Novinky.cz
Kultura
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:00
Publikováno dne:
1.6.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Broušení drahokamů na Turnovsku (II.)

Napoleonské války a následná hospodářská krize znamenaly konec konjunktury. Během prvního desetiletí 19. století zanikla většina kamenářských dílen. V roce 1819 bylo činných pouze 32 živností, z toho 27 přímo v Turnově, 5 na Hrubé Skále a jedna v Českém Dubu. Obchodníci s kameny znovu vyjíždějí do světa, aby obnovili přerušené tržní vazby a zároveň vytvořili nové. Postupně se jim to daří. V roce 1825 již činila cena vyvezeného zboží 17 080 zlatých. V roce 1827 procestoval turnovský kamenář František Marek Německo, Dánsko, Švédsko a Rusko. V následujícím roce se vydal znovu do Ruska společně se svým příbuzným Michalem Kotlerem. V roce 1832 již oba obchodníci dovážejí z Ruska smaragdy, akvamaríny, beryly, tyrkyzy, malachity a další materiály. František Marek se usadil v Petrohradě a do Turnova se vrátil až v roce 1868. Postupně vznikají další velkoobchody s drahokamy. V roce 1834 vzniká brusičská dílna Františka Krause (1834), ze které je později velkobrusírna s parním pohonem. Po řadu let nesla Krausova firma označení c.k. privilegovaná brusírna drahokamů a diamantů. Ani ta nezůstává sama, velmi brzy jí následuje se svou dílnou A. Pařízek a po něm další kamenáři.

V roce 1854 působí již ve městě 23 obchodníků s drahými kameny. Každý zaměstnává dvacet až šedesát dělníků (celkem je brusičských dělníků kolem osmi set). Ve městě se brousí kromě diamantu i všechny další známé drahé kameny. Nejvíce se zpracuje „českého a tyrolského granátu, ročně 10—12 centýřů (560—680 kg) v hodnotě 50—60 tisíc zlatých“. Opracování polodrahokamů typu achátů a jaspisů je prakticky bezvýznamné, protože nelze konkurovat hromadnému broušení polodrahokamů v brusírnách s vodním pohonem v Idaru a Obersteinu v Německu.

Od 1. května 1860 počínaje byl císařským patentem č. 220 říšského zákona ze dne 20. prosince 1859 uveden v působnost živnostenský řád, kterým byly zrušeny staré cechy a zavedena živnostenská společenstva. Broušení drahokamů se stalo svobodnou živností.

Podle zprávy Okresního úřadu v Turnově zemskému finančnímu ředitelství z roku 1886 zde představovalo broušení drahokamů hlavní průmyslové odvětví. Obchodníci s drahými kameny se dělili do dvou skupin. První skupinu tvořili ti usedlí v Turnově. Zaměstnávali ve svých dílnách brusiče a na trh uváděli různé drahokamy, včetně těch nejdražších a nejvzácnějších. Druhou skupinou pak byli přespolní, do Turnova pouze dojíždějí obchodníci, zaměření výlučně na české granáty. Každou sobotu vykupovali od venkovských i městských brusičů hotové zboží. Na přední místo mezi domácími podnikateli staví zpráva F. Krause, který vybudoval první parní velkobrusírnu.

Rozšiřování domácké výroby a zakládání prvních průmyslových podniků si vynutilo vznik odborné školy. V Turnově k tomu došlo v roce 1884. Nejprve se zde učilo pouze broušení a zasazování drahokamů. Výuka byla později doplněna i o zlatnictví, stříbrnictví a rytí drahokamů.

Turnovští brusiči strávili také několik let na Slovensku, kde na nalezišti drahých opálů u Dubníku brousili v letech 1870—1880. Za prostředky, které svou prací získali, si někteří z nich po návratu založili v Turnově vlastní dílny (např. P. Petrák, F. Durych a další).

F. Kraus získal za výbrusy ze své dílny řadu ocenění na světových výstavách ve Vídni a Paříži. Oceněn byl i na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Ve svém firemním katalogu v r. 1898 píše: „Již sedmdesát let (zal. 1834) existuje má brusírna drahých kamenů a diamantů a jako jediná, zcela zvláštní specialita a já mohu tvrdit, že jsem největší továrník v Rakousko-Uhersku, jehož broušené drahokamy nalézají odbyt ve všech zemích civilizovaného světa…“ V roce 1912 ale firma F. Krause zanikla, protože se nenašel v rodině žádný pokračovatel.

Naštěstí přežily jiné podniky. Nejvýznamnější z nich byl F. Šlechta, který vlastnil ložiska drahokamů na Madagaskaru. Na exponáty této firmy vzpomíná v roce 1930 Josef Varcl: „V expozici Šlechtově vybroušené: zlaté topasy, tmavé záhnědy, amethysty, tyrkisy (vesměs ve velkých výbrusech), granáty: český pyrop, indický a tyrolský, zelený démantoid, dále opály roztříděné: australské, mexické a uherské, perle v různých velikostech a jakosti. Sbírka výbrusů světoznámých diamantů v křišťálu, plasticky vybroušené čtyřlístky z vltavínu, macešky z amethystu a topasu a hlavičky pávů z opálu.“

V roce 1919 byl založen Svaz průmyslníků drahých kamenů pro Turnov a okolí. Jeho prvním předsedou byl F. Hermann, spolumajitel brusičské fy Hermann a Palma. V roce 1924 bylo ustaveno společenstvo brusičů a rytců drahokamů sdružující jednotlivé řemeslníky. Při společenstvu byla zřízena i Hromada pomocníků pro další pracovníky v brusírenských provozovnách a obchodech. V roce 1922 se sdružili drobní brusiči do svépomocného družstva Precious. Z dvaceti sedmi zakládajících členů se družstvo rozrostlo v roce 1940 na sedmdesát čtyři brusičů, kteří zajišťovali téměř tři čtvrtiny objemu klasické kamenářské produkce v Turnově.

Zavedeno bylo znovu broušení diamantů a fa Šlechta v roce 1929 zavedla strojní broušení markazitů. S blížící se krizí začal průmysl broušení drahokamů stagnovat. V roce 1935 byla ještě zřízena Výzkumná stanice pro rozbor drahých kamenů.

Poválečná léta znamenala pro kamenáře značný úpadek. Reorganizace hospodářství po roce 1948 vedla k likvidaci většiny zavedených firem. U těch, které byly znárodněny, docházelo ke změnám ve výrobním programu. Nejdéle přežilo družstvo Precious, spojilo se až v roce 1961 se zlatníky družstva umělecké výroby Granát. Po dlouhá léta byly v Turnově pouze čtyři podniky zabývající se opracováním přírodních a syntetických drahokamů. Národní podniky Dias a Monokrystaly se zabývaly hlavně technickým broušením. V Diasu to byl tzv. achátový program (výroba achátových misek, břitů pro váhy a další přístroje), ke kterému přibyla i výroba diamantových nástrojů. V Monokrystalech (Ústavu pro výzkum, výrobu a využití monokrystalů) se vyráběly čisté krystaly pro široké uplatnění, od rubínů pro lasery, přes šperkové a speciální optické materiály až po polovodičové krystaly pro armádu a kosmický průzkum. Klasické ruční i strojní broušení pro šperkovou výrobu zůstalo zachováno pouze v n. p. Preciosa a v družstvu Granát. V Preciose byly hlavní produkcí skleněné perly a bižuterní šatony (což byl hlavní sortiment do roku 1948 úspěšné firmy Karel Pitaš). Broušení drahokamů bylo jen trpěným přívažkem (zrušeno bylo v roce 1993). Družstvo umělecké výroby Granát se, kromě vlastní šperkové výroby, ve svých kamenářských provozech zabývá broušením všech přírodních i syntetických šperkových surovin. Od r. 1993 i diamanty. Hlavní náplní je broušení českých granátů a almandinů pro vlastní výrobu granátových šperků. Od roku 1990 se začaly postupně objevovat nové živnosti a podniky, a to jak brusičské, tak i zlatnické. Stále ještě vznikají nové dílny a dílničky pro ruční i strojní broušení. Svojí životaschopnost v příštích letech jistě prokáží a lze jim jen přát úspěšné podnikání.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 1.6.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Broušení drahokamů na Turnovsku (I.) - 31.5.2001
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 4.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

K U L T U R A:

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Existují jen multiplexy?

Next Station

Škytající Helmuti a potápěči z Východu

Helmutova stříkačka

FFFILM: Dneska to bouchne!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena