Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:48
Publikováno dne:
1.2.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Jak nás vidí američtí kongresmani

Stejně jako před časem ke mně dorazila následující zpráva: „Zdravím vás a nabízím k uveřejnění následující příspěvek, Tom Rys. Tentokrát mimořádně z Londýna.“
Vzhledem k tomu, že jde o zajímavý komentář, nabízím jej čtenářům Novinek. Nemohu se zbavit dojmu, že přímo navazuje i na citace z názorů na příspěvek Jsme opravdu takoví?, který stále ještě vyvolává čtenářské reakce. Dovolím si kousek z jedné ocitovat:
Jsme národ jako každý jiný, s lidmi dobrými a špatnými. Proč tedy věčné sebemrskačství různých politiků a kbelíky špíny od našich bývalých občanů? Je tu někdo, kdo má pro to logické vysvětlení?
Nechme ale promluvit pana Rysa, i v jeho textu můžeme hledat důvod toho všeho.

„Kongresmani ze zámoří píší, jaký cirkus vládne v naší říši…“

Tak nějak by si mohl zavtipkovat Karel Havlíček Borovský, kdyby se dočkal našich dnů a přečetl si zprávu helsinského výboru Kongresu USA o ohrožení svobody slova v České republice našich dnů. Skutečnost, že zpráva vyšla právě v období, kdy jsme vzpomínali vznik Charty 77, je znepokojivá a vyvolává otázku, zda jsme se skutečně vydali tím směrem, který měli na mysli chartisté a další nespokojenci s totalitním režimem. Tušil někdo z nich, že budeme za dvanáct let po pádu komunistické diktatury kritizováni za porušování občanských práv? Mělo vůbec smysl v listopadu 1989 „cinkat klíči“?

Způsob, jakým se zpráva dostala do našeho povědomí, ostatně také připomíná dobu před 25 lety. Pokud jsem něco nepřehlédl nebo nepřeslechl, pak se nám dostalo zasvěcené, leč pouze zprostředkované informace o jejím obsahu. Stejně jako tehdy sehráli i dnes novináři roli prostředníků, kteří nám senátorské výtky naservírovali předžvýkané na stříbrném podnosu, abychom si neublížili přílišnou duševní námahou. Když jsem chtěl úplné znění, musel jsem si je stáhnout z webové stránky Kongresu USA. Dokonce ani jinak pohotové Britské listy je neuvedly. Je to náhoda, nebo záměr? Při srovnání původního textu s jeho podobou v podání např. Lidových novin je zřejmé, že zprostředkovaná informace je sice v zásadě věcně správná, ale přece jen trochu zastírá nepříjemný ráz originálu. Ten se totiž zabývá více případy než těmi zmiňovanými. Pozoruhodné je, že se zabývá i poměrně čerstvým případem Tomáše Peciny. Znamená to, že američtí kongresmani pracovali s informacemi velmi podrobnými a vysoce aktuálními, které jim někdo pohotově dodal.

Význam zveřejněného dokumentu nelze přeceňovat, protože je určen především pro vnitřní informovanost Kongresu. Na druhé straně ale nelze dokument ani přehlédnout, protože přece jen jde o sdělení orgánu, který má velkou neformální autoritu, a nutno tedy počítat s jistým vlivem na obraz České republiky v očích zahraniční veřejnosti. Nepříjemné je, že poměry v naší vlasti jsou vykresleny ve velmi temných barvách, přitom však pravdivě.

Dokument současně ukazuje, že není od státních orgánů moudré ani okrajově utlačovat občany pro jejich politické názory a zejména pouštět se do sporů se sedmou velmocí. V dnešním Internetem propojeném světě se i slabí jedinci mohou bránit proti hlouposti či zvůli úředníků aspoň tím, že se jim — ale tak i nám všem i sob젗 rychle postarají o negativní reklamu.

Daleko smutnější je, že všechny případy porušení občanských práv a svobod, za které nás kongresmani kritizují, se skutečně staly. Většinou mají společnou příčinu: hloupost úředníků a setrvačnost totalitních myšlenkových postojů. Žádný z těch, kteří tyto aféry vyvolali, např. přijetím nesmyslného trestního oznámení nebo vznesením nepřiměřeného obvinění, nejednal z neúprosné služební nutnosti. Každý měl možnost hodnotit inkriminovaný skutek s nadhledem, doručené obvinění odložit či obvinění nevyslovit. Mezinárodní ostuda z porušování občanských práv režimem, který vznikl jako protiklad k totalitě, je tak velká, že by měla přimět politické vedení státu, aby se zabývalo vztahem justice a represivních orgánů k hodnotám demokracie a zamezilo dalšímu opakování podobných faux pas i za cenu preventivního odstranění některých pracovníků státního aparátu, kteří se zřejmě v demokratických poměrech špatně orientují. Pro vedení politických stran by pak současná situace měla být podnětem k hledání příjemnějšího způsobu soužití s novináři.

Zdá se, že podklady pro zprávu kongresmani čerpali z pohotových zdrojů, které nejsou nakloněny opozičně-smluvním spojencům. Jednostrannost zdrojů — která je samozřejmě důsledkem také špatné mediální politiky stran opoziční smlouvy — ovšem snižuje kvalitu zprávy, která poměry u nás nezobrazuje v plné šíři. Zcela opomíjí skutečnost, že svoboda slova je v České republice omezována nejen občasnými projevy totalitních choutek státního aparátu, ale rovněž zúžením přístupu k nástrojům masového šíření informací na poměrně úzká společenství zasvěcených. Ti tak získávají nedocenitelný náskok v ovlivňování veřejného mínění před těmi, kteří nepatří k jejich uzavřeným bratrstvům. Svou roli jistě hraje i vysoký stupeň monopolizace moci nad sdělovacími prostředky, které jsou většinou v rukou zahraničních vlastníků.

Zpráva si také v plném rozsahu nevšímá špatných vztahů mezi politickými elitami a novinářskou obcí. Zmiňované případy omezování svobody slova jsou sice také jejich projevem, nikoli však jediným. Zde je třeba říci, že vinu na nedobrém stavu mají obě strany sporu. Urážlivé chování k novinářům či dokonce kriminalizace jejich kritických postojů k moci nepatří do slušné společnosti. Ale nepatří sem ani hanobení politiků na stránkách novin. Například pohoršovat se nad bonmoty Miloše Zemana a stejnými ústy ho současně líčit jako odporného opilce a požírače tučných jídel přece nelze. Jestliže politici zásobují novináře látkou ke kritice celou řadou chybných kroků, pak druhá strana si zasluhuje výtku častého profesionálního selhávání, spočívajícího ve svévolné manipulaci se skutečnostmi, nevyváženosti a neobjektivnosti zpracování informací. Odstrašujícím příkladem z poslední doby je způsob, jakým se vyrovnali komentátoři Lidových novin se sporem mezi vládou a vedením Radia Svobodná Evropa. (Omlouvám se redakci LN, že jsem ji vybral jako náhodný příklad z mnoha jiných možných.) Ještě v době, kdy již bylo známo, že vedení stanice chce na stěhování přistoupit, novináři dále mudrovali nad tím, zda se stanice odstěhuje do Budapešti či do Tallinu, a spřádali paranoidní obraz vlády, která chce za každou cenu nepohodlnou Svobodnou Evropu vyštvat z Prahy. Jde-li novinářům (či spíše jejich „sponzorům“) o to, aby poškodili nesympatickou politickou stranu v očích potenciálních voličů, žádná lež či zkreslení informací nejsou dost hanebné. tom.rys@eudoramail.com

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 1.2.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Jsme opravdu takoví? - 15.1.2002


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Narodili se jinde a navykli si na uplne jiny zivotni styl - Petr Josifek
Článek je trošku znepřehledněn vlastními názory autora - J. Drábek
Nasi vladu muze spasit jen nejaka nova strana - Jakub Müller
Pomerne dlouho ziji ve Spojenych statech - Rober Nemec
Běžná anonymní a neškodná šeď všedního dne - Jirka Staněk
Třebaže Miloš Zeman není můj oblíbenec… - Jan Středa
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena