Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:09
Publikováno dne:
10.12.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Pohoří divočáků 5

Od založení Sudetoněmeckého landsmanšaftu počátkem 50. let minulého století usilovali jeho předáci o vybudování takového organizačního systému, který by umožňoval podchycení co možná největšího počtu tzv. sudetských Němců (respektive osob, které dle stanov mohou být členy landsmanšaftu) a zároveň efektivní zasahování do různých sfér společenského a politického života ve Spolkové republice. Atributem organizační struktury se proto stala četnost a rozmanitost jejích prvků. Nešlo o samoúčelnost, nýbrž o snahu neustále doplňovat členskou základnu prostřednictvím členů formálně samostatných organizací podléhajících vlivu landsmanšaftu. Lze konstatovat, že síť sudetoněmeckých organizací je natolik pestrá, že je někdy obtížné ji dešifrovat i pro její členy.

Základní struktury Sudetoněmeckého landsmanšaftu vycházejí ze dvou linií:

  1. organizovanost podle místa bydliště ve Spolkové republice
  2. organizovanost podle někdejšího města původu či bydliště (členů nebo jejich předků) v České republice.

Organizovanost podle místa současného bydliště se opírá o správní členění Německa. Existují tedy místní, okresní a krajské skupiny Sudetoněmeckého landsmanšaftu, které jsou pak sloučeny v příslušné zemské organizaci. Zemské organizace zastřešuje celospolkový svaz. Podle oficiálních informací registrovalo Sudetoněmecké krajanstvo v roce 2000 více než dva tisíce místních a přes tři sta padesát okresních skupin (od roku 1990 jsou aktivní i organizace na území bývalé NDR).

Organizovanost podle místa původu či někdejšího bydliště v ČSR (tzv. domovský princip) se opírá o správní rozdělení někdejší Sudetské župy (administrativní jednotky Říše během 2. světové války). Nejnižším organizačním prvkem této linie jsou tzv. domovské obce, které podle „spolkového řádu pro domovská členění“ (čl. III) „mají odpovídat politickým obcím ve vlasti, pokud zvláštní okolnosti nevyžadují jejich rozdělení či sloučení“. Vyšším stupněm „domovského členění“ jsou tzv. domovské okresy, které „mají odpovídat politickým okresům vlasti (zemským nebo městským), pokud zvláštní okolnosti nevyžadují jejich rozdělení na soudní okresy“. Za zvláštní okolnost lze považovat především nedostatečný počet těch, kteří by měli příslušný okres reprezentovat. Okresů je pro tyto účely 75. Vyššími celky jsou domovské kraje.

V rámci domovského členění bylo definováno 14 celků (Chebsko, Šumava, Orlické hory, Praděd, Beskydy, Polabí, Krušné hory, Kravařsko, Středohoří, Ploučnice-Nizozemí, Krkonoše, Hřebečsko, Jižní Morava (jako kraje) a Brno, Jihlava, Vyškov a Praha jako tzv. jazykové ostrovy. Zvláštní postavení pak mají domovská sjednocenídomovské svazy, jejich vliv bývá větší než obecních nebo okresních, jen namátkou můžeme jmenovat Německý šumavský svazSvaz chebských obcí. Krajští a okresní „důvěrníci“ tvoří Sudetoněmeckou domovskou radu — její předseda je členem spolkového vedení ladsmanšaftu. V roce 2001 se Sudetoněmecká domovská rada sešla poprvé v České republice, konkrétně v Mariánských lázních.

Do sféry přímého vlivu landsmanšaftu patří i síť různých profesních, zájmových, kulturních a jiných spolků, institucí a zařízení. Velmi důležitou roli hrají názorová společenství, která sdružují členy na základě jejich podobného politického zaměření. Dominantní je na tomto poli vyhraněný Witikobund (Svaz Vitiko), jehož členové ovlivňují názory a dění v celém landsmanšaftu. Ostatně, jak jsme již v některém z předešlých dílů uvedli, tento svaz byl iniciátorem zpolitizování prvních krajanských sdružení vznikajících po skončení války.

V uceleném přehledu vypadá struktura Sudetoněmeckého landsmanšaftu včetně přidružených organizací a institucí takto:

Sudetoněmecký landsmanšaft:

  1. územní členění
  2. domovská členění včetně domovských svazů
  3. sudetoněmecká mládež (SdJ)
  4. pracovní kruh sudetských žen

Názorová společenství:

  1. Witikobund
  2. Ackermann-Gemeinde (Ackermannova obec)
  3. Seliger-Gemeinde
  4. Společenství evangelických sudetských Němců

Další sudetoněmecké svazy a sjednocení:

  1. Spolek Adalberta
  2. Pracovní společenství sudetoněmeckých vychovatelů
  3. Pracovní společenství sudetoněmeckých turnerů
  4. Pracovní kruh sudetoněmeckých mladých akademiků
  5. Sjednocení sudetoněmeckých rodových badatelů
  6. Sudetoněmecký pěvecký svaz
  7. Pracovní kruh mladých sudetských Němců
  8. Výzkumné společenství Sudety ve Svazu německých filatelistů
  9. Kamarádský svaz sudetoněmeckých fotbalových svazů
  10. Pracovní společenství sudetoněmeckých alpinistických sekcí
  11. Kruh přátel sudetoněmeckého Wandervogelu
  12. Pracovní kruh pro německé a evropské rolnické otázky
  13. Sudetoněmecký návrat (spolek)
  14. Studentská sjednocení: a — pracovní kruh sudetoněmeckých studentů, b — Pražský universitní pěvecký sbor, c — Staré pražské krajanstvo „Chebský zemský sněm“, d — Buršácké spolky (je jich 15), e — Sudetoněmecký svaz studentských korporací

Sudetoněmecké instituce

  1. Sudetoněmecká rada
  2. Sudetoněmecká akademie věd a umění
  3. Collegium Carolinum
  4. Sudetoněmecký archiv
  5. Sudetoněmecké sociální dílo
  6. Sudetoněmecká nadace
  7. Nadace Rudolfa Lodgmana
  8. Historická komise sudetských zemí
  9. Benrathský kruh
  10. Kruh přátel sudetoněmeckého nářečí
  11. Společnost Johanna Mathesia
  12. Kolbenheyerova společnost
  13. Společnost Walthera Hensela
  14. Leutaltova společnost
  15. Společnost Charlese Sealsfielda
  16. Obec Hanse Watzlika Regensburg
  17. Albert-Manke-Kolleg
  18. Institut pro církevní historii Čech, Moravy a Slezska
  19. Institut pro reformační církevní historii českých zemí s ústředním archivem
  20. Pracovní kruh chebských kulturních činitelů
  21. Umělecká gilda
  22. Sudetoněmecké kulturní dílo Šlesvik-Holštýn
  23. Sudetoněmecké dílo duchovních
  24. Sudetoněmecké dílo žen
  25. Nakladatelský dům Sudety
  26. Společnost pro podporu východoněmeckého a středoněmeckého písemnictví
  27. Karpatoněmecké kulturní dílo
  28. Podpůrné dílo mládeže (2 spolky)

Sudetoněmecká zařízení

  1. Sudetoněmecký dům (Mnichov)
  2. Vzdělávací středisko Heiligenhof
  3. Hrad Hohenberg — zemská stráž sudetských Němců
  4. Chebský kulturní dům (Markredwitz)
  5. Jablonecký dům
  6. Východoněmecká galerie Regensburg
  7. Dům Sudety
  8. další desítky menších zařízení (domovských světnic) lokálního charakteru

Sudetoněmecké spolky mimo Německo

  1. Sudetoněmecký landsmanšaft v Rakousku s obdobnou organizační strukturou
  2. Spolky a společenství v Kanadě, USA, Austrálii, Brazílii, Novém Zélandu, Paraguayi, Argentině a v Jihoafrické republice.

Organizace občanů České republiky německé národnosti jsou v dokumentech landsmanšaftu uváděny jako jeho zahraniční pobočky a u některých dokonce existuje přímé personální propojení s organizacemi v Německu.

Pokud jde o organizační aktivity Sudetoněmeckého landsmanšaftu v České republice, svoji pobočku zde má katolická Ackermannova obec. Nicméně působí zde i Witikobund prostřednictvím Střediska Adalberta Stiftera v Horní Plané. Zvláštní je postavení s.r.o. Kontakt Bohemia, která vlastně Witikobundu patří a jejíž aktivity jsou častěji politické než obchodně-podnikatelské.

V listopadu loňského roku zveřejnily české deníky tuto informaci: „Sudetoněmecké krajanské sdružení chce mít od začátku příštího roku v Praze své sídlo. Jeho předseda Bernd Posselt k tomu řekl: ‚Obavy a neporozumění často pramení ze špatného toku informací, tomu chceme tímto krokem zabránit.‘ Přestože podle něj zatím nenastal politický zlom, který by umožnil sudetským Němcům prosadit své požadavky, vzájemná atmosféra se zlepšila — stejně jako se prohloubily bavorsko-české vztahy. Obavy ze sudetských Němců vymizely podle Posselta hlavně v pohraničí. Pražské centrum se proto zaměří i na vnitrozemí. Sudetoněmecké krajanské sdružení si slibuje, že volby v roce 2002 přispějí ke generační výměně politiků v České republice. K moci přijde podle jeho předpokladů pragmatická generace politiků, pro níž bude prvořadý vstup České republiky do Evropské unie.“

Aktivity, které Sudetoněmecký landsmanšaft vyvíjí v České republice, jsou zaměřeny na:

zřizování respektive obnovu objektů prokazujících někdejší přítomnost Němců v Čechách (památníky, pomníky, kostely, hřbitovy, pamětmí desky)

posilování spolupráce s organizacemi německé menšiny v České republice

zřizování tzv. středisek setkávání (Begegnunszentrum) sloužících pro činnosti politického i kulturního rázu — nejznámější bylo otevřeno v Chebu, v domě, kde se v září 1933 konalo zakládající shromáždění SHF

vytváření a posilování kontaktů s jednotlivými českými politiky i politickými stranami, nadstandardní styky jsou s KDU-ČSL

činnost v euroregionech — zakládání spolků a organizací orientovaných na spolupráci se sudetoněmeckými organizacemi

vytváření filiálek landsmanšaftu a jeho přidružených organizací v České republice

Neubauerův nástupce ve funkci mluvčího Sudetoněmeckého landsmanšaftu, předseda Bavorského zemského sněmu Johann Böhm, se zabýval strategickými otázkami obšírně v březnu 2001, kdy rovněž hovořil před spolkovým shromážděním landsmanšaftu. Mimo jiné prohlásil: „Nemáme žádný důvod, abychom měnili svoji strategii, kdybychom se vzdali svých právních pozic nebo bychom tyto pozice oslabili — a to ani v majetkových otázkách.“ Připomněl, že důležitou roli v politice landsmanšaftu hraje „Evropská karta“ a očekávání spojená s přijetím ČR do Evropské unie. Prohlásil: „Češi táhnou s sebou bezpráví. Vyhnali přes 3 miliony Němců, zbavili je majetku, mučili je. A nic z toho nenapravili. Proto nepatří do Evropy.“ Cíle landsmanšaftu jsou stále stejné a platí, co řekl v roce 2000 Franz Neubauer: „Uznání práva na vlast. To je širší než pouhé právo na usídlení ve vlasti, zejména obsahuje právo národní skupiny (Volksgruppenrecht) a nápravu porušení práv včetně přiměřeného zadostiučinění.“

Ostatně kdo má zájem, může se leccos dovědět i na Internetu, výše uvedené citáty z projevů Böhma i Neubauera pocházejí z www. home.t-online.de/home/sudeten/lange.htm a www.sudeten.de

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 10.12.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Pohoří divočáků 4 - 15.10.2002
Pohoří divočáků 3 - 8.10.2002
Pohoří divočáků aneb Sudetoněmecké kapitoly 2 - 17.9.2002
Pohoří divočáků aneb Sudetoněmecké kapitoly - 3.9.2002
Ivan Turnovec
Stoiber stále požaduje zrušení prezidentských dekretů před vstupem ČR do EU, o zrušení Mnichovského diktátu a jeho nezákonnosti nemluví.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena