Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
21.3.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Nakouknutí do Bruselu

[Obr: malejletak.gif (14077 Bytes)]
Brožury mají být veřejností (a politiky) snadno stravitelné

Můj jednodenní výlet do Belgie začal asi před dvěma lety, kdy jsem se skromně přihlásil jako expert na přírodní vědy do vědeckého programu EU. Vyplnil jsem haldu dotazníků na Internetu a tři měsíce se nic nedělo. Pak mi ty vyplněné dotazníky přišly zpátky v tlusté obálce a nic se nedělo pro změnu další dva roky. Přede dvěma měsíci pak přišel dotazník, týkající se úplně jiného programu. A konečně před třemi týdny zazvonil telefon, že mám jet na schůzku pro přípravu nového vědeckého programu, který s těmi avizovanými neměl nic společného.

Nepokračoval bych v osobním tónu, kdybych nemyslel, že moje zkušenost nevypovídá mnohé o práci byrokracie obecně. Jelikož jsem měl dva týdny na přípravu, rychle jsem se zeptal, jak mi proplatí letadlo. Týden se nic nedělo, pak mi sdělili, že proplatí raději drahou letenku + nic, než lacinou + hotel, byť by to druhé bylo pro obě strany výhodnější. Inu, předpis je předpis, nezbylo než během dvou dnů nakoupit letadlo, zamluvit hotel a nechat se pojistit. (Proč skuhrat, říkám si na druhé straně, ve věku internetových rezervací hotelů a bezvízových vztahů, kdy navíc už ani výjezdní doložku neschvaluje žádný uliční výbor. Je to ale neuvěřitelné, pořád je cestování nějak namáhavější než ležet doma.)

Pro občana postkomunistické země tyto drobné zmatky nepředstavovaly žádné překvapení. To přišlo, až když nám (asi 15 vědcům z různých zemí Evropy) řekli, že komise evropského parlamentu chce slyšet náš názor na příští vědecký program jako soukromých osob. Nevím, jestli čtenáři neuniknula tato zvláště v našich zeměpisných délkách pozoruhodná věc: instituce se zajímá o osobní názory lidí. Málem jsem se chtěl zeptat, kdy letí nejbližší raketa zpátky na Zemi. To by se mě také mohli na úřadu přístě zeptat, co si o nich skutečně myslím. A teď nám, pane biskupe, řekněte, co si myslíte o homosexuálech vy osobně. A teď po projevu, pane premiére, nám povězte, co si skutečně myslíte o kvalitě vaší vlády. A prosím vás, jsou ty pomeranče opravdu čerstvé? To by to dopadlo, kdyby každý říkal, co si myslí, že si myslí...

V duchu jsem si říkal, že bych jim tedy mohl vysvětlit, jak je Evropa přebyrokratizovaná, zaostávání ve vědě se zbaví, jen když vytvoří vědcům podmínky k soutěžení na centrální celoevropské úrovni, že ani když už má 50 milionů na nový grantový program o nanotechnologiích, nemůže z Bruselu dopředu diktovat směry výzkumu, ale spíše se starat, aby univerzity produkovaly dost schopných lidí, kteří by za vědu byli později slušně placeni. A že vůbec u těch grantů ty řeči o kooperaci a koordinaci spíš množí razítka a kancelářský papír, než aby prospívaly kontrétnímu projektu.

Kdo by rád peníze z příštího programu EU, ať si zapíše klíčové slovo: NANOTECHNOLOGIE.

A pak nastal celý chumel překvapení. Za prvé jsem to skutečně řekl. Za druhé si to v klidu zapsali, podobně jako projevy ostatních. Dokonce, byť od jediného reprezentanta z kandidátských zemí, vydrželi radu, aby se EU brzy rozšířila. Návrh zahrnout do programu kandidátské země byl později přijat jednohlasně; vědecký výbor však návrhy předkládá ke schválení ještě výš, tedy politickým orgánům. (Rada, aby se v programu pamatovalo na malé podniky, které alespoň v Čechách nemilosrdně válcuje kdekdo, mě začala mrzet hned dva dny poté kvůli zkušenosti s jistým dejvickým prodavačem.) Překvapen jsem byl i tím, že na nedostatek mladých vědeckých sil si stěžovali i zástupci Dánska a Švýcarska.

Co mě mohlo napadnout, bylo i to, že nikdo nezná slabiny evropských institucí lépe než evropské instituce - opakovat jim je je tedy zbytečné. Úředník sám byrokracii nezruší, ale může být kompetentní a pracovat v systému podle svého přesvědčení co nejlépe – a to se, skutečně jsem to viděl, v Bruselu může dít. Další překvapení.

Patnáct špičkových vědců předneslo své představy za pomoci promítače a blán. Jen dánský delegát uvěřil pokroku natolik, že svěřil své myšlenky do útrob produktů Billa Gatese a počítačových továrníků. Černá obrazovka na sebe nedala dlouho čekat...

Skutečně se už nevymotám z maličkostí, ale v místním bufetu podávali jídlo na talířích a s ubrousky, nesoucími modrý znak se žlutými hvězdičkami. I z jiných (byť diskutabilních) náznaků bylo vidět nadšení pro budování Evropy, při sledování denních zpráv zpovzdálí dočista neviditelné. Jinými slovy, co kdybychom to my, euroskeptici, s tou Evropskou unií přece jen na pár století zkusili? Když tam budeme, nemusíme už nikam cestovat.

Viz také
http://europa.eu.int/comm/research/index_en.html

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 21.3.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Málo informací o EU - 26.2.2001
Petr Bouř
Možná by i čtenáře zajímalo vidět zblízka, jak Evropská unie utrácí 50 milionů euro.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 4.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena