Novinky.cz
Počítače a technika
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:19
Publikováno dne:
15.2.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv





ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Hrozí Zemi katastrofické srážky s kosmickými tělesy?

Když jsem před dvaceti lety v roce 1979 napsal do Geologického průzkumu příspěvek s tímto názvem, řada mých tehdejších kolegů se pošklebovala. Říkali, že jsem se zbláznil. O necelých deset let později se planetární katastrofismus stal nejen módním, ale i seriózním vysvětlením řady výrazných vývojových změn na povrchu naší planety. Můj text starý dvacet let neztratil svou platnost, a tak jej v mírně upravené podobě předkládám našim čtenářům.

[Obr: armaged.gif (11682 Bytes)]
S kosmickou hmotou se lidstvo setkávalo v podobě meteoritů během celého svého vývoje. Poměrně časté jsou i historicky doložené záznamy o pádech, a to i přesto, že kosmický původ byl meteoritům přiznán až na začátku 19. století. Roku 1803 spadlo u L´Aigle více než 2 000 kamenných meteoritů a okolnosti pádu prošetřovala komise Francouzské akademie věd. Mezi zajímavé meteority patří i kus, který dopadl 7. listopadu 1492 u Einsisheimu v Alsasku. Císař Maxmilián I. jej dal přikovat na řetězech v kostele a nechal k němu připojit nápis: „O tomto kuse vědí mnozí mnoho, každý něco, ale nikdo neví vše“. Tato slova neztratila svou platnost ani dnes. Pádu tohoto meteoritu bylo využito i propagandisticky pro chystanou výpravu proti Turkům, klanícím se shodou okolností jinému meteoritu v Mekce.

K získávání informací o kosmických tělesech v okolí Země se používá kosmických sond a družic. Od přistání lidí na Měsíci tam registrují dopady meteoritů seizmografy. Radaru a fotografických metod se používá pro registraci meteoritů pronikajících zemskou atmosférou. Poměrně přesnou metodou je i registrace informací o pádech meteoritů v zalidněných oblastech po určitý časový úsek. Výsledky různých metod lze přepočítat na celkovou plochu Země. Každou setinu roku (tj. každé 3 až 4 dny) proniká zemskou atmosférou meteorit o hmotnosti kolem 100 kg. Každých 20 – 30 let mohou naší planetu zasáhnout tělesa o hmotnosti cca 1000 tun. Příkladem může být meteorický roj, který dopadl v roce 1947 na Sibiři v oblasti Sichote-Aliňské. Jeho zdrojem byl asteroid o hmotnosti více než 100 tun. Při pádu se vytvořilo 22 kráterů s hloubkou až 6 metrů (o průměru do 22 metrů) a 100 menších jam.

[Obr: impact1.gif (6519 Bytes)]
Na okolních kosmických tělesech – Měsíci, Merkuru, Marsu a jeho satelitech jsou četné krátery, vytvořené při srážkách s meteority. Vzhledem k tomu, že Země vznikla ve stejné oblasti kosmu jako ostatní planety, měly by na ní být analogicky produkty dopadu meteoritů zhruba stejné. Při průchodu atmosférou shoří jen malá tělesa. Hydrosféra utlumí pád větších objektů. Lze předpokládat, že větší dopadové (impaktní) krátery jsou na Zemi překryty sedimentační a vulkanickou činností, kterou mohl každý dopad sám vyvolat.

Energii nutnou k vytvoření dopadových kráterů lze vyčíslit z velikosti kráterů. Pro podmínky Měsíce jsou výpočty velmi přesné. Lze vyčíslit i hmotnost kolidujícího tělesa. K vytváření největších kráterů na Měsíci docházelo zhruba před 3 miliardami let, nicméně po celou dobu existence systému Země – Měsíc dochází k dopadům různě velkých meteoritů a tvorbě dalších kráterů. Je logické, že vývoj Země nemůže být příliš odlišný. Jakákoliv koncentrovaná hmota převyšující hustotu vody vytvoří po dopadu na zemský povrch, letí-li rychlostí 14 – 45 km za vteřinu, kráter, jehož rozměry jsou závislé na hmotnosti dopadajícího tělesa.

[Obr: arizonaimp.gif (16303 Bytes)]

V roce 1979 bylo známo jen několik kráterů vytvořených prokazatelně meteority. Nejznámější je Barringerův (zvaný též Diabollo). Postupně ale byly studovány na různých částech Země kruhové struktury tzv. „astroblémy“. Dnes je již zdokumentováno více než 80 kráterů s rozměry od několika stovek metrů do 500 km. V přiložené tabulce je několik nejznámějších pozemských kráterů. Vzhledem k tomu, že atmosféra a hydrosféra s dalšími vlivy (počasí) mění výrazně tvář povrchu Země, nelze očekávat, že budou identifikovány všechny krátery. V každém případě ale s rozvojem globálních průzkumných metod, mezi které patří i sledování z kosmických lodí, lze očekávat, že budou objevovány nové struktury dopadových kráterů. Příkladem může být Išimská dopadová struktura ovlivňující geologickou stavbu Kazachstánu. Ke srážce s meteoritem, či planetkou došlo před 350 miliony let. Původní kráter byl 12 km hluboký a jeho průměr přesahoval 300 km.

Profesor Frank Dachille z Pensylvánské university, se kterým jsem si o problematice meteoritických kráterů před dvaceti lety psal, odhadl, na základě extrapolace frekvence dopadu meteoritů podle dostupných literárních údajů, pravděpodobnost vytvoření větších kráterů. Jeho zjištění je zarážející. Vytvoření kráteru o průměru 1,2 km lze předpokládat každých 2-3 000 let. Při tom otřes vyvolaný nárazem by odpovídal velkému zemětřesení (nebo výbuchu atomové pumy). Krátery o průměru 37 km by se mohly vytvářet v průměru každý milion let. V takovém případě by byla Země vystavena druhotnému účinku nárazu reprezentujícímu svou energií cca 10 000 velkých zemětřesení. V případě vytvoření kráteru typu měsíčních moří o průměru 540 km, které lze předpokládat každých 100 milionů let, by mohl být poškozen celý povrch Země.

[Obr: armag2.gif (6630 Bytes)]
V souvislosti s programem studia pásma asteroidů, odkud pochází větší část všech známých meteoritů, bylo několikrát upozorňováno na možnost kolize Země s většími tělesy. V roce 1960 prolétl kolem Země do té doby neidentifikovaný asteroid o hmotnosti kolem milionu tun. Každý rok je popsáno několik nových asteroidů, jejichž dráha by mohla někdy křížit dráhu Země. Otázkou, zda se dá případným srážkám zabránit, jsme se trápili již v roce 1979. Síť sledující dráhy kosmických částic blížících se k naší Zemi se v té době vytvářela. Dnes je již dostatečná. Změnit dráhu meteoritu nebo asteroidu v kosmickém prostoru je poměrně snadné, protože to není příliš energeticky náročné. Profesor Dachille uvažoval o vybudování kontrolní sítě a možnosti vyslat v případě ohrožení do vesmíry raketu, která by po kolizi s kosmickým tělesem změnila jeho dráhu, a zabránila mu tak proniknout k Zemi. Návrh byl tehdy publikován v univerzitních materiálech. Dnes je podobný program již součástí celosvětového kosmického výzkumu. I přes všechny problémy, se kterými se na Zemi potýkáme, je lidstvo schopno případné kosmické katastrofě zabránit.

Přehled vybraných meteoritických kráterů na Zemi

Název kráteru Místo Průměr
km
Přibližné stáří
let
Odessa USA 0,16 15 000
Baxhole Ausrálie 0,17 50 000
Barringer USA 1,20 15 000
New Quebec Kanada 3,20 100 000
Lake Bosumtwi Ghana 10,0 1 300 000
Rochechouart Francie 15,0 165 000 000
Rieskessel NSR 24,0 14 800 000
Lake San Martin Kanada 24,0 225 000 000
Karsvel Kanada 30,0 500 000 000
Manicuagan Kanada 65,0 210 000 000
Popigay Rusko 80,0 20 000 000
Vredefort JAR 100,0 2 miliardy
Sudbury Kanada 100,0 1,7 miliardy

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 15.2.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Stránky NASA věnované kráterům
Stránky projektu "Spaceguard Survey"


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Mám zájem o astronomický úkaz, ale ne o katastrofické věštby - Václava Vondráčková
K pí.Judy se jen ještě nedostaly některé informace - Marek Turnovec
V dnešní době jsme schopni objevit jen asi 10 % Zemi nebezpečných asteroidů - M.Judy
V budoucnosti se naše země srazí s asterojdem - Stanislav Vlk
Ivan Turnovec
Lidstvo je schopno případné kosmické katastrofě zabránit.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O Č Í T A Č E   A   T E C H N I K A:

Supertriky pro váš počítač

Zajímavé knižní novinky II.

Notebooky s cenou už od 30 tisíc korun!

Digitální foto (7): Novinky od Fujifilmu a Samsungu

Procesory: Rychlejší Athlony v českých obchodech!

Užitečné programy, které jsou zadarmo (106)

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena