Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:44
Publikováno dne:
21.8.2000



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Vzpomínka na okupaci v srpnu 1968

V roce 1968 jsem žil v Benátkách nad Jizerou, kde jsem pracoval ve Spojených závodech na výrobu karborunda a elektritu jako technický petrograf. První okupační den 21.srpna jsem ale strávil v Praze. Neměl jsem v práci stání. Odjel jsem do Prahy na svém skútru ČZ, hned ráno, když jsem se dověděl z rozhlasu, co se děje. Předtím jsem ale disciplinovaně nahlásil, že si beru dlouho odkládanou dovolenou. Cestou jsem předjel několik kolon s okupačními vojáky. Bylo mi velice smutno. Musím se totiž přiznat, že jsem byl vývojem šokován, protože jsem věřil tomu, že československý vývoj je skutečně věcí nás Čechů a Slováků a že platí Brežněvova slova, která reprodukoval po návratu z jednání v Čierné pri Čope Josef Smrkovský: „Eto vaše dělo.“

[Obr: 1968_01.jpg (22746 Bytes)]

Byl jsem na Staroměstském náměstí, kde ruské kanony stály pod výstavním sálem, označeným transparentem „Sovětské umění dvacátých let“. Fotografie, které jsem zde udělal, mne provázely jako memento a nedovolily mi zapomenout na zradu. Byl jsem na Václavském náměstí, kde mluvil Emil Zátopek a kde jsme vzdávali čest vlajce pokropené krví prvních mrtvých. Snažili jsme se zastavit tanky u rozhlasu, viděl jsem střelbu u Národního muzea. Vyfotil jsem i několik dalších situací. Vrátil jsem se do Benátek nad Jizerou až pozdě v noci. Poslední zbytky iluzí o našem velkém bratrovi byly pryč. S dalšími přáteli jsem dokázal vyrobit na koleně několik čísel závodního časopisu Brousek. Věřím, že starší občané z Benátek nad Jizerou i Mladé Boleslavi si na náš časopis a moje texty (byly buď podepsány, nebo označeny iniciálami) ještě pamatují. Měl slušnou kulturní úroveň. Nostalgicky jsem se probíral jednotlivými srpnovými čísly. Státní bezpečnosti vadil nejvíce můj emocionální Dopis dceři, ve kterém jsem připomínal, že proti násilí je třeba bojovat (a pokud nezvítězíme my, musí se o to snažit naše děti).

[Obr: 1968_02.jpg (39201 Bytes)]

Nicméně k ocitování jsem vybral jiný svůj text, který byl zveřejněn 29. srpna. Má totiž obecnější dosah. Dal jsem mu název Budou nebo nebudou nové Lipany?V následujících „normalizačních letech“ se ukázalo, že moje obavy byly oprávněné:

Vyslechl jsem včerejší projev soudruha Gustava Husáka na mimořádném sjezdu KSS (Komunistické strany Slovenska). Byl jsem tímto projevem velmi otřesen. O rozbití naší jednoty, o to, co se dosud nepodařilo ozbrojeným okupantům, se snaží člověk, kterému jsme důvěřovali. Nedovedu si jinak než jako snahu o rozbití jednoty vysvětlit slova o opozičním proudu ve straně, slova o tom, ať odpadne, co je kolísavé, co je oportunistické. Nedovedu si jinak vysvětlit snahu po vnášení národnostních otázek na pořad současného jednání (mezi námi, je jisté, že otázka federalizace našich obou národů bude vyřešena k úplné spokojenosti všech, tedy i slovenského národa, ve svobodné zemi po odchodu okupantů). Až dosud jsme byli jednotní a jednotní musíme zůstat i nadále, žádná „kvantitativně nová situace“ nesmí a nemůže způsobit rozkol mezi našimi národy. Prosím vás proto, nerozbíjejte tuto jednotu, vezměte si příklad z pověsti o Svatoplukovi, jeho třech synech a třech prutech, na kterých jim byla předvedena síla jednoty (byla vám již připomenuta v rozhlase). Jednota je dnes naší jedinou zbraní. A tuto zbraň si nesmíme nechat vyrazit z rukou.

Odpor proti okupantům netrval dlouho, dogmatičtí komunisté dokázali (díky přítomným ruským tankům) zastrašit většinu národa. Po roce, přesně 21. srpna 1969 krátce před půlnocí, jsem napsal další ze svých kacířských listů. Reagoval jsem na tvrdý zásah milicionářů a příslušníků SNB (policistů) proti mladým lidem, demonstrujícím v ulicích přesně po roce proti okupačnímu obsazení republiky. Rozeslal jsem jej redakcím, institucím i svým přátelům a spolupracovníkům v oboru. Dovolím si jej také citovat, protože znamenal mé oficiální zařazení se mezi nepřátele socialismu a později byl společně s redaktorskou prací důvodem mého zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice v roce 1971:

Malé zamyšlení po roce (21. srpna 1969 krátce po půlnoci)Znovu to duní v ulicích pod tentokrát zavřenými okny. Celý rok už vláčíme své okovy, ale dosud jsme se nesmířili. Zrada hned tak nepřebolí. Jen málo je nás v ulicích se vzpřímeným pohledem. Bude to asi tím, že všude kolem je načasovaná nenávist v policejních a milicionářských uniformách. Stačí jen slova CHCEME SVOBODU a neurvalci s pendreky předvádí šavlový tanec. Bomba s nenávistí explodovala.

Pláču, pláču a nestydím se za to. V hlavě doznívají poslední tóny Daliborových houslí po nesplnitelném. V této chvíli již ale plně cítím to, co jsem si až dosud, dokonce ani dnes v poledne, nechtěl přiznat. Kromě načasované nenávisti, která již vybuchla, je totiž kolem jen strach a lhostejnost většiny národa.

Tváří v tvář postupující bažině NORMALIZACE - pravděpodobnosti lží a převlékání kabátů - si není třeba nic nalhávat. Zdejší socialismus již nemá lidskou tvář a demokracie je nedostižnou utopií. Bojím se dalšího vývoje, bojím se. Ale nemám co odvolávat.

Od obsazení našeho státu vojsky Varšavské smlouvy uplynulo třicet dva let. Okupační armáda na našem území už deset let není. Vzpomínky na prožité roky ale zůstávají. A s nimi i stálá trpkost.

[Obr: 1968_04.jpg (36140 Bytes)]

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 21.8.2000

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Něco, co by nemělo ujít učebnicím - Jirka Hlusi
Na tuto událost si pamatuji zcela přesně - Mrnkova Jana Ing.
STB tu vládne dál - Martin Hofmann
Taky jsem byl před 32 lety mladej, důvěřivej a zklamanej - Vladimír Peňáz
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena