspěchy kosmického výzkumu, ale i nové přístupy výtvarníků k přírodním šperkovým kamenům. Švýcarská vláda věnovala britské královně Alžbětě II. k desátému výročí její korunovace šperk, ve kterém je přírodní vltavín oválného tvaru zasazen do platiny spolu s diamantem a černými perlami.

Geologové z úseku Bražná pražského závodu Geoindustrie n. p. se rozhodli ověřit vltavínové výskyty a možnost jejich průmyslového získávání. Současně s realizovaným geologickým průzkumem byla v roce 1974 turnovským družstvem Granát vyvzorována a úspěšně prezentována první kolekce netradičních šperků.

Základní průzkumné práce byly zakončeny v roce 1975 úspěšnou poloprovozní těžební akcí a výpočtem zásob na ložisku Ločenice. Ze získaných 1725 vltavínů o celkové hmotnosti 4376 gramů byly nalezené unikáty předány do Národního muzea. Zbytek se stal základem pro průmyslovou výrobu vltavínových šperků.

Poloprovoz v roce 1975 na nalezišti Ločenice, ověření technologie získávání vltavínů

[Obr: upravnalocenice.jpg (9074 Bytes)]

Charakteristika vltavínových výskytů ověřených geologickým průzkumem podle Turnovce a Ševčíka (1987)

LokalitaPlocha km2Frekvence nálezu Mocnost v mVáha vltavínu v t
Besednice0,5II30,590
Borovany0,1III0,51,0
Dolní Chrášťany1,2II25,920
Habří0,3I3 0,500
Kamenický Újezd0,6III31,200
Koroseky1,2II419,500
Lhenice1,0III2,56,200
Ločenice1,1I3,516,500
Malovičky0,1II1,51,100
Nesměň0,2II2,50,600
Nechov?II3,5?
Netolice0,2I35,500
Radomilice0,7II1,53,600
Slávce0,2II38,600

Vysvětlivky: Frekvence nálezu = I - více než 20 g/m3; II - 10 – 20 g/m3; III - pod 10 g/m3. Mocnost v metrech uvádí průměrnou mocnost hostitelských štěrkopísků v lokalitě. Váha vltavínu v tunách, jde o odhad celkové hmoty vltavínu v lokalitě.

Snaha využít i kamenů mechanicky poškozených vedla k pokusům o jejich úpravu. Kromě klasického broušení se přistoupilo i k plastickému vybrušování. Glyptici, z nichž můžeme jmenovat Evu Víškovou, Vojtěcha Záveského a Zdenu Bartošovou, dokázali dát vltavínům novou dimenzi. Vytvořili rytiny - intaglie - s převážně květinovými motivy do vltavínových destiček. S využitím původní skulptace vybrousili velmi zajímavé kameje - hlavičky a akty. Na mezinárodní výstavě šperků a bižuterie Jablonec 1983 byly vltavínové šperky obdivovány návštěvníky a také oceněny porotou. O šperky s vltavíny projevili zájem i první zahraniční obchodníci. Zájem o ně trvá.

Vltavinová hlavička, glyptická práce Vojtěcha Záveského

[Obr: vltavinglyptika.jpg (18546 Bytes)]

V současné době již má vltavín své místo mezi drahými kameny opět obhájeno. Problém je jen v tom, že jako každý drahý kámen láká i dobrodruhy, pro něž je prostředkem k rychlému zbohatnutí. To je důvodem, proč v jižních Čechách musejí zemědělci chránit své pozemky před nájezdy divokých 'vltavínokopů'. Proto také neuvádím přesnější lokalizaci jednotlivých výskytů, které jsem měl možnost studovat během průzkumných prací.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 22.9.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Naleziště diamantů a jejich těžba - 12.9.2000
Diamant a jeho vlastnosti - 11.9.2000


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Jsem jeden z tech dobrodruhu - Skoc po vltavinu
Správná jména lokalit v tabulce jsou Kamenný Újezd a Nesměň - Filip Mileret
Velmi se mi líbí články tohoto autora - Josef Koprnicky
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena