Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:42
Publikováno dne:
2.1.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Jaké jsou příčiny stárnutí?

Před nedávnem jsem četl v National Geographic jeden článek o stárnutí. Možná bych o tom taky mohl něco napsat, říkal jsem si. Ale má to vůbec význam? Lidé o tom slyší pořád. Divím se, že je to ještě baví poslouchat. Vlastně je to všechno, co je na vědě zajímá. Jak si život zpříjemnit, prodloužit. K čertu s přírodními zákony, koho zajímají vzorce a rovnice? Dejte nám pilulku, minerál a vitamín zvedne mandle o 100 %.

Jak vidíte, nakonec jsem se k psaní rozhoupal. Jen je potřeba najít ten National Geographic. Musí být tady na polici. V minulém čísle to určitě nebylo, že by před dvěma měsíci?

Po prohrabání se svou knihovnou se již nedivím. Ten článek vyšel už před třemi lety!

Ne že by se třeba vědcům do hledání živé vody nechtělo. Ovšem u složitých organismů je stárnutí složitý proces a není znám žádný šroubeček, který za to může. Že rozverné dítě ztratí 10 % vody a vyschne ve vzteklého dědka, za všechny ty infarkty, slabozrakost, plešatost… radši nepokračovat.

[Obr: baby2.gif (78765 Bytes)]

Bohužel, plány k mlýnu na staré baby se kdysi v 19. století ztratily. Stejně tak i jiné návody na nesmrtelnost, jako oslí mléko, ve kterém se koupala královna Kleopatra, pramen živé vody, který namaloval Lucas Granach starší ve svých 74 letech, inspirovaný zřejmě indickou fontánou mládí. Snad si je nevzali jejich vynálezci do hrobu?

U jednoduchých organismů, dokonce i červů, je už dnes možné genovými manipulacemi prodloužit život i několikanásobně. Ovšem univerzální recept neexistuje, nikdo neví, proč se krysa dožívá desetkrát méně než říční škeble a slon dvakrát víc než velbloud.

Jednoznačně dobrá zpráva je, že lepší zdravotní péče a kvalitnější potrava vedou celosvětově k vyšší průměrné délce života. Ta se za sto let prodlouží v průměru o 30 roků. V současnosti se průměrné věky pohubují mezi 38 pro Sierru Leone až do 80 let pro Japonsko.

Je to jedna z dobrých věcí současné civilizace: Neandrtálec se dožíval 20 a ještě v 18. století byl průměr dožití narozených dětí 30 let. Přitom recept účinný v moderních civilizacích lze stále formulovat po neandrtálsku: pracuj, nepřežírej se, nemrač se.

Mimo rozcvičku před snídaní a mrkvičku k obědu si mouhou ti bohatší naordinovat hormonální kůru, inzerovanou mnoha klinikami v západních zemích. Například s růstovým hormonem. To ovšem zatím připomíná upsání se ďáblu. V mnoha případech to skutečně podzim života osladí a potlačí únavy i mnohé nemoce. Vedleší účinky zní však stejně nepříjemně, ať už je to zánět nervů, cukrovka nebo rakovina. Nehledě na kosmetické zádrhele, kdy chlupy nebo kožní tuk rostou na nepředvídatelných místech.

Tithonus, milenec Aurory, dostal věčný život, ale zapomněl žádat i věčné mládí. Je lepší život delší, nebo kvalitnější?

Dalším stéblem slámy, které se objevilo v cestě za věčným mládím, jsou radikály. Zdrojem naší energie je spalování kyslíku v mitochondriích. Přitom vznikají jako vedlejší produkt nebo meziprodukt radikály, agresivní molekuly s volným elektronem. Ty mohou nahlodat buněčné stěny, zničit DNA nebo proteiny přítomné opodál. Látky, které radikály nejlépe ničí, se jmenují antioxidanty. Než ale pro ně vyjdete do lékárny, vězte, že zelenina a ovoce jich obsahuje plno druhů.

V nějakém filmu jsem slyšel, že člověk je tu proto, aby konal dobro. Jistě se proti tomu nedá ani při nejlepší vůli nic vážného namítnout. Pokud to někoho nenapadne uzákonit. Ovšem z hlediska přežití druhu je evidentně nejekonomičtější rozmnožit se a zmiznout. Proto se zdá nejúčinnější zkusit štěstí při hledání viníků stárnutí v genetice. Hlavním podezřelým jsou v posledním desetiletí telomery, konce DNA, nositelky genetické informace. Při dělení buněk a chromosomů se tyto konce zkracují a po jistém čase by tak byl organismus odsouzen k zániku. Naopak, kdo zkracování zabrání, umožní buňkám nesmrtelnost.

Podle nedávných prací (tentokrát z podzimu 2000) však ani v telomerech univerzální klíč neleží. Jejich závislost délky na věku je složitá a po jistém čase se už nezkracují vůbec. Pokud funguje ostatní enzymatický aparát v buňce, buňka si při dělení svoji genetickou informaci ohlídá sama a my máme stále naději žít déle. Je to blbá pointa?

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 2.1.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

K čemu jsou užitečné verše? - 19.12.2000
Kouzlo detailu - 7.11.2000
Dobré zprávy  - 13.12.2000
Tajemná Vineta - 7.8.2000


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Méně omáčky a více informací! - Rob
Petr Bouř
O radikálech, telomerech a mrkvi.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.5 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena