Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:42
Publikováno dne:
1.2.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Jaká je ta pravá ekologie?

Když chci dojít z Dolní Malé Úpy na Portášovy boudy tak, aby mě nepřejel náklaďák, vezmu to Pěnkavčí cestou. V létě mezi mechy a borůvčím ve skalách po straně pěšiny vykukuje náprstník a určitě i jiné zajímavé zeleniny, o jejichž názvech nemám tušení; v zimě ji lze vystoupat na běžkách - v tichu, přerušovaném jen kdesi dole bubláním Jeleního potoka. Amen, není již takové Pěnkavčí cesty. Při poslední návštěvě jsem se pohodlně vyhnul bagru i válci, neb šíře nově budované komunikace byla dimenzována pro nové století. Proč se také spokojit s jednou asfaltkou tam, kde mohou být dvě. Ale nechme to koňovi. Podívejme se na budování životního prostředí v místech od Prahy ještě vzdálenějších.

Japonsko

Jedním ze symbolů japonského přístupu k přírodě je zahrada císaře Akihita v centru Tokia. Ideál absolutní kontroly lidského ducha se promítá do absolutní kontroly nad přírodou. Zahradník zaštípne výhon borovice a ví, že se to na rostlině projeví až za dvacet let. Císař kupuje ryby od rybáře lovícího pomocí kormoránů, jen aby tato tradice nevymizela. Není divu, že tohle přenést do uspěchané Evropy asi nepůjde. Já například neumím zacházet s kormorány.

Německo

Ještě dnes si pamatuji jakéhosi horlivého strážce v Tatrách, který mi vyčetl odchylku od značené cesty. Měl sice papírově pravdu, ale už v gymnaziálních letech jsem mu mohl vysvětlit, proč člověk v bačkorách u televize poškodí přírodu daleko víc než neukázněný turista, byť by i papír odhodil. Ještě předesílám, že nemám nic proti zemědelcům, zejména kolem snídaně, oběda a večeře, přesto považuji jejich meliorace a přehnojené šíré lány za jedny z hlavních škodných v naší přírodě. Právě proto mě zaujala diskuze mezi zemědělci a ortodoxními ochranáři v Německu, kde se zřejmě pokouší zjistit, že oběma stranám jde nakonec o stejnou věc. Alespoň někteří ekologové začínají pochybovat, zda mají vybírat cestné od starousedlíků, kteří v nově zřízené chráněné oblasti (Bayerischer Wald) žijí od nepaměti, zda kvůli kolonii motýlů (Tübingen) je správné bránit stavbě nemocnice nebo pro hejno vzácných ptáků (Hamburg) blokovat stavbu sociálních bytů pro 10000 lidí. A zemědělcům také nepřipadá správné raději louku zorat (polabské roviny) a osít kukuřicí, než aby jim na ní nějaký ouřada založil rezervaci. "Ochrana užíváním", "člověk součástí přírody" a "žádná rezervace bez podpory místního obyvatelstva" začínají být hesla v novém ekologickém slovníku.

Antarktida

[Obr: tucnacix.jpg (10736 Bytes)]

V 60. letech objevili sovětští průzkumníci v Antarktidě obrovská podzemní (nebo spíše podlední) jezera. Ledové nánosy v hloubkách okolo 2000 metrů skrývají organismy staré 240000 let. Hluboko v dobách studené války nebyl Sovětský svaz příliš sdílný a do světa první zprávy o těchto objevech proskočily až v roce 1996. Mimo největšího jezera "Vostok", kde je led v hloubce čtyř kilometrů udržovám zemským teplem v kapalné formě, bylo podobných míst objeveno ještě několik desítek, chráněny ledem jsou snad až 15 milionů let. Vědcům z celého světa se sbíhají sliny na objevy dosud neznámých životních forem, ale i třeba v ledu zamrzlých pravěkých bakterií. Mohou najít mnohé odpovědi o počátcích života na Zemi i o jeho možných formách na chladných planetách v sousedství. Přemýšlejí, jak led, vodu i organismy při vrtání a výzkumu co nejméně znečistit a poškodit. Objevují se ale i hlasy, že by možná stálo za to se bez těch nových objevů obejít a nechat přírodě její tajemství. Proč si poslední nedotčenou oázu přírody na planetě hned zasvinit?

Přece jen, když za mnou doznělo chrčení bagru, nepřestal mi vrtat hlavou účel nové Pěnkavčí silnice. Voda z přetrhaného lesního podloží je sváděna betonovými výpustěmi; u jedné se místní horal mořil s obrovským balvanem a já se osmělil zeptat se na účel všeho toho snažení. "Bude to přece turistická cesta", dostalo se mi v odpovědi. A já si konečně mohl v duchu oddychnout: "Vidíš, vole, vždyť to dělají kvůli tobě!".

Petr Bouř (bour@seznam.cz) - 1.2.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 


S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y . . .

Automobily a čistota ovzduší - 11.9.2000
Jak poznat ekologického experta? - 20.8.1999


V A Š E   N Á Z O R Y . . .

Ekologie? Politika? Ochrana životního prostředí? - Petr Veselý
Ekologie? Politika? Ochrana životního prostředí? - Petr Veselý
Ekologie je prostě ekologie - Jan Martinek
Zemědělci nemají téměř žádné peníze na nákup hnojiv - Jiří Procházka, Státní rostlinolékařská správa
Petr Bouř
Zajímavosti ze zeměkoule.

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.4 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena