Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
21.6.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Dá se volit přímo?

Náš politický systém je příliš ve vleku politických stran a stranictví jako takového. Do občanské společnosti je zde stále ještě daleko. Tím spíš je ale nutno snažit se co nejvíce podporovat občanské iniciativy a vymezovat stranám rámec, který jim ve společnosti patří. Vezmeme-li totiž v úvahu poměr počtu členů politických stran k celkovému počtu občanů nebo třeba i jen k počtu příslušníků některých zájmových sdružení, jako jsou třeba Sokolové, zahrádkáři nebo ochránci přírody, zjistíme, že stranický mandát zase tak velikou váhu, jak to vypadá z mediálních zpráv, zdaleka nemá.

Občas to dokonce vypadá tak, že menšina straníků si uzurpuje právo vnucovat své názory převaze občanů. Na stránkách Novinek jsme se několikrát věnovali otázce přímé demokracie a zmínili jsme se i o potřebnosti přímé volby starostů a dalších funkcionářů. Za tímto účelem, aby iniciovalo příslušné změny ve volebním zákonu, vzniká i občanské sdružení ROVNOST. V parlamentu se v současnosti díky návrhu Cyrila Svobody z KDU-ČSL a některých dalších poslanců, diskutuje o přímé volbě prezidenta. Při diskusích o změně volebního zákona, která je nutností, by se mělo uvažovat o možnostech přímých voleb. Požádali jsme o uvažování nad těmito problémy i některé z poslanců, uvidíme jak se zachovají.

Zajímali jsme se zatím, jak to třeba právě v případě voleb řeší v USA. Tamní volební systém se nám totiž jeví jako mnohem průhlednější i poctivější než ten současný náš. Zeptali jsme se pana Jana Krondla, redaktora Československých novin v New Yorku, na jeho názor na to, jaké jsou při přímých volbách v USA podmínky jednotlivých kandidátů a jak je to s financováním volebních kampaní. Financování u nás je tím, co nejvíce zpochybňuje věrohodnost některých politických stran, jejich nedořešené aféry snad ani nemá cenu vzpomínat.

Dostali jsme následující odpověď:„Dobrý den, v rámci ‚propagandistické činnosti‘ na téma, jak funguje americký systém, Vám posílám odpověď na dotaz, jak je to s penězi při individuální volbě kandidátů a zda se to dá nazvat ‚rovnost příležitostí‘. Řekl bych, že právě svým způsobem ANO -- protože nic nechcete po vládě, o nic se jí neprosíte, a tudíž nejste obětí politických čachrů -- buď máte peníze sami, čímž si tu příležitost do jisté míry "koupíte", nebo MUSÍTE umět oslovit občany, aby Vám na Vaši volební kampaň přispěli. Samotné peníze Vám pak navíc úspěch ještě nezaručí -- viz třeba loňská kampaň - R. Forbese, který do toho vrazil svoje miliony a stejně nevyhrál republikánské primárky. Váš úspěch či neúspěch každopádně záleží v tomto systému na Vás, ne na milosti či nemilosti (polo)vládních médií, jakým je třeba doma ČT. Řekl bych, že to funguje asi takhle:

  1. Kandidáti, kteří jdou v USA do voleb, jsou stejně v naprosté většině případů členy Demokratické či Republikánské strany, málokdy jsou úplně nezávislí. Pokud vyhrají "primárky" té strany (kterých se účastní už občané), pak jim snad (?) strana samotná na kampaň přispěje, ale myslím, že to není moc.
  2. Jakožto vítězové primárek mají také nárok něco dostat od federální vlády.
  3. Co se týče občanských příspěvků na volební kampaň, probíhá o tom stálá, žhavá diskuse. Poslední dobou se hodně mluví o "reformě" toho systému (zejména senátor John McCain), zatím to ale vypadá takhle: jednotliví občané smějí kandidátovi přispět maximálně 1000 dolarů. To je ale obcházeno minimálně dvěma způsoby:
    1. zřizují se tzv. "politické akční výbory", které SAMY zaplatí svému oblíbenému kandidátovi reklamu v televizi, atd. U té reklamy je pak někde v rohu dole napsáno "zaplaceno Přáteli senátora XX". Věčně samozřejmě probíhá diskuse o tom, zda třeba nějaké napadení oponenta, které přišlo pro toho jejich "koně" v pravou chvíli, zorganizovaly tyto výbory opravdu "samy", nebo zda se o tom poradily se "svým" kandidátem... Stopa většinou mizí v moři šedi a dohadů...
    2. Občané přispívají STRANĚ, nikoliv přímo kandidátovi. To jsou tzv. "soft money" -- měkké peníze, které se špatně počítají. Strana potom z těch peněz nesmí zaplatit přímo reklamu pro svého kandidáta, ale propaguje řešení, kterých se on zastává, či napadá řešení, která propaguje jeho oponent (tzn. nejmenuje v reklamách přímo osoby).
  4. Kdo je bohatý, reklamy si pochopitelně zaplatí sám. I tak se ale většinou snaží být kandidátem nějaké strany, tj. nejdřív vyhrát její "primárky" atd.
K širší otázce, kterou je "rovnost příležitosti", bych řekl tohle: Američané mají krásné úsloví „DÁT SVOJE PENÍZE TAM, KAM JSTE DALI PUSU“. To znamená, že míra podpory kandidátů je přímo úměrná tomu, jak dokáží lidi strhnout a přesvědčit k tomu, aby do jejich kampaně investovali svoje peníze, případně i dobrovolnou práci. Tak funguje pravá demokracie -- nikdo se vlády o nic neprosí, nikdo si nestěžuje a nebrečí, že mu vládní média "neposkytují prostor" jako jiným politikum -- prostě si ten "prostor" ZAPLATÍ!!! Úplně "rovné" to sice není, protože ti bohatší mají větší možnost si reklamy zaplatit, ale dobrý kandidát, který má co říci, dokáže - diky podpoře, kterou dostane od občanů - ten handicap vyrovnat. Míra podpory je právě mírou toho, zda má občanům co říci, zda mu se svými penězi důvěřují... Každopádně je to dlouhodobě mnohem lepší než být závislý na vládě, plakat, že vám "nedává dostatečný prostor v médiích" atd., což je v podstatě „socialistický přístup k věci: chtít něco od vlády zadarmo a zlobit se, když to od ní nedostanete“. Tím, že od té vlády a politiků stále něco CHCETE, jim totiž sami dáváte do rukou obrovskou moc -- a pak se zase zlobíte, když ji zneužívají... Řešením tedy je toho od vlády a politiků chtít CO NEJMÉNĚ -- tím se jejich význam ve společnosti sníží a role občanů zvýší. Tak funguje pravá občanská společnost.
(Jan Krondl)

Za sebe mohu říci, že se mi popsaný systém jeví jako mnohem poctivější než ten náš, kdy se do parlamentu i jinam dostávají nikoli ti nejlepší, ale ti, kteří jsou na základě neprůhledných politických dohod na prvních místech kandidátek. Osobně mi bývalo vždycky divné, proč jsou na kandidátkách politických stran v čele jako lídři uváděni lidé, kteří s regionem, ve kterém se mají volit, vlastně nemají vůbec nic společného. Nežijí zde, nepracují, lidé je osobně neznají. Hlasy jim vlastně pro stranu získávají místní kandidáti, které místní lidé znají a také volí. Nicméně díky stranickému systému sčítání hlasů jsou nakonec zvoleni ti na prvních místech. To příliš spravedlivé není. Když jsou zvoleni, tak je ostatně jejich volební obvod ani příliš nezajímá. To vše je důvodem, proč se domnívám, že je žádoucí změnit volební zákon a přistoupit k přímým volbám kandidátů, jako se to děje třeba právě v USA.

Domníváte se, že vývoji v našem státě by prospěly na všech úrovních přímé volby kandidátů, včetně do poslanecké sněmovny?
Ano, domnívám se, že je třeba, aby měli politici osobní zodpovědnost  80.7 %
Ne, jsem přesvědčen, že strany se svými volebními programy nás povedou lépe  9.6 %
Je mi to jedno, nevěřím, že mohu vývoj ve státě ovlivnit  9.6 %
odpovědělo 52 čtenářů
  

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 21.6.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Dokážeme se hájit? - 25.5.2001


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Přímá volba prezidenta je v ČR nesmysl. - J. Kučera
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.2 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena