Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:02
Publikováno dne:
13.10.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Achát

Pro staré Římany byly achátové výrobky symbolem bohatství a společenského postavení. Ve středověku si achát své postavení oblíbeného ozdobného kamene zachoval. Vyráběly se z něho amulety, poháry, misky i nejrůznější šperky. Název dostal z řeckého achatos, což znamená spokojený. Svému nositeli má přinášet spokojenost, přízeň lidí, má mu prodlužovat život a chránit jej proti zlodějům a uhranutí.

Mineralogicky jde o mikrokrystalickou formu kysličníku křemičitého, která je v přírodě běžnější v krystalické formě jako křemen. Acháty obsahují síť mikroskopických dutinek vyplněných vodou nebo roztoky různých minerálních solí, což ovlivňuje jejich barvu i typické páskované uspořádání s různou sílou jednotlivých vrstviček. Podle barvy se rozlišuje více než dvacet různých achátových variant. Základních typů je pět: modrošedý obecný achát, černý onyx, skořicově hnědý sardonyx, červený karneolonyx a mechový achát s keříčkovitými obrazci.

[Obr: achatxz.jpg (4230 Bytes)]

Kráse achátu se obdivoval už Plinius starší (žil v letech 23 až 79 let našeho letopočtu) ve své Přírodní historii, když o kresbě jednoho napsal: „nikoliv uměním vytvořená ... nýbrž sama sebou od přírody“. Nicméně milovníků achátů mezi odborníky bylo mnohem více. Patřil mezi ně i Anselmus Boetius de Boot, lékař a znalec drahokamů na dvoře císaře Rudolfa II. Na individuální krásu každého jednotlivého achátu upozorňují mineralogická kompendia již řadu století. Významný ruský mineralog Fersman, zabývající se na počátku století studiem veškerých drahých kamenů, hodnotil ve svých pracích acháty jako významné ozdobné kameny.

[Obr: achaty.jpg (5004 Bytes)]

Většina nejstarších památek je vyráběna z achátů, nalézajících se v Malé Asii - Írán, Irák, Turecko, Přední Indie a Čína. Teprve když Césarovy legie pronikly za svých výbojů na území dnešního Německa, začal rozkvět evropských achátů. V okolí osady Hidera v údolí řeky Mosely - dnes je zde evropské kamenářské centrum Idar-Oberstein - se nalézalo množství achátů. Římané zde zavedli velké, vodou poháněné brusy, a tak se zasloužili o první kamenářskou velkovýrobu. Po pádu impéria došlo i k úpadku zpracování achátů. Nový rozvoj nastal až ve dvanáctém století. Nicméně zásoby achátů z nalezišť Galgenberg a Weisselberg se časem vyčerpaly.

Ukázka broušení achátů na vodou poháněných brusech v Idar-Obersteinu v Německu

[Obr: brouseni_achatu_stare.jpg (21743 Bytes)]

V osmnáctém století hledali proto prospektoři ve světě nová ložiska. V roce 1827 byly acháty objeveny v Jižní Americe na území Brazílie. Ta je také dodnes největším producentem a vývozcem achátů na světě. Za carského Ruska se těžily acháty na Uralu a na Sibiři. Výrobky z nich si kvalitou nezadaly s antickými.

[Obr: achat.jpg (6275 Bytes)]

U nás v českých zemích se acháty nalézají v širším okolí Turnova, Jičína a Nové Paky v Pojizeří, ale i v širším Podkrkonoší. Jejich výskyty byly prokazatelně, společně s jaspisem a karneolem, těženy již ve čtrnáctém století. Václav Hájek z Libočan uvádí ve své kronice, že „... nalezeno je pod horami Krkonošskými mnoho velkých a velmi tvrdých, rozličných barev kamenů...“

[Obr: achatx.jpg (5150 Bytes)]

Ještě koncem devatenáctého století se využívaly české acháty pro výrobu šperků. V dalších letech, především z důvodu levného dovozu brazilské suroviny, zájem o využívání opadl. Dnes ale opět mírně stoupá vzhledem k obnovenému turistickému ruchu a zájmu nejrůznějších sběratelů. Důvodem je již sedm set let trvající proslulost (i legendami podpořená) achátů a jaspisů z vrchu Kozákova a jeho širokého okolí. Seznámit se s acháty z celého světa je možno v Národním muzeu v Praze. Nicméně s nejhezčími ukázkami českých achátů (a zvláště pak těch kozákovských) se mohou turisté setkat v muzejních sbírkách v Turnově, Lomnici nad Popelkou a Nové Pace.

[Obr: achatyz.jpg (4324 Bytes)]

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 13.10.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Vltavín - český drahokam - 22.9.2000
Ametyst - 3.10.2000
Naleziště diamantů a jejich těžba - 12.9.2000
Diamant a jeho vlastnosti - 11.9.2000
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.2 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena