Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:49
Publikováno dne:
13.8.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Berlínská zeď — neslavné výročí

Mezi neslavná výročí patří 13. srpen 1961. Tento den, kdy byla zahájena stavba berlínské zdi, je možno označit za rozdělení Evropy do nepřátelských bloků a za eskalaci studené války, vedoucí k závodům ve zbrojení, které trvaly až do pádu komunismu v Evropě v devadesátých letech. Období, kterému se říkalo studená válka, je již pro mnohé dávnou historii. Pro současné studenty gymnázií není v podstatě rozdíl mezi třicetiletou válkou, okupací Československa za druhé světové války a znovu v roce 1968. Evropský vývoj vnímají pouze prostřednictvím učebních osnov, a po pravdě řečeno to mnohé ani nezajímá. To je ale škoda, protože bez znalosti dějinných souvislostí dochází k renesanci toho, co by mělo být definitivně odsouzeno. Aktivizují se neonacisté, stejně tak komunisté.

[Obr: brandnemburska_brana.jpg (9884 Bytes)]
Brandenburská brána, sloužící jako průchod zdí pro vyvolené

Vrátím se ale ke 13. srpnu 1961. Německá demokratická republika jako ruská zóna, po skončení války v roce 1945 poraženého a mezi vítězné mocnosti rozděleného Německa, se pokusila udusit enklávu svobody. Tou byla západním mocnostem přisouzená část Berlína, označovaná jako Západní Berlín. Sem směřovaly kroky Němců i dalších občanů z východního bloku, kteří se odtud dostávali dál do svobodného světa. Bylo jasné, že k zamezení volného pohybu dojde. O tom, že se bude stavět nějaká zeď, se spekulovalo. 15. července 1961 odpověděl Walter Ulbricht novinářům na tiskové konferenci na jejich přímý dotaz takto: "Rozumím vaší otázce tak, že v Západním Německu jsou lidé, kteří si přejí, abychom zmobilizovali stavbaře hlavního města NDR ke stavbě zdi. Není mi známo, že by takový záměr existoval. ... Nikdo nemá v úmyslu stavět zeď." Podobně mluvil Leonid Brežněv, když v červenci 1968 vzkazoval do Čech reformistům: "Eto Vaše dělo." Neuplynul ani měsíc, opět je tu paralela s rokem 1968, a navzdory prohlášení státníka byla celá hranice Západního Berlína brzy ráno v neděli 13. srpna 1961 obsazena armádou a východoněmeckou policií s ruskými vojenskými poradci. Hned od časného rána se také začala stavět zeď. Nejprve šlo o provizorní zátarasy, ale ty byly rychle vystřídány betonovými panely vysokými tři a půl metru. Z východní části bylo přístupu ke zdi bráněno překážkami z ostnatých drátů.

[Obr: berlinska_zed_pohled.jpg (33902 Bytes)]
Berlínská zeď na pohlednici z roku 1981, kdy stála rovných 20 let

Současně došlo k blokování veškerých silnic, spojujících Západní Berlín se západní zónou - Západním Německem. Zásobování obklíčeného města se stalo otázkou prestiže, a tak byl vytvořen letecký most. Současně probíhala diplomatická jednání. Šlo totiž jednoznačně o porušení dohody čtyř vítězných mocností. Protesty nepomohly, rudý socialistický blok se tehdy cítil dostatečně silný. Západoberlínský primátor Brant byl v obtížné situaci. NDR si přála záminku pro anexi. Nakonec vše skončilo uznáním stavu, který vznikl. Zeď byla ze strany NDR stále vylepšována doplňováním kulometných hnízd a klubky ostnatého drátu. BERLÍN ROZDĚLOVALA CELÝCH 28 LET. První Němec, jenž se pokusil 24. srpna zeď překonat, byl zastřelen pohraničníky, poté následovalo mnoho dalších mrtvých. Poslední z utíkajících byl u berlínské zdi zastřelen 5. února 1989.

Berlínská zeď byla zdí vězeňskou. Dlouhá byla 165,7 km a vysoká až 3,7 m. Před ní byl ze strany NDR příkopem, plotem a zátarasy vymezen 3O m široký pás smrti, který hlídaly tisíce po zuby ozbrojených vojáků a policistů. Při pokusu o překonání berlínské zdi bylo zabito celkem 238 lidí. Přes 6O tisíc lidí bylo odsouzeno za pokus o útěk přes tuto zeď. Nicméně celkem pět tisíc čtyřicet tři lidí dokázalo zeď překonat a dostat se do svobodného světa.

[Obr: berlinska_zed_1.jpg (29647 Bytes)]
V Západním Berlíně malovaly děti na zeď své obrázky, strašidelná byla jen od východu

Měl jsem možnost zhlédnout tuto bizardní stavbu z obou stran. Na rozdíl od NDR se v Západním Berlíně dalo přijít až k samotné zdi, sloužila ostatně místním umělcům jako plocha pro jejich obrazy. Byla ale také mementem a výstrahou pro celý svobodný svět. Nejen Němci, ale i ostatní demokraté z celého světa, vodili k této zdi své děti, ukazovali jim rozdělený svět a vysvětlovali, že něco podobného znamená středověk ve dvacátém století. Ve zdi bylo jen sedm průchodů. Hlavním byla Brandenburská brána, průchod fungoval ale pouze pro vojáky a cizince, východní Němci zde neměli šanci. Uvážíme-li celkovou délku 165,7 kilometru, není sedm průchodů mnoho. Navíc byly po většinu času zavřeny a stále hlídány, a to až do 9. listopadu 1989, kdy došlo k jejich otevření pro veřejnost. Následně se berlínská zeď - stavba symbolizující rozdělený svět - začala od 22. ledna 1990 bourat a v krátké době zmizela. Jako memento by ale měla být stále připomínána. Někdy to totiž vypadá, že v myslích určité části Evropanů ke zboření nesmyslné zdi, bránící porozumění a přímému kontaktu mezi lidmi, zdi podobné té berlínské, stále ještě nedošlo. To je důvodem, proč je nutno občas na podobná výročí upozornit.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 13.8.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.7 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena