Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:40
Publikováno dne:
30.5.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Vládci českých pramoří

Před 570 až 235 miliony let se ve středu Čech rozlévalo prvohorní moře. Po předchozí vývojové etapě starohor, jejímž konečným výsledkem byla dlouhým působením povětrnostních vlivů vytvořená plochá rovina pouze s primitivními známkami života, šlo o živočišný ráj. Moře bylo nositelem prvních poměrně vyspělých živočišných forem. Rozprostíralo se mezi Příbramí a Prahou. Podnebí se od nejstaršího kambria k nejmladšímu devonu postupně oteplovalo. V devonu, kdy začalo moře ustupovat a zvětšovaly se plochy pevniny, šlo již o moře tropické. S oteplováním přibývalo živočišných forem a v konečné fázi to vedlo i ke vzniku forem přechodných a suchozemských. Nejvýznamnějším živočišným druhem ve starších prvohorách byli trilobiti. V kambriu jednoznačně převládali nad ostatními formami života. Šedesát procent všech popsaných živočišných druhů představovali nejrůznější trilobiti. Hlavní zásluhu na tom má francouzský inženýr Joachim Barrande. Díky druhové rozmanitosti i celkovému množství nálezů jsou trilobiti ze středních Čech známí po celém světě.

Ostatně díky trilobitům se Barrande začal o zkameněliny v Čechách zajímat. Pracoval jako inženýr na výstavbě železnice a při svých procházkách se zajímal o veškeré přírodní zajímavosti. V roce 1833 při vycházce do Zlíchova, když vystupoval vápencovou strání na vrch Dívčí hrady, všiml si dvou úlomků s otisky trilobita, nazvaného později Odontochile. Vzal je domů a tam je položil na pracovní stůl mezi knihy. Pečlivá hospodyně, kterou byla matka Jana Nerudy, mu při úklidu kameny vyhodila do smetí. Barrande si po nějakém čase uvědomil, že cosi podobného viděl ve Skotsku, a začal svůj nález shánět. Naštěstí paní Nerudová oba úlomky na smetišti našla. Od té doby se sbírání a následnému zkoumání prvohorních zkamenělin začal Barrande věnovat systematicky. Kromě mnoha trilobitů popsal i další živočišné druhy z území, tvořeného staroprvohorními horninami, které je dnes po něm nazváno Barrandien. Své nálezy popsal v mnohasvazkovém díle Systéme silurien du Centre de la Boheme, vydávaném v letech 1852 až 1911. Po své smrti věnoval svou rozsáhlou sbírku Národnímu muzeu v Praze.

Kdo to vlastně trilobit byl a jak žil? V rámci živočišného systému patří mezi členovce. Jde však o samostatnou a na konci prvohor zcela vymřelou primitivní skupinu, s pevným, v podélném i příčném řezu na tři části se rozpadajícím krunýřem. Tělo krunýře je tvořeno chitinozní látkou, podobnou té, která tvoří štít současného raka. Ostatně za raky, korýše nebo šváby byly v minulosti nalézané zkamenělé otisky trilobitů pokládány. Trilobiti měli rozměry od několika milimetrů do několika desítek centimetrů. Výjimkou nebyli ani jedinci přesahující metr délky. Někteří byli slepí, jiní měli jednoduché nebo složitější párové oči. Živili se převážně planktonem, není ale vyloučeno, že někteří byli i dravci, kteří nepohrdli ani svými menšími příbuznými.

Vraťme se ale ke stavbě těla trilobitů. Krunýř se skládá z hlavového štítu (cephalon), ohebného, z několika kloubnatě spojených článků složeného trupu (thorax) a pevného ocasního štítu (pygidium), který vznikl splynutím několika původně volných článků. V příčném řezu lze na krunýři pozorovat vyvýšenou střední část těla. Na hlavovém štítu glabelu, na trupu a ocasním štítu vřeteno (rhachis). Líce na hlavovém štítu, žebra na trupu a ocasním štítu jsou oproti vřetenu snížena. Krunýř sám byl poměrně tenký, jen asi 1,5 milimetru. Byl ale velmi pružný. Skládal se z většího počtu (kolem deseti) tenkých chitinových plástů, mezi kterými jsou tenké vložky uhličitanu vápenatého. Na spodní části těla byli trilobiti kryti podobně utvářeným krunýřem břišním. Ten byl ale výrazně slabší, a proto se zachoval jen velice vzácně.

[Obr: trilobajti.gif (52872 Bytes)]

Uspořádání měkkých částí těla, především svalů, je známo podstatně méně. Lze je odhadovat jen podle velice vzácných pozůstatků po — velmi sporadicky nalézaných — svalových úponech na vnitřní straně krunýřů. Prokázáno bylo, že svaly byly dvojího druhu, a to ohýbací (flexurní) a roztahovací (extensorní). Upevněny byly hlavně ve směru tělní osy. Ke styku s vnějším prostředím sloužila trilobitům dvě tykadla na břišní straně těla, dále pak četné tělní přívěsky, které byly u ústního otvoru přeměněny v kusadla a v trupové části sloužily jednak k dýchání, jako žaberní přívěsky, a také k pohybu.

Vzhledem k tomu, že krunýř bránil dalšímu růstu, byl proto během života trilobita opakovaně svlékán a vždy znovu dorůstal. Po svlékání, stejně jako po odumření živočicha, se obvykle rozpadal na jednotlivé části. Celé krunýře se proto nalézají poměrně vzácně. Mnohem častější, a někdy i hromadné, jsou nálezy ocasních štítů, hlavových štítů nebo částí trupu. Původ hromadných nálezů, označovaných jako trilobitové lumachely, které jsou v silurských a devonských vápencích Barrandienu, vysvětlil docent Ferdinand Prantl. Jde o pozůstatky na místech, kde docházelo k periodickému svlékání krunýřů, k tomuto účelu si trilobiti vybírali příhodná místa, ke kterým se vždy vraceli.

Nejkrásnější ukázky našich trilobitů jsou v paleontologických sbírkách Národního muzea v Praze. Setkáme se s nimi ale i ve všech hlavních světových muzeích právě proto, že české barrandienské lokality jsou pokládány za klasické.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 30.5.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 

Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.9 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2001 Seznam.cz, a.s., uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena