Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:50
Publikováno dne:
15.2.1999



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Přežije atomová energie příští tisíciletí? A co Temelín?

Pořídili jsme si doma sekačku na trávu. Moc ji nepotřebujeme, vždycky stačila kosa, ale všichni sousedi okolo už sekačky mají. Ostatně, takových předmětů máme doma spoustu. Sekačka používá elektřinu částečně i z atomové elektrárny, vlastně máme atomovou sekačku.

V padesátých letech byla v Sovětském svazu napadána kvantová mechanika jako pochybné učení, na druhé straně tam měli vědci napilno se sestrojováním atomových a vodíkových bomb.

Ekologičtí aktivisté brojí proti jaderné energii, ale doma mají elektřinu odpojenou, svítí loučemi a do práce se dopravují výhradně pěšky.

Ale bez upřímné víry by se pokrok zastavil (ať si rejpalové píší někde na internetu). Zvláštní kombinací politiky, nadšení, ideologie i čisté vědy je osud jaderné energie. Uprostřed těch diskusí, stará se dnes ještě někdo, co to vlastně ta atomová energie je?

Možná, že při turistickém pochodu okolím Temelína si někdo vzpomene na starý Einsteinův vzorec, probíraný dnes už i na kadeřnických průmyslovkách, že energie = hmota. Při topení v kamnech nebo pečení kachny na pomerančích, ale i při spálení celých Krušných hor můžete tuhle formuli uplatnit asi jako pravidlo pravé ruky. Všechny činnosti, na které přijdete, jsou vlastně holým fušérstvím, přeměňujícím na energii tak malou část hmoty, že to nestojí vůbec za řeč.

Samozřejmě, s výjimkou jaderných reakcí. Pokud vypálíme všechno uhlí na světě za 100 let, spalováním daleko menších zásob uranu vystačíme ještě 2000 let. Mezitím se naučíme spalovat vodu, která už nám vydrží věčně.

Jak se budoucnost energetiky po sestrojení prvního reaktoru zdála jednoduchá! Jak se to všechno začalo kazit! Třeba to, že oč méně je v atomové elektrárně popela, o to více je nebezpečný. Ekologický aspekt, mimo několika naivů, by zřejmě mnoho lidí neodradil, kdyby jim nová hračka přinesla více peněz. Nafta a plyn se však tvrdošíjně nechtějí nechat vypálit, zato náklady spojené s údržbou atomových elektráren rostou astronomicky.

V posledních letech začala skomírat poslední naděje atomové generace: spalování vody. Vodík hoří na Slunci, vody je všude dost, dejte nám peníze, v roce 1975 budeme mít věčné slunce i na zemi. Vlády na obou stranách opony se v dobách studené války, kdy i technický pokrok byl věcí prestiže, poměrně snadno nechaly přesvědčit ke stavbě obřích urychlovačů.

Na rozdíl od uranu se však vodík nenechal zkrotit dodnes. Přece jen výroba slunce v kapse není tak jednoduchá. A pak, víme opravdu tak přesně, co se ve Slunci děje?

Nadšení vědců však nevyprchalo, i když u politiků poměřujících čas volebním obdobím se poslední dobou objevuje nedůvěra. Ve Spojených státech Kongres přímo odmítnul financování obřího urychlovače - možné elektrárny, v západní Evropě zatím ještě myslí na prestiž, zato chybějí peníze. Slunce na zemi totiž vyžaduje stlačit isotopy vodíku pod obrovským tlakem a teplotou, buď v prstencových tunelech (Tokamak, Stellarator) nebo alespoň na okamžik při výbuchu vzbuzeném laserovým světlem nebo elektrickým bleskem. Jako naschvál se na výstavbu těchto zařízení hodí zrovna ty nejdražší materiály.

[Obr: atomenergie.gif (7127 Bytes)]
Jak napodobit Slunce

Přesto v roce 2003 plánují v Lawrence Livermore Laboratory pálit největšími lasery na světě do zrnek vodíky velikosti pepře, dokonce bez jistoty, že získaná energie bude větší než vložená. V Saudia National Laboratories v Novém Mexiku zas na to chystají elektrické kondenzátory, které na chvilku vyvinou výkon 80x větší než všechny elektrárny světa.

Stojí tohle úsilí za nejistou naději na lacinější elektřinu? Zdá se, že už samotný výzkum a stavba špičkových zařízení poskytuje tolik nepřímých impulsů do ekonomiky a celé společnosti, že stavba i jen experimentálních reaktorů se nakonec vyplatí.

Studiem jaderných reakcí je také to, co umožňuje fyzikům pochopit tento svět, nalézt zákony stejné pro pohyb atomu i celého vesmíru. Zdůvodnit investice do poznání je ovšem věc ošemetná, neboť tráva se s ním neposeká...

Ve škole patřila ruština, alespoň na čas, mezi mé oblíbené předměty. Mezi spolužáky moc oblíbená nebyla, ale nakonec jsme se s učitelkou shodli, že jazyk za to nemůže ...

Ale tušíte správně, na závěr chci zamluvit, že vlastně nevím, co dělat s Temelínem. Zavřít? Elektrárnu taky?

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 15.2.1999

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Všichni jste hloupí - 7.1.1999
Co znamená Nobelova cena za chemii v roce 1998? - 26.11.1998
Pozor na velkého bratra - 28.9.1998


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Taky vám zmizela na zahradě většina lučních koníků? - Milos Tyl
Názory jak mi přišly pod ruku - Aleš Tomíček
Není to tak hrozné - Martin Kostera
Co s tím jaderným odpadem opravdu bude? - Luboš Obruča
Petr Bouř
Studiem jaderných reakcí je také to, co umožňuje fyzikům pochopit tento svět, nalézt zákony stejné pro pohyb atomu i celého vesmíru. Zdůvodnit investice do poznání je ovšem věc ošemetná, neboť tráva se s ním neposeká...

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.2 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena