Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:50
Publikováno dne:
13.6.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Dopisy z Kosova XVI.

Makedonský konflikt na kosovských hranicích stále ještě nekončí. Vývoj v Makedonii ovlivňuje život Albánců na Balkáně více, než si představitelé NATO dokáží uvědomovat. Začínají si toho ale být vědomi administrátoři mise OSN. Poslední Martinův dopis je toho důkazem.

S adresou Peje 10. června jsem obdržel nové zprávy z Kosova, které předávám dál: „Pár věcí se dalo tenhle týden do pohybu, bohužel ne všechny z nich byly dobré. Situace v Makedonii se vyvíjí po křivkách, které oscilují mezi mírným optimismem a poměrně hlubokou skepsí, vyvolávanou hlavně tím, že ten scénář se až příliš podobá těm, podle kterých se dějepis Balkánu odehrával v minulých letech. Nejprve drobné potyčky, pak narůstající napětí, následují ozbrojené střety mezi povstalci a vládními silami, na něž vláda reaguje vojenskou silou. Ta obvykle postihne především civilní obyvatelstvo, což je důvod k ostřejší akci povstalců, jež zase vyvolá tvrdší zásah armády... Je to prostě spirála. Existuje vůbec někdo, kdo dokáže říci, jestli na její přerušení bude tentokrát stačit fakt, že poprvé v konfliktu není namočen Miloševič ani Jugoslávie a že v problematickém území už teď působí mezinárodní vojenské jednotky? Je Balkán poučitelný? Je schopen pochopit, že zabíjení, vraždění a ničení je až ten poslední prostředek, ne akt, kterým se vyjednávání začíná?

V Gjakově se toho odehrálo taky celkem dost. Zprávy o tom, že je připravena vyhláška, regulující spotřebu vody v letním období, a že jsme ve spolupráci s policií začali postihovat ilegální těžbu písku v řece a narazili při tom na problém, že část bagrujících měla povolení vydané městem Orahovac, s nímž má Gjakova hranici, kterou tvoří právě ona řeka, nejsou příliš zajímavé. Nikoho asi nevzruší ani počet vydaných pasů nebo průběh diskuze o způsobu volby vesnických rad, které tu podle příslušného předpisu měly fungovat už alespoň šest měsíců. Těžko se také můžeme pyšnit tím, že se konečně podařilo najít cestu, jak zaplatit lidem, kteří už skoro dva měsíce denně vyrážejí do okolních vesnic a detailně dokumentují všechny dosud neopravené domy, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní humanitární pomoci. Velkou díru do světa neudělá ani zpráva, že Gjakova dokončila svoji výroční zprávu a prošla auditem. Vidíte, a přece právě tohle je v současné době převážnou náplní naší každodenní práce.

Ale abych uspokojil i ty, kteří mají raději zprávy poněkud dramatičtější, přidám jednu, která nejprve vypadala na docela slušný horor (po pravdě řečeno, ani teď to nevychází zrovna na selanku). Ve středu večer jsem dostal zprávu, že v Gjakově bylo zazanamenáno několik případů onemocnění virem EBOLA. Já tenhle pojem znám hlavně z toho slavného biografu a nějakou dobu jsem si dokonce myslel, že ten virus je jen fikce holywoodských scenáristů, podobně jako olbřímí mouchy nebo King Kong, ale přece jen už nějakou dobu vím, že ten virus skutečně existuje a skutečně zabíjí. A v Gjakově jsme měli ve středu první dva mrtvé a asi patnáct nakažených! To tedy žádný Hollywood nebyl. Hned jsem se začal shánět po bližších informacích, do Gjakovy se začali sjíždět doktoři a ze všeho nejdřív se až příliš zřetelně ukázalo, jak velkým problémem je současná reorganizace celého zdravotnictví v Kosovu. Teď tu totiž spolu bojují dvě odlišné struktury - jedna budovaná obcemi /a tedy v podstatě vítěznou stranou v komunálních volbách – LDK/, zatímco další systém je budován „ministerstvem zdravotnictví“, které dnes patří Thaciho straně PDK. Ty dvě skupiny spolu válčí velice tvrdě, navzájem se osočují z ilegálnosti a nekompetentnosti a hlavně se odmítají navzájem uznávat, natož pak spolupracovat. V takové situaci je pro zdravotnickou administrativu UNMKu velice obtížné získávat objektivní a pravdivé informace, a to bohužel i v situaci, jakou je možné napadení ebolou. Nakonec se ale přece jen podařilo získat vzorky a začít provádět testy, které ukázaly, že to ebola není. Chtělo by to vsunout sem slůvko „naštěstí“, ale ono je to dost relativní. V současné chvíli totiž ještě pořád není úplně jasné, co to vlastně je za chorobu, protože se čeká na výsledky z laboratoří, které nejsou v Kosovu k dispozici. Ale i pokud se prokáže, že je to skutečně „jen“ uvažovaný virus jakési konžské krevní horečky, není to zrovna důvod k velkému jásotu. Podle dostupných informací je to totiž virus, proti němuž zatím medicína také nemá léky. Na rozdíl od eboly ovšem po zasažení tímhle virem umírá „pouhých“ 30 % infikovaných. Přenos je možný pouze krví a infikovaným hmyzem, konkrétně klíšťaty. Čtou-li tohle i lékaři, možná se budou smát mému laickému výkladu, ba možná i mým obavám, ale přece jen mě trošku znervózňuje, že se okamžitě nakazili i dva lékaři, kteří ošetřovali první pacienty, kteří mimochodem již zemřeli. Nahlášených případů infekce i úmrtí každým dnem přibývá. Ještě rychleji se množí fámy a „zaručené informace“. Náš tlumočník mi například s očima navrch hlavy líčil, že k symptomům patří i horečka přes 48 stupňů Celsia.

V takové situaci je asi celkem pochopitelné, že jednou z hlavních starostí teď je zabránit panice a také případným útokům na naše africké kolegy, kteří by snadno mohli být obviňováni, že sem tuhle nehezkou chorobu zavlekli. Byla by to celkem logická dedukce (vzhledem k názvu a místu původu viru). Naši kolegové jsou ale nevinni, neboť první případy onemocnění jsou v Kosovu dokumentovány už téměř před dvaceti lety. Způsob, jakým se adminstrativa UNMIKu rozhodla bojovat proti fámám a nespravedlivým nařčením, je ovšem docela příznačný.

V interní směrnici, která k dané věci velmi rychle byla zpracována, se kromě užitečných rad, jako že nemáme chodit do lesů a do křoví, nevyhrnovat si nohavice a máme používat repelent, objevila také velice důrazná výzva, že se tato choroba musí zásadně pojmenovávat zkratkou CCHF, nesmí se tedy používat ono slovo „konžská horečka“. Někdy mám pocit, že lidé, kteří takové směrnice píší, žijí někde na Marsu! Jinak by museli už dávno vědět, že v Kosovu všichni vědí všechno, informační šuškandový systém je tu ještě mnohem rychlejší než u nás doma a je více než jisté, že už teď toho většina lidí v Kosovu ví o té horečce víc než řada pracovníků UNMIKu. Samozřejmě jsou ty zprávy infikovány nesmysly o osmačtyřicetistupňové horečce. Tím spíš si myslím, že ničemu nezabráníme, když budeme mlčet nebo podávat neúplné a nepřesné informace.

Je mi jasné, že v porovnání s ebolou, i když to nakonec asi ta úplně pravá ebola není, jsou další zprávy poněkud fádní, ale přece jen ještě přidám veselou historku, jak byl na radnici v Gjakově s velkou slávou přijat jistý člověk, který kdysi pracoval pro ministrtestvo obrany v Bukošiho /asi bychom řekli v „exilové“/ vládě, přičemž kvalifikaci k tomu si získal studiem a službou v jugoslávské armádě. A to ještě nebyl zřejmě konec kotrmelců v jeho životě. Stal se posléze velitelem v UCK, ale tam se to nějak zašmodrchalo. Každý to tady podává jinak, jedni ho obviňují z dezerce, jiní ho vynášejí do nebe jako hrdinu. Faktem je, že až dosud žije ve Švýcarsku. Nyní se poprvé vrátil do Kosova a dělá velké turné po kosovských obcích. V Gjakově byl přijat s velkou slávou, ovšem jen zástupci LDK včetně pana starosty Aqifa, zatímco ostatní politické strany teď spustily obrovský povyk, že Aqif pošpinil dobré jméno města, když takového zrádce pozval na radnici. Demonstrace v ulicích jsme jim rozmluvili, ale místním tiskem teď létají ostrá slova, komuniké, vyměňují se protestní nóty a prohlášení, zdá se, že se zastupitelstvo příští týden zase k žádné opravdu důležité věci ani nedostane. Budeme rádi, když budou padat jen ostrá slova. Prostě politika...“

Zdraví vás Martin Dvořák.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 13.6.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Dopis z Kosova XV. - 14.5.2001
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena