Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:49
Publikováno dne:
31.7.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Jak nás vidí přes oceán Jan Krondl z New Yorku

V rámci internetových diskusí o možnostech prohlubování demokracie v naší zemi mi přišlo i psaní od Johna Krondla, redaktora českých novin v New Yorku. Jde o reakci na mou úvahu nazvanou Máme politickou elitu?, která byla zveřejněna na Novinkách.cz. Analýzu pana redaktora Krondla pokládám za natolik významnou, že by byla škoda, aby zůstala založena v mém počítači. Věřím, že bude inspirativní pro řadu čtenářů. S autorovým souhlasem tedy analýzu nyní zveřejňuji:

Myslím si, že základní porevoluční problém doma je v tom, že vláda a občané ještě nenašli svoji pravou vzájemnou roli ve společnosti. Za totality to bylo jednoduch頗 vláda prostě všechno „vedla, řídila a organizovala leninským způsobem“. A šmytec. Po pádu totality tady nějaká vláda pořád je, ale lidé doma ještě dobře nevědí, k ČEMU má vlastně přesně sloužit, co je její role a co je nyní už role občanů. Neexistují prostě žádná pevná PRAVIDLA, neexistují jasné ZÁSADY, podle kterých by lidé dokázali lehce posoudit, zda to a to vládní rozhodnutí je dobré, nebo špatné. Neexistuje jasná demokratická IDEOLOGIE (ano — i demokracie má určitou svoji ideologii), podle níž by se všechno dalo soudit, protože v ní nejde jenom o prostý „počet hlasů“.

Tím pádem čeští politici chápou svoji roli jenom jako jakousi mocenskou hru, mocenský zápas, skoro jako sportovní utkání, ve kterém se mezi sebou utkávají hráči v „dresech“ různých stran a kde o „správnosti“ myšlenky rozhoduje pouze počet získaných voličů, neboli křesel v parlamentu. Berou politiku prostě příliš SILOVĚ, humpolácky, neandrtálsky, jak se doma říká „razantně“, ne inteligentně jako službu veřejnosti, službu občanům.

V tomto směru je skutečně obrovskou výhodou žít někde jinde, v zaběhané demokracii. I když se mi zde asi tak prvních 5 let nelíbilo (to je prý běžný průměr, říkají Američané), nyní si — alespoň ideologicky — nemohu Ameriku vynachválit. Od začátku, již od Prohlášení nezávislosti 4. července 1776, je tady totiž jasné, o co vlastně jde:

„Považujeme tyto Pravdy za samozřejm頗 že všichni lidé jsou zrozeni jako sobě rovní, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými Právy, mezi která patří právo na Život, Svobodu a Sledování Štěstí. K ZABEZPEČENÍ těchto Práv si Lidé ustavují Vlády.“

Nesmírně důležitý je ten výraz „k zabezpečení práv“ si lidé ustavují vlády. To znamená, že žádný jiný úkol než zabezpečování práv občanů vláda vůbec nemá!!!

Dalo by se to říci také takhle: vláda má být pouze automechanikem auta společnosti, jeho opravářem a údržbářem, ale ne jeho ŘIDIČEM ani jeho MAJITELEM! Vláda má prostě tu něco namazat, tu něco dotáhnout, tu něco vyměnit, ale potom hned zase vycouvat a NECHAT TO AUTO, AŤ SI JEDE DÁL SAMO! Jeho řidiči a majiteli jsou občané. Vláda se má prostě lidem plést do života co nejméně. A pokud vůbec musí do chodu společnosti nějakým způsobem zasahovat, pak to vždy má být jen MINIMÁLNÍ POTŘEBNÝ ZÁSAH.

Toto je tedy od počátku Spojených států jejich obecně přijatá „ideologie“. Tím pádem by se dalo říci, že zde panuje už doslova od prvního dne existence tohoto státu jasný KONSENSUS mezi vládou a občany, od čeho tady ta vláda vlastně je, co má dělat a co dělat nemá. Samozřejmě, v průběhu 225 let od vzniku USA se občané stále snaží upřesnit, co ten „minimální potřebný zásah“ v té které situaci konkrétně představuje, ale hlavni je, že ono základní MĚŘÍTKO, podle něhož můžeme posuzovat vládní aktivitu, tady MÁME!
Doma, myslím, je zatím problém v tom, že ani tohle ještě není vyjasněno — lidé prostě nemají „ideologicky“ vyjasněno, co mají po vládě chtít (a co ne). Tím pádem mají spíš tendenci toho po ní chtít HODNĚ, víc než má vůbec DĚLAT. A pak se na ni zase zlobí, že zneužila moc, kterou jí nejdřív sami zbytečně dali…

Krásným příkladem je jedna moje známá, která vydává soukromý časopis a která se považuje za těžkou pravičačku. Ten její časopis je totiž nějak specializován, a proto požádala už od začátku — konkrétně asi před 10 lety — o podporu jisté ministerstvo. To jí pak tu podporu dávalo až do loňského léta, než ji — zřejmě z nějakých politických důvodů — zastavilo. Ona se následně strašně zlobila a poslala mi e-mail, ve kterém mi vykládala o tom, jak se tam hádala s nějakou ředitelkou, poté, co jí tu podporu už ZASTAVILA, aby jí ještě na jedno-dvě čísla prodloužila. Odepsal jsem jí, že nechápu, proč se před tou úřednicí tak ponižovala. Moje známá mi rozčileně odpověděla: „No vždyť ona má přece v pracovní náplni podporu … (toho a toho), tak proč bych ji nežádala o peníze!?“

Na to mi ovšem nezbylo, než jí ocitovat výše uvedený začátek z amerického Prohlášení nezávislosti a snažit se jí vysvětlit, že já bych se vůbec DO NEJDELŠÍ SMRTI NEOBRÁTIL NA ŽÁDNOU VLÁDU SE ŽÁDOSTÍ O PODPORU SVÉHO SOUKROMÉHO ČASOPISU, PROTOŽE TO JE PROSTĚ VĚC, O KTEROU SE VLÁDA STARAT VŮBEC NEMÁ, TU SI MAJÍ OBČANÉ ZAŘÍDIT SAMI!

Také jsem jí napsal, že uvažuje jako bytostně socialistický člověk, když pořád — 11 let po revoluci — očekává nějakou podporu od vlády pro svůj soukromý podnik. V tomhle tedy má Klaus pravdu — akorát, jak se mi zdá, ODS pochopila zatím ten kapitalismus také velice hrubě a humpolácky, prostě ať se stará každý sám o sobe, žádná pravidla neplatí.

V tom americkém Prohlášení nezávislosti je to ale krásně vyladěno — tam není napsáno, že vláda nemá ŽÁDNOU roli, tam je napsáno, že MÁ svoji roli. Tou je, že se má starat o to, aby měli občané ZABEZPEČENA příslušná práva. Vláda má prostě lidem pomoci k tomu, aby si pomohli sami. Má pro občany vytvořit takové prostředí, ve kterém ONI, občané, mohou maximálně rozvinout VLASTNÍ schopnosti. Tuto roli tedy vláda MÁ, ale žádnou jinou už NEMÁ — je to tedy vlastně hrozně jednoduché.

Když tedy začneme uplatňovat tuto filozofii i doma, vznikne univerzální MĚŘÍTKO, podle kterého bude možné svobodně diskutovat o tom, zda to a to vláda dělat má, nebo nemá. Zmizí ta rozbředlost a doufám, že (díky tomu) i onen občasný pesimismus.

Co se týče řečí politiků proti přímé demokracii, to je stejný problém: oni všechno posuzují příliš hrubě, zjednodušeně. Právě proto je dobře na ně vyrukovat s něčím jednoduchým a vyzkoušeným, s něčím, co úspěšně funguje někde jinde. A tím je ta přímá volba jedinců a s ní související odstranění prahu pro strany. Tak to totiž opravdu FUNGUJE v USA, to není žádná pouhá „teorie“. V tomto směru je tedy asi dobře občas promluvit s někým, kdo tady žije a kdo se tedy těmi jejich obecnými řečmi nenechá zmást.
Docela rád bych na toto téma promluvil s lidmi doma, třeba na nějaké veřejné schůzi, aby měli jaksi solidnější pocit toho, co vlastně chtějí, proč to chtějí a že — když nechají stranou plané teorie — to není žádné fantazírování, ale jen převzetí něčeho konkrétního, co dobře funguje někde jinde. Možná tam ale přece jen někdy letos ještě vyrazím.

Zatím zdravím, Honza Krondl, České noviny NY (USA) 12. 7. 01.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 31.7.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Máme politickou elitu? - 19.7.2001
Revize volebního zákona nutností - 18.7.2001
Dá se volit přímo? - 21.6.2001
Jak nás vidí za oceánem - 11.5.2001
Dočkáme se přímé demokracie? - 4.5.2001
Demokracie po Česku - 23.1.2001
Jak nás vidí přes oceán (IV.) - 27.12.2000
Lze kultivovat českou politiku? - 1.12.2000
Jak nás vidí přes oceán (III.) - 28.11.2000


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Pravidla a normy vžitá v USA se budou týkat snad našich pravnoučat - Ing. Buk Jaroslav
Žebračenka od státu za 30 let práce - Kola Jan
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.3 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena