Novinky.cz
Politika
Ú t e r ý
23.září 2003, 18:48
Publikováno dne:
21.1.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Volební zákon je zmetek

Se zdůvodněním, že „kompromisní“ volební zákon je nutností aby se letošní parlamentní volby mohly konat, odsouhlasili senátoři během svého čtvrtečního jednání to, co jim bylo dodáno Poslaneckou sněmovnou. Připomínky několika málo senátorů byly smeteny se stolu. Návrh jde pro podpis k presidentovi a patrně bude definitivně schválen. Stranická neúcta k občanům v návrhu zvítězila. Opět budeme volit pouze strany, a do toho, kdo se v parlamentu zabydlí, nemáme coby voliči co říci. Směrodatné je pořadí na kandidátkách a stranický práh 5 %, díky kterému to budou mít zvolené strany jednodušší při sestavování smluv o vzájemné spolupráci (lhostejno, zda jim budou říkat opoziční nebo koaliční).

K nastalé situaci se v předstihu velmi trefně vyjádřil kolega Stanislav Mikuš z Demokratického klubu ve své úvaze nazvané OBČAN NA JEDNO POUŽITÍ? Původní formou uplatňování demokracie byla zcela určitě demokracie přímá. Ta ovšem trpěla jedním zásadním omezením: dala se praktikovat pouze v relativně malých společenstvích. V okamžiku, kdy vznikla potřeba promítnout demokratické metody do řízení větších celků, nedovolila tehdejší úroveň komunikačních prostředků formu přímé demokracie použít a musel být nalezen náhradní způsob. Tak vznikla a časem téměř plně ovládla pole demokracie zastupitelská, v podstatě kompromisní ústupek, z nouze ctnost a přes jisté klady provizorium, zatížené mnoha nedostatky. Nedostatky nejednou natolik těžkými, že při nich vlastně dochází k popírání samotného původního smyslu demokracie, tedy snahy umožnit občanům, aby o svých společných záležitostech také společně rozhodovali. Zásadním a trvalým rozporem se stal a dodnes zůstal princip, kdy zastupitel má tlumočit a obhajovat stanoviska a názory vlastních voličů, avšak on tyto názory většinou ani nezná.

To můžeme na základě opakovaných zkušeností rozvést, stranickost má stále své totalitní kořeny. Mnohdy totiž zastupitel ani nemá zájem se s názory voličů seznamovat, protože v jeho vlastních očích nemají význam. On se přece do své funkce dostal prostřednictvím strany, díky tomu, že byl nominován na tzv. volitelné místo na kandidátce. Odpovědný je tedy pouze svému sekretariátu a jeho prostřednictvím sponzorům, jejichž peníze umožnily cílenou volební kampaň. Toto zjištění je hrůzné a člověk by očekával, že proti podobným praktikám vystoupí všichni demokratičtí politici. Je sice několik čestných výjimek, ale jako celek jsou zástupci parlamentních stran jednotní. Stranická forma zastupitelského vládnutí jim vyhovuje.

Zástupci politických stran podílejících se nějakým způsobem na vládnutí budou opakovaně argumentovat (a to bez ohledu na občany a jejich požadavky), že zastupitelská demokracie je nutností a její fungování může umožnit pouze stranickost. Přímá demokracie by vládu rozmělnila, jen silná strana je dostatečně moudrá (kolikrát jsme již tato moudra poslouchali od těch „jedině správných“). Volič je vhodný pouze k tomu, aby dal svým hlasem „demokraticky“ moc do rukou té nebo oné strany. Jak bude stát během volebního období řízen, je závislé nikoli na voliči, ale na tom, jak se po volbách páni straníci dohodnou. Volební programy i veškerá rétorika předvolebního slibování vezme v tu chvíli za své. Občané jsou podle pánů straníků zcela nesvéprávní, protože nemohou rozhodnout ani o tom, koho z politiků prostě do parlamentu a vlády nechtějí, to si totiž sekretariáty upekly tím, jak sestavily kandidátky.

Od pádu komunistického režimu už uplynulo více jak jedenáct let. Doba je to dostatečně dlouhá na to, aby se mohla vytvořit základní pravidla občanského soužití i rozhodování. Otázkou ovšem je, zda k tomu skutečně došlo. Celou dobu se totiž poslanci, i další zastupitelé, brání snaze o zavedení principů přímé demokracie. Nejenže odmítli referendum o rozdělení Československé republiky, ale smetli se stolu veškeré návrhy zákona o referendu. Při tom existuje celá řada problémů, které by se měly řešit právě formou přímého rozhodování. Stačí připomenout náš vstup do Evropské unie, která sama referendum vyžaduje. Potřeba tohoto přímého rozhodování je ale ještě výraznější na úrovni komunální. Při tom zde místním referendům zákon nebrání, brání mu ale jednotlivá koaliční uskupení zastupitelů. Pokud by totiž rozhodovali občané, ztratili by jednotlivci a účelové spolky mnohé výhody.

Zastupitelská demokracie je jen technickou záležitostí. Kdyby politické strany místo partajnicky protřelých vykuků nominovaly skutečně odborníky jednotlivých oborů lidské činnosti, a ti pak následovně v parlamentu po seriózních diskusích a polemikách docházeli k optimálním řešením, která by byli schopni vysvětlit a zdůvodnit svým voličům. Tak tomu ale není, parlament a vláda jsou vytvořeny spíš z těch partajních vykuků. Jestliže porovnáme výsledky jednotlivých parlamentních rozhodnutí za uplynulých dvanáct let, zjistíme, že nejsou o nic kvalitnější, než by bylo obecné většinové rozhodnutí, spíš naopak. Přímé demokratické rozhodování o zásadních problémech by státu z tohoto pohledu nemohlo uškodit.

Jestliže by se měla vláda v našem státě demokratizovat, měly by být možnosti té, v podstatě technické záležitosti, kterou zastupitelský systém představuje, upraveny tak, aby skutečně tím, kdo rozhoduje o svém osudu, byl volič. Tím základem by bylo zrušení nesmyslného prahu pro vstup do Parlamentu. Jen ať se musí poslanci na konsensu při schvalování zákonů dohodnout na základě argumentů. Osobně věřím, že umožnění přímé volby osobností bez ohledu na jejich stranickou příslušnost by bylo přínosem. Stranické sekretariáty by na tom byly bezesporu hůř. Občanská společnost a demokratické principy by ale triumfovaly.

Nyní už se s volebním zákonem asi nedá nic udělat. Můžeme ale během předvolebních setkání požadovat od jednotlivých kandidátů odpověď na to, co si o možnostech přímé volby osobností (presidentem počínaje, veškerými poslanci a starosty obcí konče) myslí.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 21.1.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Máme politickou elitu? - 19.7.2001


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Představte si, že bychom měli jen přímou volbu - David Matějček
Takový zákon je tak pro Zulukafry - Vítězslav Dohnal
Pryc z Ceske republiky, dokud se da - Pavel
Rozumný návrh - Karel Louda
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

P O L I T I K A:

Za Usámu si můžeme sami

Úplný rozpad HZDS sa priblížil

Plavšičová sa priznáva a obviňuje

Sudety - historie jako problém

Komunistické zločiny neexistují

Aký je úsudok britskej prvej dámy?

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena