Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:51
Publikováno dne:
23.10.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Dopis z Kosova (VI.)

Po nějakém čase si opět dovoluji seznámit návštěvníky Novinek s dopisem z Kosova od Martina Dvořáka. Jde o aktuální postřehy dotýkající se nejen balkánského vývoje, voleb proběhlých v Jugoslávii a očekávaných komunálních v Kosovu. Poučné to může být i pro nás právě v době, kdy probíhá předvolební kampaň pro volbu třetiny senátorů a současně volby prvních regionálních zastupitelů. Tak tedy 14. října z Peje Martin napsal:

Kruh se definitivně uzavírá, hory za okny už stihly vystřídat všechny barvy svého repertoáru a dnes se mi naskýtá takřka navlas stejný pohled na lesy kolem kaňonu Rugova, jaký mne tu vítal právě před rokem. Co se ale změnilo k nepoznání, je město pod těmi horami a celá země. Téměř zmizely domy bez střech, bez oken a dveří, s ohořelými pahýly krovů a s hromadou sutin v útrobách. Obchody se naplnily zbožím, které už nabízejí za zasklenými výlohami, v ulicích se uklízí a večer svítí. Nezmizela ovšem bolest, plodící nenávist a touhu po odplatě, navíc přibyly předvolební politické půtky a násilí proti lídrům politických stran, a to i proti těm, kteří byli donedávna oslavovanými hrdiny odboje.

K tomu všemu se nám dosti zásadně změnila situace v Jugoslávii, tedy správně by se mělo říct ve zbývající části Jugoslávie, protože Kosovo je přeci jen ještě stále součástí tohoto státu, který dnes má ovšem nového prezidenta a snad přeci jen začne ukazovat světu svoji původně docela krásnou tvář namísto masky válečníků. Kosovští obyvatelé ovšem nejeví žádný velký zájem o převratné události v jejich nedávném hlavním městě, a to dokonce ani Srbové. Ti ovšem hlavně teprve pomaličku vstřebávají fakt, že jejich dosud jediný informační zdroj, tedy srbská televize, náhle začal vysílat místo oslavných programů o velkém zachránci srbského národa Miloševičovi například i dokumenty o kosovských vesnicích vypálených jeho armádou či o otvírání masových hrobů albánských civilistů, zavražděných srbskými četníky.

Než jsem se stihnul vrátit z týdenní dovolené, dostihla mě už doma zpráva, že už vlastně nejsem administrátorem v Istogu. Těm, kteří mi teď škodolibě v duchu popřáli vyhazov, musím radost trošku pokazit. Náš nový regionální administrátor David mě totiž s okamžitou platností učinil „šéfem divize rozvoje místní samosprávy“, kterýžto honosný titul v podstatě znamená, že bych měl koordinovat práci všech pěti administrátorů v regionu. K tomu vést ještě asi čtyři další oddělení související s místní správou jako například menšiny, vesnické samosprávy či vydávání dokumentů. Moje představa o tom, jak jednoho krásného dne předám symbolicky klíče od radnice prvnímu svobodně zvolenému starostovi Istogu a tím efektně zakončím misi v Kosovu, tím vzala za své. Tak mi tedy není souzeno dosloužit v Istogu až do voleb a dočkat se tedy toho okamžiku oficiálního předání moci. Navíc můj pan šéf nechce ani slyšet, že bych snad na konci roku v Kosovu skončil. Dal mi ale šanci se definitivně rozhodnout podle toho, jak dopadnou úplně jiné volby, konkrétně ty krajské u nás, v nichž jsem kandidátem. Musel jsem zatím co nejrychleji převzít práci v Peji, přitom taky předat agendu svému nástupci v Istogu Patriceovi, který byl dosud mým zástupcem. Dále sehnat si co nejrychleji byt v Peji a taky absolvovat několik rozlučkových ceremonií a mejdanů, které jsem chystal nejen já sám, ale taky mí dosavadní pracovní partneři. Nejslavnostnější, ale přitom taky nejvíc „na srdce“ byla ta úplně poslední, včerejší, kterou pořádalo město Istog (asi na oslavu, že už konečně zmizím). Sešlo se víc než sto lidí a řeknu vám, že od včerejška bych musel procházet dveřmi se skloněnou hlavou, nikoli však ve výrazu pokory, ale abych si nesrazil tu svatozář, co bych tam určitě musel mít, kdyby byla pravda aspoň polovička z toho, co jsem o sobě včera všechno slyšel. Naštěstí už mám taky nějakou tu zkušenost s pády, nejen se vzestupy, a tak už jsem snad aspoň trošku trénován, abych ze slavnostních řečí nezpychnul. Ale poslouchalo se to hezky a koneckonců inventura toho, co se za ten rok v Istogu změnilo, nebyla až tak úplně krátká, dost věcí se podařilo. No a o těch druhých se při takových příležitostech už tolik nemluví.

Ale nebyly jen oslavy. Stihl jsem ještě jednu městskou radu v Istogu a jako na potvoru nebyl ani trošku čas na sentiment a na loučení, protože jeden radní, jehož nemůžu dost dobře blíže specifikovat kvůli případné eventuální možné žalobě, přišel na tohle zasedání natolik nemuslimsky opilý, že sotva mluvil. Ale zato co řekl, to byla urážka, a to velmi sprostá, vulgární a hodně ostrá. Především strašně surově napadl zástupce svého politického odpůrce slovy, která jsou nejen nereprodukovatelná, ale dokonce i těžko přeložitelná do jiného jazyka. V albánštině ovšem znějí tak, že jak to komentovali skoro všichni přítomní, prakticky jedinou možnou reakcí je okamžitě zabít toho, kdo je vysloví. NO uznejte, taková slova v češtině nemáme… Napadený člen rady naštěstí místo takové reakce odešel prohlásiv, že v takovém stavu, v jakém jeho protivník došel na zasedání městské rady, není schopen jakékoli diskuse, a že on nehodlá marnit svůj čas. Ten opilý radní pak strávil zbytek zasedání již jen drobnými urážkami skoro všech přítomných. Já jsem politoval svého nástupce Patricea, protože je víc než pravděpodobné, že právě tenhle arogantní a agresivní opilec bude jeho budoucím partnerem a presidentem městské rady. A bude-li docházet do úřadu v takovém stavu, v jakém je už teď před volbami až příliš často, bude velmi složité se s ním na čemkoli dohodnout. Jako by ho pocit vlastní důležitosti stihnul nakazit dokonce ještě před tím, než stihl něco v té své důležitosti udělat pro spoluobčany. Kéž by mu to nafackovalo už při těch nadcházejících volbách. Obávám se ale, že kosovští voliči jsou stejně nepoučitelní jako jiní a budou muset zažít ještě hodně mrzutého, než pochopí, že v obecních volbách nevolí ani Thaciho, ani Rugovu, ale jejich místní, horší či lepší reprezentanty, kteří zkrátka kvalit svých lídrů nemusejí dosahovat.

Neumím říct, že to už není můj problém, Istog mě stále ještě velice zajímá, ale musím se smířit s tím, že od příště už budu popisovat vývoj v Kosovu z o něco vyššího poschodí, odkud bude možná lepší a širší přehled, ale je z něj o moc dál ke každodennímu životu v ulicích… Zdraví vás MD

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 23.10.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Dopis z Kosova (V.) - 14.9.2000
Dopisy z Kosova (IV.) - 22.8.2000
Dopisy z Kosova (III.) - 8.8.2000
Dopis z Kosova (II.) - 20.6.2000
Dopis z Kosova (I. část) - 12.6.2000


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Celá Praha je zaplavena heroinem z Kosova - Predrag Djakovic
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena