Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:36
Publikováno dne:
0.0.



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Co je antropocén?

V Čechách zatím nevyužívaný nový odborný termín ANTROPOCÉN vznikl již v roce 2000. Navrhli jej P. J. Crutzen s E. Stoermerem v Global Chance Newsletter 41, str. 17—18. Vymezení tohoto vývojového úseku má své opodstatnění. Nový termín ANTROPOCÉN vznikl v roce 2000. Jde o období, v němž stav zemského povrchu, hydrosféry i atmosféry svou činností výrazně ovlivňuje lidská populace. Počátek tohoto nejmladšího časového úseku vývoje Země připadá na konec 18. století. Výrazné zvýšení vlivu člověka na okolní přírodu lze skutečně spojovat s průmyslovou revolucí 19. století. Od této doby začíná lidská populace rovněž výrazně přibývat, byť ne zcela rovnoměrně. Ani současné snižování počtu Středoevropanů na tento celosvětový trend nemá vliv.

Do současnosti bylo člověkem změněno více než 30 % souše. Velkoměstské aglomerace nemají již s původními ekosystémy nic společného. Životní podmínky v nich jsou mnohdy zcela umělé (klimatizací počínaje). Kromě člověka umožňují život některým parazitním druhům, jako jsou potkani, vybraný hmyz a plevelní ptáci. Tato společenstva vytvářejí zvláštní ekosystém, který je nevyvážený, a tudíž snadno poškoditelný nejen vnějšími vlivy, ale i nemocemi a samootravou.

Podobná je situace i na zemědělsky obhospodařovaných územích. Rostlinné monokultury jsou bez chemického ošetřování neschopny samostatného života a obrany proti škůdcům. V hnojivech je např. vázáno více dusíku než ve zbývajících přírodních zdrojích. Problémem se stává i hospodářské zvířectvo. Zatímco se zvětšují stáda dobytka, která přesahují 1,4 miliardy kusů a jejich akumulace jsou destabilizačním prvkem v některých státech Afriky a Jižní Ameriky, dochází k vymírání mnoha druhů živočichů v tzv. volné přírodě. „Volná příroda“ již ostatně prakticky neexistuje, protože přirozená distribuce většiny prvků je činností člověka porušena. Síra, arzen, olovo, ale i nikl, kobalt, rtuť a další prvky se koncentrují v rostlinách i živočiších díky průmyslové výrobě, výrobě energií a dopravě.

[Obr: lidska_cinnost1.jpg (49127 Bytes)]

Nejmladší geologické období označil názvem HOLOCÉN Angličan Charles Lyell v roce 1833. Udělal tak proto, aby vymezil „nové období“, epochu, v níž žijeme, jako druh HOMO. Jeho termín byl přijat na geologickém kongresu v Boloni roku 1855 v poněkud užším časovém horizontu jako „období po poslední době ledové“, tedy něco kolem 12 000 let. V každém případě se během holocénu stával člověk dominantním živočišným druhem. Současně se svým vývojem a přechodem od nomádského k usedlému způsobu života začal stále výrazněji ovlivňovat okolní přírodu. V 19. století došlo k rychlému rozvoji vědy i techniky. Začaly se využívat stroje a s tím hromadná tovární výroba. Víra v člověka a jeho vědecký rozvoj byla tak veliká, že francouzský jezuita, přírodovědec a filozof Teilhard de Chardin na počátku dvacátého století ve svých studiích o životě, člověku a přírodě propagoval pro tehdejší vývoj ruským geochemikem navržený termín NOOSFÉRA, tedy „oblast rozumu“.

Až mnohem později si nad výsledky svých výzkumných prací uvědomili kvarterní geologové, klimatologové a hydrogeologové, že vliv člověka na okolní prostředí není jen pozitivní, ale může mít i destrukční vliv vedoucí až k sebezničení. Objevily se první ekologické studie, vymezily se základní pojmy a současně s tím se objevili i první ochránci přírody (ekologové). Kromě střízlivě odborného došlo i k emocionálnímu přístupu k ochraně přírody. Na tomto místě lze připomenout B. Bardotovou nebo „ochránce“, kteří se nechají připoutat ke kmenům smrků napadeným kůrovcem.

Altruismus a emocionální přístup na jedné straně, naproti tomu snaha o využití přírodních zdrojů pro osobní spotřebu. Právě tyto faktory vedly a vedou nejen k názorovým, ale někdy i fyzickým střetům. Dnes proto existují ve společnosti dvě protichůdné názorové fronty.

Jde o zastánce ochrany přírodního prostředí kteří si přejí, aby byly zachovány ekosystémy popsané v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Vycházejí z toho, že člověk je součástí přírody, a měl by tedy žít v harmonické symbióze se všemi ostatními živými organismy. Paralelou mohou být některá východoasijská náboženství.

Proti názoru, že příroda je pro člověka rovnocenný partner, vystupuje rozsáhlá ekonomicko-spotřební lobby, v našem státě zastoupená Václavem Klausem. Podle ekonomů a majitelů průmyslových podniků, ale i mnoha dalších vyznavačů „spotřební společnosti“ je (a má být i nadále) jediným měřítkem spotřebitelský prospěch. Základem všeho je zisk jednotlivce, tomu se má podřídit vše ostatní. Příroda není partner, ale zdroj energie, surovin a potravy. Jde v podstatě o velmi pragmatický materialistický přístup.

Oba názory jsou extrémní, a je tragédií, že se jejich zastáncům podařilo vyprofilovat se tak, že neexistuje diskuse, a tím pádem ani rozumný kompromis mezi oběma skupinami, tedy mezi zastánci omezování a zastánci zvyšování osobní spotřeby.

Každý jistě souhlasí s tím, že vliv člověka na okolní prostředí je stále výraznější a že bez ohledu na nejrůznější prohlášení dosud nelze o jeho zlepšování ve prospěch lidské populace v naší republice mluvit. Věřím proto, že ochrana přírody obecně i životního prostředí (což je díky člověkem vytvářenému prostředí ve městech i na venkově, dnes již pojem odlišný) se stane v příštích letech zcela jistě vážným tématem, a to ne toliko diskusním.

Vymezení pojmu ANTROPOCÉN (ale hlavně pak komplexní studium tohoto období) by mohlo pomoci odstranit bariéru mezi ekology a ekonomy a umožnit konstruktivní diskuse o vyváženosti životních podmínek a životních potřeb člověka v novém tisíciletí.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 0.0.

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Ti blázni nejsou ekologové, ale ekoteroristi - Aida von Wenor
POLITIKU PROSÍM CITLIVĚJI! - Michal Š.
Ivan Turnovec
Velkoměstské aglomerace nemají již s původními ekosystémy nic společného. Životní podmínky v nich jsou mnohdy zcela umělé.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena