Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
19.6.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Džin moci

Z Německa zaslechneme často zprávy o sjezdech sudetských mučedníků z povolání či o blokádách "studovaných" odborníků na atomovou energii a liščí ohony. Myslím, že by byla škoda neinformovat i o serióznějších debatách, které se tam vedou. Například mě fascinuje snaha vypořádávat se s německou minulostí, jak ji můžeme sledovat téměř v každém vydání časopisu Spiegel (135 Kč).

Bojujeme všichni proti všem.

Michael Foucault

"Nemohu být hrdý na to, že jsem Němec," prohlašuje současný německý prezident. "Nemohu být hrdý na české dobytky, kteří se k Němcům při odsunu po válce chovali hůře než esesáci," zatím neměl odvahu prohlásit jediný náš politik. Má však cenu si neustále vysvětlovat historické příčiny, následky a letopočty? Nepřehlížíme daleko důležitější poučení?

[Obr: bocassa.gif (47184 Bytes)]
Diktátor Bocassa a jeho perutě

Třeba to, jak se z obyčejného člověka stane sadistický despota. Možná se nám to nemůže stát. Jenže, jsme si tím tak jisti? S 20. stoletím za zády, se dvěma světovými válkami, s Čečenskem, s bratrskými národy Jugoslávie, s přeplněnými vězeními, se zkušenostmi ze školy a armády, s naším šéfem za dveřmi, s tou nafoukanou babou na úřadu, s namyšlenými senátory...

Kde je život, tam je touha. Ne touha žít, ale touha po moci.

Friedrich Nietzsche

"Jako pacifista a mírumilovný člověk si nedovedu představit, že bych ublížil jiným," prohlásil na začátku proslulého tzv. stanfordského experimentu profesora Zimbarda v roce 1971 zúčastněný student. Pokus měl simulovat poměry ve vězení. Již první noc začali vylosovaní strážci, k nimž patřil i onen pacifista, vězně šikanovat, do tří dnů v laboratorním vězení zavládl nelaboratorní teror a posléze sám Zimbardo, který se začínal vžívat do role vězeňského ředitele, po upozornění svých kolegů experiment předčasně ukončil. Nikdy předtím ani potom již nikdo nic podobného nezkusil. V laboratoři.

Poselství není samozřejmě příliš povzbuzující. Nezávisí na charakteru, ale na podmínkách, co z člověka bude.

Moc je z velké části afrodiziakum. François Mitterand, jak připustil na konci své kariéry, neznal prezidenta, u kterého by tomu tak alespoň trochu nebylo. Jiní poukazují na přílišnou jednoduchost takového výkladu. Potřeba nadvlády přišla až se zemědělstvím, jako lovci a sběrači prý po ní lidé netoužili. V každém případě by bez touhy po moci v učebnicích historie mnoho nezbylo.

Z tohoto pohledu máme tedy štěstí. Demokracie má plno mechanismů, byť jich nebude nikdy dost, jak moc vyvažovat a kontrolovat. Možná můžeme dokonce spekulovat, zda by vláda neměla přece jen mít trochu více síly, než plyne z opoziční pseudomoci. V příležitostném záchvatu optimismu si můžeme i říkat, že moc státních orgánů je vlastně mocí naší. I dopravní strážník může pokutovat za rychlou jízdu svého ministra. Teoreticky.

Navíc je mnoho praktických důvodů, proč se za mocí nehnat. Velký šéf díky servilitě podřízených přece brzy zblbne a není schopen rozeznat bílou od černé, jeho neomylnost z něho udělá v lepším případě v očích všech ostatních šaška, v horším tyrana, který později navěky straší děti v učebnicích dějepisu. Jako slušně vychovaní lidé také víme, že je plno lepších a trvalejších věcí než sex a moc. Například peníze.

Co nám ale říká 5000 let lidských dějin o tom, jak my sami od sebe odvrátíme pokušení moci? Jak nikdy nebýt zlí na jiné, zejména když si to nezaslouží? Co bych třeba dělal já, kdybych se dostal do situace... Ale jak říká Machiavelli: "Nikdy nemluv o svých plánech." Tedy promiňte, musím už končit...

Policie loni v září svévolně zadržela a šikanovala desítky lidí, podezřelých z účasti na protestech proti Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Několik Romů se setkalo s rasisticky motivovaným násilím a bylo nedostatečně chráněno policií. Špatné podmínky ve vězení vyprovokovaly mnoho nenásilných protestů...

Vybráno z letošní (2001) zprávy Amnesty International o České Republice.

[Obr: nicolo.jpg (2396 Bytes)]

Niccolò Machiavelli (1469—1527) — italský patriot a schopný politik, ve své nejznámější knize Kníže (Il Principe) odkrývá na příkladech z italských i světových dějin některé principy vládnutí. Její věnování rodině Mediciů se mu však příliš nevyplatilo — přišel o své místo diplomata. Možná si ji měli její příslušníci lépe prostudovat, neboť i oni byli záhy vyhnáni a ve Florencii, kde vládli, byla nastolena republika.

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 19.6.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Nebezpečná není moc, ale její arogance! - Ing. Michal Petřík
Je to vlastnost právě té židle  - JUDr. Milan Duda
Petr Bouř
Nejen výše platu je ve společnosti tabu.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 4.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena