Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:49
Publikováno dne:
30.10.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Dopis z Kosova XXVIII.

Současná válka s teroristy a bomboradování Afghánistánu přitáhlo pozornost médií a balkánské problémy se jeví jako méně významné. Není to ale pravda. Muslimská komunita na Balkánu může sehrát významnou roli i v řešení afgánské krize. V Kosovu probíhá předvolební kampaň a o té se ve svém dopisu zmiňuje Martin Dvořák. Jeho slova jsou poučná a nutí k přemýšlení. Z dopisu odeslaného jako ty předchozí z města Peje a datovaného 28. října cituji podstatnou část:

„Kajn geld — kajn puf puf!" sdělil mi teď při cestě nahoru do kanceláře službu konající vrátný, čímž mi svojí roztomilou němčinou oznamoval, že pokud nedostane přidáno, nepustí mi generátor. Poněkud prekérní situace vzhledem k tomu, že právě začala pravidelná tříhodinová odstávka elektrického proudu. „Kajn puf puf — kajn geld," opáčil jsem proto nesmlouvavě, tedy jako že pokud opravdu nehodlá generátor spustit, mohl by taky přijít o práci. Takové lapidární vyjadřování má svoje světlé stránky, než jsem dorazil nahoru, už jsem slyšel bafat agregát a počítač bez odmlouvání naskočil, ba rozsvítila se i červená světýlka na elektrických kamínkách, která už zase nahradila v našich kancelářích ještě nedávno velice potřebné ventilátory.

Takže s příjemným teplem na záda a s funkčním počítačem už celkem optimisticky akceptuju i skutečnost, že ačkoli je teprve konec října, problémy s dodávkami elektřiny začínají být už teď docela závažné. A to ta pravá a pořádná kosovská zima ještě ani zdaleka nenastala...

Ale teď už zase hezky k realitě dnešního Kosova. Minule jsem si pochvaloval poklid a spořádanost předvolební kampaně, dneska už to bohužel až tak radostné není, Srbem zabitý ruský voják asi s volbami žádnou souvislost nemá, zato dva zavraždění novináři ve Skenderaji naznačují, že politické násilí jako metoda předvolebního boje tu asi ještě úplně zapomenuta nebyla. Naštěstí je to případ naprosto ojedinělý, o to více komentovaný a odsuzovaný nejen sjednocenými novináři, ale samozřejmě unisono taky všemi politiky, co jich v Kosovu máme. Asi už mám hodně posunutá měřítka, když dokážu napsat, že s výjimkou právě toho jediného případu ale všechno dál probíhá relativně docela klidně a spořádaně. Mítinků a veřejných shromáždění, besed a představování kandidátů ovšem začíná velmi rychle přibývat, takže místní média už je v podstatě ani nekomentují a vesměs ani nezaznamenávají. A zase se jednou ukázal jako hodně mazaný lídr zatím třetí, nejmladší strany z těch, které se tu dnes podílejí na moci, Ramush Haradinaj. Jako první se vypravil se svou volební suitou do obce Ljeposavič, kde na rozdíl od většiny ostatních kosovských měst žijí v menšině Albánci a většinu, před níž je potřeba tuhle skupinku pár rodin ochraňovat, tvoří Srbové. Můj kolega, který donedávna sloužil v nedaleké Klině a dnes je administrátorem právě v Ljeposaviči, mi při našem setkání potvrdil, že situace tam je v podstatě stejná jako v jiných městech, jen v obráceném gardu. KFOR tam musí přísně střežit uzavřenou enklávu Albánců, kteří se kvůli možným i skutečným atakům Srbů nemůžou sami vypravit ani na nákup. To samo o sobě nijak překvapivé není. Podstatné ale je, že Ramush si nejspíš dobře spočítal, že jakýkoli mítink kdekoli jinde v Kosovu prostě zapadne mezi zprávami o akcích kdejaké jiné strany, ovšem pokud se vypraví do Ljeposaviče, osloví sice všeho všudy necelou stovku svých potenciálních voličů, ovšem budou toho plná média. To mu taky do puntíku vyšlo - ráno den poté jste mohli vidět fotky toho vesnicky vyhlížejícího chasníka na titulních stránkách všech celostátních deníků, přičemž bylo celkem jedno, jestli ho za to vychvalují, nebo hanobí, účelu bylo jednoznačně dosaženo.

Přímo v Gjakově se pak odehrála událost, která by v jiných krajích nepochybně předvolební příchuť dostala, tady se ale kupodivu odehrála v podstatě bez přítomnosti kandidátů v nažehlených košilích se stranickým odznáčkem někde na viditelném místě. V sobotu se v místní nemocnici otevíral nový pavilón, postavený za peníze švýcarského Červeného kříže a norské neziskové organizace. Stříhat pásku přijel z Prištiny „úřadující ministr zdravotnictví" Fin Hanu, a tak se hned ukázalo, jak moudré bylo rozhodnutí dát všem domácím „spoluministrům" až do voleb volno, aby nezneužívali svoje služební postavení k vlastní volební kampani. Doporučoval bych něco podobného zavést i jinde… Na druhé straně, ať už s budoucím poslancem, nebo bez něj, nevyhnuli jsme se formanovské epizodce, kdy poměrně početná delegace stála před zavřenými dveřmi starého pavilónu interny, který nám ředitel chtěl předvést jako doklad o tom, jak velké zlepšení teď nastává. Po slabé čtvrthodince marného lomcování klikou nezbylo panu řediteli než přiznat, že zkrátka ten správný klíč jaksi není k dispozici, přičemž jako náhradní řešení následovala obchůzka kolem pavilónu, což mimochodem jako doklad jeho děsivé zchátralosti docela stačilo. Tenhle žertovný úvod a taky fakt, že Hanu tady nekandiduje, mu dal možnost pěkně otevřeně promluvit při slavnostní řeči o tom, že se nezadržitelně blíží doba, kdy veškeré zahraniční dotace postupně vyschnou a milí Kosované si budou muset na svoje investice zkrátka vydělat sami. A neodpustil si ani to, že ať už jsou všechny ty nové pavilóny a školy a silnice a skládky a já nevím, co všechno postavené za vlastní nebo za cizí, měli by se k tomu chovat tak, aby jim to nějakou dobu vydrželo (třeba právě proto, že na další obnovu už jim nikdo nic zadarmo nedá). Obávám se, že pan ministr mluvil takhle zostra především na základě vlastních zkušeností s tím, jak leckterý slavnostně předaný objekt vypadal už po pár týdnech, já sám bych takových příkladů uměl dodat taky celkem dost. A je to někdy opravdu docela beznaděj, když vidíte, jak se proinvestované miliony marek rychle změní v hromadu špíny a šrotu.

Nedělám si po pravdě řečeno moc iluzí o tom, že po volbách, které se postupně stávají přece jen ústředním mottem téměř všeho v Kosovu, by se schopnost místních lidí uchovat dlouhodobě kvalitu nově získaných budov a zařízení nějak zásadně zvýšila, ačkoli by mne nepřekvapilo, kdyby to některá ze stran měla ve svém volebním programu. Na druhé straně, ono se to mezinárodní společenství, které sem přijelo dělat pořádek, občas taky moc nevyznamenává a teď před volbami si o nás leckterý místní rétor pěkně brousí vtip. Na poslední schůzce prezidentů a tajemníků všech municipalit v regionu, kam pan regionální šéf pozval i nás, takových výtek zaznělo celkem dost. Ne že by nebyly oprávněné, ovšem když si například gjakovský starosta stěžoval, že materiály i pozvánku dostal na poslední chvíli, měl úplně pravdu, ale přece jen to vyznívalo trošku divně z úst člověka, který má dokonce podle zákona povinnost doručit materiály pro jednání zastupitelstva týden předem, a přitom každé zastupitelstvo začíná nářkem opozice, že opět tuhle povinnost nesplnil a materiály mají k dispozici až před samotným jednáním. Vždycky jsem měl pocit, že v podstatě nechápe, v čem je problém. A najednou? Ejhle, on dobře ví, jaká jsou pravidla a proč je potřeba je dodržovat, ať už jsou psaná, nebo nepsaná. Stejně tak horlil nad tím, že byrokracie UNMIKu brzdí obce v možnosti vytvářet vlastní finanční zdroje. A zase měl pravdu, ale já mu k tomu nemohl přede všemi nesdělit, že je těžké jim nabízet prostor pro další aktivity, když ani to, co by mohli pro svůj rozpočet udělat už teď hned, stejně nedělají, když například pravidla pro pronájem obecního majetku jsou v Gjakově připravená už půl roku a nic se neděje, a to jen proto, že v současné době ten majetek užívají za směšné částky bývalí bojovníci UÇK, na které si před volbami nikdo nedovolí sáhnout.

Zkrátka a dobře, máme tu teď takové veselé hrátky, kdy všichni místní politici vidí, kde je chyba, pokud není náhodou zrovna na nich. Tak si ještě těch posledních pár týdnů počkejme, komu tahle známá předvolební finta nakonec ve volbách pomůže, já osobně myslím, že nikomu. Tak jako tak, ten pravý tanec nastane stejně až POTOM. Zdraví vás Martin Dvořák.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 30.10.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 

Ivan Turnovec
Muslimská komunita v Kosovu (a na Balkánu vůbec), může sehrát významnou roli v dalším vývoji. Zda to bude k dobrému, či špatnému, ukáže čas.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena