Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:50
Publikováno dne:
22.3.1999



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv



ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Kurs zahradničení aneb Jaro je tady

Občas to cestou z práce vezmu přes Pražský hrad. Nějakou procházku prostě člověk udělat musí, je na to od přírody vystavěn. Ale kochání se Prahou skončilo už na Prašném mostě. Je to jedna z pochmurných křižovatek, kam nikdy nedá hygienická služba měřič škodlivin, neb by se do pěti minut rozpustil. Zrovna v tom okamžiku, kdy jsem již skoro vyváznul z tohoto triumfu techniky, nějaký vůl v zelené, baňaté mrše se čtyřmi koly zatroubil, až mi zalehlo v uších. Jen tak, asi z nudy. Tentokrát jsem snad dokonce šel na zelenou. Zřejmě jsem mu do století automobilismu nějak nepasoval. Čím bohatší, tím drzejší. Pryč bylo kouzlo Jeleního příkopu, ještě u Vltavy mi bzučel klakson v uších.

Vůbec nezávidím městskému člověku. Zvláště nemá-li zahradu, kam by se chodil při podobných příležitostech zchladit. Ještě tak Petřín. Ale i tam se rozčilují zahradníci, kolik tisíc jim chybí na jeden strom, a že vůbec je to všechno ve strašně havarijním stavu. To chápu. Že by stromy potřebovaly k růstu peníze jsme se sice neučili, ale doma máme zahradu v havarijním stavu od nepaměti.

Proto také nejvíce závidím majitelům zahrady japonské. Nikde žádná stoletá králíkárna, ale "harmonie s lokálními proudy vesmírného dechu". Taoismus a buddhismus vdechla do Japonska Čína zhruba v době Heianské dynastie (794-1185) a zejména učení Zenistů (od 1191) si vznik zahrad přímo vynutilo. Kde jinde dosáhnout povznesení ducha cestou meditace a sebekontroly. Zahrada musela být přirozená, asymetrická (leč jednoduchá), musela podporovat představivost, ale přesto zůstat tajemnou a lákající k prozkoumání (princip meigakure).
[Obr: zahrada.gif (45401 Bytes)]
Zvláštní odrůdu představovaly čajové zahrady. Než do nich vkročil třeba majitel se svými hosty, poseděli si všichni půl hodiny v přípravném prostoru, aby se jejich duše zklidnily a oni si tak nezatáhli na trávník přízemní starosti. Proto bych i pražským zahradníkům místo cviků s cirkulárkou doporučil občasnou relaxaci v zahradě japonské.

Ale i mimo Prahu je těžké najít klidné místo k meditaci. Vzpomínám třeba na Krkonoše. Na Černé hoře je zapomenuté tisícileté rašeliňiště. Ale hned vedle bují dřevozpracující průmysl. Zřejmě si lesníci ještě myslí, že ten les zachraňují, že by se příroda bez nich neobešla. Asi se zhlédli v zahradách ve Versailles, výrazu absolutní moci člověka (v té době jen jednoho) nad přírodou. Jak říkal pan Bossuet: "Un roi, une foi, une loi" ("Jeden král, jedna víra, jeden zákon"). Nikoli slabá vláda, žádná víra a tunely. Přes kolosální rozměry byl každý strom pečlivě tvarován, květinové záhony musí ladit s fontánami i kultem boha Apolona popsaným v sochařské výzdobě. Jen ministr financí si mohl postavit lepší zahrádku na druhém konci Paříže (s využitím trochu lidštějšího zahradnického umění z renesanční Itálie). Však ho také záhy popravili. Našim lesníkům se určitě líbila zahrada francouzská.
[Obr: zahrada2.gif (44014 Bytes)]
Pokud ovšem nechtějí potírat kůrovce. Tomu by se dařilo spíše v anglickém parku. V anglickém parku vlastně ani nepoznáte, jestli už nejste náhodou v romantické jezerní krajině nebo ve skotském vřesovišti. S přírodou nebojují jako Francouzi ani ji nevylepšují jako Japonci. Prostě ji jen tak obdivují. Kůrovce nepráškují ani nemýtí jako na Šumavě. Asi proto tam žádného nemají. Šumavským kůrobijcům by se měla rozhodně vyjednat nějaká stáž v anglické zahradě.
[Obr: zahrada3.gif (62135 Bytes)]
Protože my jsme smrtelní, ale příroda je věčná. On i pořádný hřbitov vypadá jako zahrada. Třeba ten jihočeský s lípou, ve které bzučí včely. Ale na krátké zamyšlení stačí i ten na Olšanech. Stromy jsou tam celý rok důstojně opředeny tmavozeleným břečťanem.

Alespoň tomu volovi z té křižovatky by stačil.

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 22.3.1999

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Homeopatie kontra (?) věda - 15.3.1999
Pomalé světlo. Posviťme si na něj - 5.3.1999
Hnojem a pralesem: O bakteriích - 26.2.1999
Lyricky o IQ - 19.2.1999
Všichni jste hloupí - 7.1.1999
Pozor na velkého bratra - 28.9.1998
Je nemorální dávat prase do jitrnic ? - 17.9.1998
O drbech a klepech - 12.8.1998


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Doba je bohužel uspěchaná - Antonín Krejbich
Petr Bouř
Vůbec nezávidím městskému člověku. Zvláště nemá-li zahradu, kam by se chodil při podobných příležitostech zchladit.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-1999 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena