Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:35
Publikováno dne:
22.5.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Slzy mořských bohyní

Ve většině orientálních i evropských legend o vzniku perel se dovídáme, že jde o slzy mořských víl či zakletých princezen. Původ těchto legend je starý řadu tisíciletí a je vlastně důkazem toho, že pravý zdroj perel jejich sběrači, kterých zpočátku nebylo mnoho, dokázali dlouho tajit, a tím si zajistit rodinné živnosti.

Skutečným původcem lesklých perel, patřících k nejluxusnějším ozdobám žen, jsou totiž nevzhlední mořští i sladkovodní měkkýši. Perla není nerostem v pravém slova smyslu. Patří mezi biolity, tedy produkty organického života. Vzniká jako produkt biochemických reakcí organizmu na cizí látku.
[Obr: perlorodkax.jpg (21580 Bytes)]

Perla je součástí lastury. Vzniká když do pláště mlže vnikne náhodou cizí předmět, třeba zrnko písku, úlomek ulity, nebo nějaký parazit. Mlž reaguje na nezvaného hosta tím, že jej začne obalovat vnější vrstvou pláště lastury, tak zvaným ektodermem. Ten vylučuje další obalový materiál, jehož postupným přirůstáním ve vrstvičkách se vytváří perla. Materiál perlu tvořící je totožný s materiálem lastury.
[Obr: perly_tvar.jpg (26831 Bytes)]
Tvary přírodních mořských perel

Perly vytvářejí celé desítky druhů mořských i sladkovodních mlžů, hlavně ústřic, žijících v lasturách. To je důvodem, proč je rozdílný vzhled i barva jednotlivých druhů perel. Kromě charakteristického lesklého vzhledu světlých odstínů s barevnými efekty jsou i perly růžové, namodralé, nazelenalé, žluté, černé a jiné. To všechno věděli jejich sběrači již před nejméně třemi tisíci let.

Ústřice rodu Meleagrina vyskytující se na mělčinách v oblasti Madagaskaru, Srí Lanky, Austrálie a Střední Ameriky poskytovaly nejcennější orientální perly; Kyjovka šupinatá pak perly barevné, ale nejčastěji využívané perly pocházejí ze slávek a hřebenatek.

V Čechách se sladkovodní perlorodky lovily na horní Vltavě, v Blanici a Otavě. Hlavním střediskem jejich prodeje i zpracování byl Písek. Výskyty byly drancováním prakticky zničeny. V současné době zkoušejí ochránci přírody, zda je ještě možnost znovu perlorodky oživit v místech jejich původního rozsahu, tj. na Blanici a Otavě.

V současné době je většina světových přírodních perlonosných polí vyčerpána nebo zničena. Svou roli sehrává i stále se zvyšující znečištění oceánů. Ochránci přírody se zasadili o to, že zbylé zátoky umožňující život perlorodkám jsou chráněny. Lov přírodních perel prožívá krizi a lze říci, že je z větší části nelegální. Produkce přírodních perel je zanedbatelná.

To je důvodem vzniku podmořských farem, kde se perlorodky chovají. První pokusy s ovlivněním vzniku perel v živých lasturách popisoval Carl Liné v roce 1761. Nicméně prakticky tento úkol vyřešil až Japonec Kokiki Mikimoto v roce 1913. Z původně malé „farmy“ je dnes obří podnik. Hlavním producentem kultivovaných perel jsou tedy Japonci. Ve svých farmách vkládají do lastur perlorodek úlomky perleti, které jsou pak podkladem pro vznikající perly. Vypěstované perly jsou velmi kvalitní, od přírodních vzniklých přirozenou cestou se odlišují jen vnitřní strukturou (ty lovené mají mnohem více koncentrických vrstviček). Při tom jsou pěstované kultivované perly řádově levnější než jejich přirozené příbuzné.
[Obr: perlorodky_farma_japonsko.jpg (22199 Bytes)]
Jedna z japonských perlorodkových farem

Zajímavé je, že farmáři se svými chovy perlorodek příliš nechlubí. Nemají zájem vystavovat se kritice milovníků přírody. Navštívit perlorodkovou farmu se proto podaří jen málokomu. Nejde totiž jen o vybírání perel, ale i o získávání další suroviny, a to perleti ze schránek. Navíc ústřice se zpracovávají i jako potravina, některé se dodávají celé pro restaurace s mořskými produkty.
[Obr: ustrice_thajskoz.jpg (17711 Bytes)]
Rozebírání ústřic v Thajsku; stejně jako v Japonsku vždy jde o jejich komplexní zpracování

Ve farmách se opatrně zachází jen s některými z perlorodných mlžů. U těch se zjišťuje, jak perla vypadá, rentgenem a její odstranění z pláště lastury je téměř chirurgické. Jiná situace je ale u ústřic, tam se po vybrání perel ledem zasypané, ještě živé lastury, předkládají v restauracích k přímé spotřebě, jindy se zabíjejí a vybrané maso se zabuduje do konzerv. Zpracují se i všechny schránky, část poslouží k výrobě perleti, a to, co zbude, je dobré karbonátové hnojivo. Ještě dnes se někdy z lastur vypaluje velmi čisté vápno pro kosmetické účely. Jde skutečně o bezodpadovou technologii, vidět to ale v reálu žádného milovníka přírody nepotěší.

Díky průmyslovému chovu Japonsko, kterému patří i většina zahraničních farem v Asii a Austrálii, ovládlo i největší podíl výroby perlových náhrdelníků a dalších šperků s tímto jedinečným materiálem. S japonskými šperky se proto dnes běžně setkáváme i ve výlohách našich klenotnictví.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 22.5.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Záhada jeskyně Gargas - 19.3.2002
Zakladateli české argilologie je osmdesát - 4.3.2002
Lurdský zázrak - 4.9.2001
Kouzlo jantaru - 28.5.2001
Šperky s českým granátem (II.) - 29.5.2001
Vládci českých pramoří - 30.5.2001
Krápníky v Motolské nemocnici - 13.6.2000
Sbírání nerostů (a sběratelství vůbec) - 8.3.2000
Léčivý význam drahých kamenů - 1.3.2000
Zlato a zlatokopové v Čechách - 28.2.2000
Český granát v ohrožení - 16.2.2000
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 6.3 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena