Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
15.2.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Záludnosti potravinové politiky

Co vím

Třeba takové obyčejné jablko je vlastně miniaturní chemickou továrnou. Nezralé obsahuje plno vůbec nejrozšířenější kyseliny v rostlinné říši, které dalo název jablečná.
[Obr: jabka.gif (13436 Bytes)]
Postupně v něm vzrůstá obsah snadno stravitelných cukrů, tvůrci reklam na psí suchary by je označili jako rychlé glycidy. V té době dosahují jeho konzumní kvality vrcholu, dá se nejen sníst, ale můžeme z něj rovněž vytlačit po vínu druhý nejchutnější ovocný mošt. Nehledě na možnosti další výroby vína k opití, calvadosu k ožrání a lihu do spalovacích motorů. Když jablko sklidím trochu dřív, ve sklípku vydrží i do května přístího roku; z chutě, kyselin, cukrů ani vitamínů ale nic nezbývá - pochutnají si na něm nejvýš žížaly.

Co nevím

Jak může bílý muž pomoci v Africe.
[Obr: holka.gif (25357 Bytes)]
Jak známo, civilizovaný člověk s křesťanskou tradicí může mít ledasco rád, ale nikdy ne tak, aby to nechal na pokoji. Je těžké si představit, že ne tak daleko odtud umírají tisíce lidí hlady. Když se v Evropě koněčně rozhoupou a pošlou do Etiopie obilí, rozvážejí ho tam z letiště v obstarožních sovětských náklaďácích, pytle pak mají modré razítko Spojených národů. Po hliněných cestách se během šestihodinové cesty plno zrníček vytřese. Kdo z vesnice na cestě má ještě tolik síly, že jich za autem pár posbírá, může přežít do druhého dne. 300 lidí nasbírá asi 1 kilogram. Abyste to nemuseli číst jako já podruhé, 300 lidí nasbírá za den dohromady 1 kilogram zrní. To už ale náklad dorazí na frontu, kde je třeba živit vojáky. Se samopaly od bílého muže.

Co vědí v Holandsku

Zřejmě to bude nějaká jiná planeta, ale v Rotterdamu chtějí dokázat, že uživí libovolný počet lidí. V plánované továrně na jídlo, v půdorysu 400x1000 metrů, se budou dole vyrábět ryby, v 1. až 3. patře prasata a kuřata, ve čtvrtém žampiony a v posledních třech ovoce a zelenina.

[Obr: pristav.gif (27404 Bytes)]

Továrnu mezi továrny, do přístavu v Rotterdamu.
Navíc "Deltapark", projekt ministerstva zemědělství, bude příkladem ekologického myšlení. Prasečí odpad pohnojí okurky, metan z hnoje bude vytápět skleníky, elektřinu budou obstarávat vrtulky na střeše. Se skleníky mají ostatně v malém a hustě zalidněném Holandsku dobré zkušenosti, přestože si kdysi jejich rajčata vysloužila v Německu přezdívku "vodní bomby". Evidentně, když se chce, může na Zemi počet obyvatel růst téměř libovolně. Pokud si nezačnou jít na nervy.

Co nevíme o kravách

Třeba jak se vypořádají s BSE. Ale vzhledem k historii, počínající domestikací divokého tura na Předním východě před 8500 lety, můžeme odhanout, že soužití skotu a člověka bude pokračovat. Jeremy Rifkin v knize "Hovězí imperium" vypočítává ne tak aktuální, ale možná důležitější problémy v pojídání krav. Především: tento způsob získávání energie je nejméně ekonomický. Abychom mohli přímo přežvykovat seno, k tomu nám sice chybí ještě tři žaludky, ale už ze soji nebo jiných rostlin bychom mohli získat stejný podíl bílkovin jako z masa, a to při pětkrát menším nároku na zemědělskou půdu. Navíc 1.3 miliardy skotu, žijícího dnes s námi na planetě, ji zatěžuje nejen svou vahou. Vykrmit jen jednu šestimetrákovou krávu umí zemědělci s 2500 litry nafty, 3.5 tuny píce, 14600 litrů pitné a 600000 litrů zavlažovací vody. Dalších 14.6 tun hnoje nemusí vždy přírodu oblažit, například jako náhrada za deštné pralesy vykácené kvůli pastvě, stejně jako 3 miliony litrů kysličníku uhličitého a 200000 litrů metanu, účinných to skleníkových plynů. Omezit rozpínavost zemědělské výroby ale není jen tak: nejkvalitnější je maso ze zvířat chovaných pod širým nebem.

Co víme ze zpráv

Náš potravinářský průmysl, kdysi produkující tvaroh, ze kterého snad nešly vyrobit ani obroučky k brýlím, si v mnohém zlepšil pověst. Teď však má potíže s loňskými jablky. Prasata je nežerou, do Ruska se vyvézt nedají, tak se z nich má lisovat mošt. Vzhledem k tomu, že ve zprávě chybělo, co s ním chceme dělat, neměli bychom si pro jistotu zamknout všechny sklenice na dva západy?

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 15.2.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

BIO potraviny - 16.1.2001
Čeho se bát u geneticky upravených potravin? - 11.7.2000
Petr Bouř
Když se chce, může na Zemi počet obyvatel růst libovolně.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena