Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:34
Publikováno dne:
22.11.2002



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Navštivte podzemí

Ano, navštivte podzemí: „V měsících zimních, kdy venku je chladno a teplota ukazuje několik stupňů pod nulou, jest příjemno vstoupit do jeskyň delších rozměrů, a zdá se nám, jako bychom se octli v jizbě trochu vytopené. … Každý — ať pán či dáma — měj u sebe sirky a svíčku, a mimo to i celá společnost několik svíček v záloze. … Do jeskyň nechoď nikdy sám — třeba i s vůdcem — nýbrž vždy dva nebo tři, a jeden ze společnosti zůstaň u otvoru na stráži, hlídaje zavazadla, kterých neradno do jeskyň brávati.“ Takto nabádal v roce 1883 jeden z badatelů v Moravském krasu, dr. Martin Kříž, laickou veřejnost.

Upozorňuji na, v pořadí již pátý, svazek edice NAVŠTIVTE …, kterou vydává nakladatelství Olympia. Zeptá-li se někdo proč? Tak proto, že jde o průvodce podzemními zajímavostmi republiky a že veškeré dutiny, jeskyně, ale i sklepy, štoly a šachty jsou dosud mé hobby. Abych ale byl poctivý, musím vyjmenovat nejprve svazky předchozí: Hrady a zámky; Zříceniny hradů; Městské památkové rezervace; Rozhledny a rozhledová místa (zaujal mne už tento fundovaný průvodce, který by si také zasloužil samostatné povídání).

Nicméně průvodce PODZEMÍ V ČECHÁCH, NA MORAVĚ, VE SLEZSKU mne potěšil natolik, že na něj musím upozornit ostatní. Kolektiv autorů pod vedením Dr. Jaroslava Hromase, aktivního jeskyňáře, po krátkém obecném úvodu, kde se uvádí: „V zásadě podzemní dutiny můžeme rozdělit na — přírodní (naturální) vytvořené výhradně přírodními procesy bez zásahu člověka, a — umělé (antropogenní), vytvořené člověkem za nejrůznějšími účely.“ Fundovaně, ale zároveň zajímavě seznamuje turistu-čtenáře s jednotlivými zajímavostmi.

K obecnému úvodu jen ještě doplním — přírodní jsou krasové i nekrasové jeskyně a propasti, je jich na našem území skutečně mnoho. Umělá pak jsou stará důlní díla, sklepy, chodby a katakomby, vodovodní přivaděče a kanalizační sítě štol, patří sem i tzv. pevnostní podzemní hradů a středověkých opevnění, včetně hladomoren a sklepních vězení. Zvláštní skupinou jsou pak tzv. grotty — v období renesance zhotovované umělé napodobeniny skutečných přírodních jeskyní, doplňující zámecké parky nebo některé sály.

[Obr: navstivte_podzemi.jpg (23116 Bytes)]

Přírodní i umělé turisticky zajímavé podzemí představuje tento průvodce v osmi kapitolách. Členění je podle místopisu. Samostatně jsou uváděny podzemní objekty v Praze; středních; jižních; západních; severních a východních Čechách, dále pak na jižní a severní Moravě. Základní schéma popisů je pro lepší orientaci jednotné. Po obecném úvodu začíná lokalizací, uvedením, kdo je správcem příslušného objektu, jak je to s přístupností (ne vždy jde o klasicky zpřístupněné objekty, do některých může návštěvník nahlédnout samostatně), a pak následuje vlastní popis. Většina popisů je doplněna i stylovým citátem z nějakého historického pramene.

Dovolím si pro zájemce ocitovat část úvodní statě z kapitoly Praha: „Navzdory všem pověstem i ‚zaručeným zprávám‘ v Praze neexistuje a nikdy neexistoval souvislý systém podzemních chodeb, katakomb, tak typických pro řadu jiných historických měst. Snad nebyly nikdy zapotřebí, snad jejich vybudování bránily složitější hydrologické a geologické podmínky (ostatně komplikovaly i výstavbu metra ve 20. stol.). Ale jinak se všechny typy podzemních prostor na území Prahy najdou. Většinou však nejsou veřejnosti přístupné. Malé krasové jeskyně jsou na jižním okraji města (Podolí, Zlíchov, Hlubočepy, Barrandov, Klukovice, Radotín), je to výběžek Českého krasu. Největší a nejvýznamnější z nich, archeologicky i historicky proslavená Svatoprokopská jeskyně v Hlubočepském údolí, byla bohužel odlámána vápencovým lomem. Malé pseudokrasové jeskyňky najdeme v pískovcových skalách pod vrcholem Petřína. Méně je známo, že v Praze je řada pozůstatků historických těžeb.

V ordovických horninách Prahy prospektoři hledali železnou rudu i jiné kovy na mnoha místech. Na petřínském Nebozízku a v Hloubětíně se kopalo uhlí křídového stáří, pod Prosekem a v Hloubětíně-Hutích i pod strahovským sportovním areálem zůstaly rozsáhlé podzemní prostory po kopání písku (také křídového). V pískovcích je i řada bývalých vinných sklepů a válečných staveb (např. pod Klíčovem a Kbely). …“

V obchodech publikace stojí 199 Kč. Jejich investice je ale investicí dobrou. S tímto průvodcem z edice Navštivte … se poučíte a zcela jistě nikde nezabloudíte, ani nepůjdete zbytečně, protože u objektů veřejnosti přístupných jsou uvedeny i provozní časy. Přeji hezké výlety za netradičním poznáváním.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 22.11.2002

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Mimořádné zimní vstupy - Milan Dupal
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.3 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena