Novinky.cz
Lidé, vztahy, sex
Ú t e r ý
23.září 2003, 20:19
Publikováno dne:
24.4.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Proč lidé mluví?

Nedávno jsem prohlásil, že lidé se zas tak moc od zvířat neliší. Neodvolám z toho ani psí chlup, přesto musím dát za pravdu profesoru Dunbarovi, který v článku pro La Recherche jeden zásadní rozdíl popisuje: jazyk.

Samozřejmě ne ten na lízání, i když všichni určitě známe jedince, co by jeho vypláznutím místo dlouhých proslovů ušetřili sobě i okolí neskutečně mnoho času.

U člověka se totiž vyvinul daleko dokonalejší komunikační prostředek nemající u našich zvířecích kolegů na Zemi obdoby. Mezi 3. a 6. rokem života mezi zdánlivě neužitečným hrabáním se v písku a svlékáním panenek naše děti předvedou fantastický výkon ducha, možná největší v jejich životě. Každých zhruba 90 minut se naučí jedno slovo a se členy odvodní komise v ZDŠ se již baví jako rovný s rovným.

Nemohu zamlčet historku, ke které mě přivádí ona lehkost, s níž tato mláďata zvládnou všechno to časování a skloňování. Jistí francouzští turisté se totiž prý zdvořile dotazovali, jestli tak složitá pravidla u nás zvládne i člověk nevzdělaný. Zřejmě se chtěli dopídit, zda může spisovně česky mluvit i blbec. Myslím, že i když jsme my zkušenější vyjmenovaná slova už dávno zapomněli, na tuhle otázku můžeme zvolat odpověď jako jeden vlastenec: Bohužel, ani sedm pádů nestačí.

Ale profesor Dunbar řeší problém, jaký si určitě pokládá i každý jiný tvor, co kdy spatřil rozsvícenou televizní obrazovku: jaký má lidská řeč smysl? Doposud každý profesor biologie pohodlně oddrmolil známou pravdu, že tato schopnost usnadňuje shánění potravy.

Při bližším ohledání této poučky však zjistíme vážné trhliny. Když to má být pro potravu, nebyly by účinnější ostřejší zuby a rychlejší běhy? Já například při shánění potravy nejčastěji postrádám desetikorunu do košíku v supermarketu. Proč kvůli tomu vyvíjet orgán, který sice kdesi v hlavě zabere jen 2 % tělesné váhy, ale spotřebuje až 20 % veškeré energie. Tudíž ani není jasné, že nám sežene víc, než sám spotřebuje.

[Obr: malejgr.gif (13151 Bytes)]

Váha mozku je u člověka relativně velká, ale slon nebo opice nejsou o mnoho pozadu. Jako měřítko inteligence se ukazuje průkaznější neokortex, kde se odehrává většina uvědomělého myšlení. Ten už máme třikrát větší než nejchytřejší šimpanz. A jeho velikost je zhruba úměrná počtu zvířat, která se snesou spolu v jedné tlupě.

Samozřejmě, pár mozkových buněk navíc oproti hlemýždi nám umožňuje vyměňovat si informace nejen o tom, kde vyhrabat nejchutnější kořínky, ale i diskutovat zákony vesmíru, hudební názvosloví, Maxwellovy rovnice a jiné užitečné informace.

Ale má to háček: lidé mezi sebou nediskutují Maxwellovy rovnice. Ať se ňácí dva sejdou na univerzitě či v baru, nejméně 65 % času věnují takzvaným společenským otázkám, tj. kdo kde s kým, proti komu a za jakou. Jinak řečeno, drbům, pomluvám, klábosení, chválení, stěžování a vůbec slepičení. A aby si to někdo nevztahoval na sebe, rychle dodejme, že výzkumy v tomto směru žádné rozdíly mezi muži a ženami neukázaly.

Pravidlo 3+1. Naše schopnost spontánně se bavit s více lidmi naráz je omezená. Když do společnosti u stolu přisedne pátý, skupina se zpravidla po desítkách vteřin rozdělí do dvou skupin, neboť jeden řečník a tři posluchači je maximum, ve kterém se dá něco pohodlně domluvit. Samozřejmě, pokud ten pátý není Velký Šéf.

Když ne účelový, jaký tedy význam má jazyk? Nejnovější poznatky ze světa lidí i zvířat ukazují, že jeho největší význam je právě sociální.
[Obr: gorily.jpg (5803 Bytes)]

Gorily tráví nápadně mnoho času vzájemným odhmyzováním, drbáním a krášlením, který daleko převyšuje užitečné hygienické zásady. Ukazuje se, že tato činnost má měřitelně kladný účinek na jejich psychické i fyzické zdraví. Snižuje vzájemnou nedůvěru, zpomaluje srdeční rytmus a vede k vylučování přirozených opiátů, těch, které si lidé mohou vyvolat i chvilkou sportování.

Proč si tedy místo dlouhých řečí nevybíráme vešky? Vzhledem k počtu člověčích kontaktů bychom této činnosti, alespoň soudě podle opic, museli věnovat nejméně 40 % času. Plno lidem by i tak ještě fůra času zbyla, ale nezapomínejme, že v době, kdy se lidstvo živilo prací, ať už lov nebo zemědělství vyžadovaly téměř stoprocentní nasazení. U nezkažených agrárních civilizací v Nepálu, Nové Guinei nebo Africe se zdá, že řeč tento čas věnovaný na nutné kontakty mezi spolulidmi zredukovala na přijatelných 20 %.

A konečně, kdy tedy jazyk zanikne v naší konzumní společnosti? Asi poté, když nás někdo bude moci podrbat i po internetu…

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 24.4.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Proč neubližovat zviřátkům - 5.4.2001
Můžeme umřít na pětku z matematiky? - 23.3.2001
Petr Bouř
Teorie bláznivá jen na první pohled

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 0 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

LIDÉ, VZTAHY, SEX:

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Souboj ve staré pískovně

To by nevysvětlil ani Einstein!

Dalších deset otázek a odpovědí na téma SEX

Honem, dárky!

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena