Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
10.5.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Bilancování nás teprve čeká

Dnes se zdá, že mnoho lidi, kteří dříve nějakým způsobem kolaborovali s totalitním režimem, stále častěji proniká mezi politickou i ekonomickou elitu státu. Jde o lidi, kteří jsou navzájem provázáni. Podivné je, že mezi ně patří i četní disidenti. Jde o shodu názorů, nebo o vydírání někým z pozadí? To je otevřená otázka.

V USA Clintonovi nepřátelé narafičili Moniku Lewinskou, která ho svedla. Nepřátelé se jej pak pokusili vydírat. Zdá se, že Clinton ale "neselhal", a tak Monika ze své skříně vytáhla půl roku nepranou sukni, „důkaz doličný“, protože na ní bylo prezidentovo sperma. Nejjednodušší způsob, jak někoho vydírat, je načapat ho s milenkou. Kdo touží po zveřejnění svých milostných pletek? Státní tajná bezpečnost (StB) před rokem 1989 sledovala vybrané osoby. Je jasné, že disponovala technikou, která mohla pořídit jak videozáznamy, tak i "pouhé" zvukové snímky. O tom se dodnes málo mluví. Zničeny určitě nebyly. Patrně je dodnes někdo vlastní. Kdo to je? K čemu je má? Pokud došlo v minulosti k něčemu podobnému u nás, jistě by to mohl být důvod k vydírání nejednoho současného politika a dokonce (hypoteticky) i prezidenta. Je proto dost důležité co možná nejrychleji odpovědět na otázku, kdo dnes vlastní staré "dokumenty" StB.

Zdá se totiž, že část totalitní politicko-ekonomické mafie (s ideami komunismu to nemá samozřejmě nic společného, s tím, jak rychle se z komunistických bossů stali „kapitalisté“, je za uplynulé desetiletí zkušeností víc než dost) se uměla velmi rychle zorientovat v situaci po roce 1989 a zase získat vliv - a zase pro svůj osobní prospěch škodit celé společnosti.

Má-li se naše republika proměnit k lepšímu, je třeba držet palce P. Cibukovi. Jeho snaha o odkrytí všech minulých hříchů je nezdolná. Jeho seznam agentů a spolupracovníků by měl být autorizován Ministerstvem vnitra ČR. Odpouštět může pouze konkrétní oběť svému viníkovi, místo toho odpouštěl "kolektivně" všem viníkům prezident hlásáním tlusté čáry za minulostí. Na to je třeba důrazně upozornit. To totiž byla zásadní chyba, umožňující mnohé pochybné rejdy bývalé nomenklatury, vlastnící kompromitující materiály na umělce a politiky.

Je bezpochyby nutné, aby ve vedení státu bylo co nejméně lidí vydíratelných za své minulé postoje. Důvody spolupráce s StB byly nejrůznější. Kromě fyzického strachu šlo často o zcela pozemské a nízké cíle. V mnoha případech StB donutila zpěváky, herce ale i ty ostatní k fízlování právě z důvodu nevěry či jiné sexuální aktivity. To je zrůdný postoj k občanským svobodám a právům, to je typické zneužití moci. Mnoho estébáků bylo velmi namyšlených a skutečně viděli v disidentech své třídní nepřátele. Fakt, že někoho přiměli ke spolupráci, byl pro ně prémiemi hodnoceným dobrým činem.

Obtížný úkol stanovit "hranice viny", aby bylo obecně zřejmé, kde "právo na vyznání politického postoje" už zasahuje do svobody druhého jedince, nás ještě čeká. První vlaštovkou na tomto poli je dokument Bohemia docta. Došlo jím k otevření tohoto bolavého problému českou televizí. Rozhovor s Jimi Čertem, režírovaný Karlem Vachkem, probíhal symbolicky na dně propasti Macocha. Uvedla ho ČT 2, a to 21. dubna 2001. Celý dokument (255 minut) získal na loňském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě cenu. Úryvek z rozhovoru s Jimem Čertem: "... mám vztek na sebe, že ze mě dostali ten podpis, a hluboce jsem nenáviděl tu dobu a nenávidím to do dneška. Tím to skončilo, dál se o tom nebudu nějak rozšiřovat...“ TV: "Rozumíte, neříkejte, že přišli dva páni a..." JČ: "Ne, tak to není samozřejmě..." - pauza - "... no, ale pozvou tě na vejslech, že jako, a předložej ti už rovnou, ehmm - rovnou obžalobu. Výtržnictví, hanobeni hlavy státu a..." - pauza - „sice jenom čtyři paragrafy tam byly..." - pauza - "... to znamená, já jsem byl mladej, blbej 22letej kluk..."

Možná konečně nastane doba, kdy se dozvíme skutečné důvody spolupráce mnoha známých osobnosti s StB, organizací, která se tak poctivě starala o komunistickou "bezpečnost" v našem státě. Aby k tomu ale skutečně došlo, je třeba velké vstřícnosti široké veřejnosti. Bez jistého pardonování morálních poklesků, ke kterým došlo leckdy pod značným tlakem, nenajdou ani ti "slušnější" spolupracovnici odvahu vypovědět své příběhy a dát možnost ostatním poznat praktiky komunistického teroru. Jen tak je možno dostat se i k informacím o těch, kteří se nikdy veřejně přiznávat nehodlají, ale naopak se snaží vytlouci kapitál ze svých známostí. Právě z těch mám strach, bojím se, že jsou dodnes schopni překračovat jakékoliv hranice.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 10.5.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Dočkáme se přímé demokracie? - 4.5.2001
Odpovědnost politiků jako problém - 25.4.2001
Věk z hlediska trestní odpovědnosti - 23.4.2001
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 4.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena