Novinky.cz
S T Y L
Ú t e r ý
23.září 2003, 19:42
Publikováno dne:
7.2.2001



na Obsah
Zpravodajství
Kurzy, burza
Počasí
T E L E V I Z E
Politika
Internet
Počítače a technika
Sport
S T Y L
Kultura
Boulevard
Lidé, vztahy, sex
Comics
Vaše názory
Archiv
TechDesk
AutoNovinky
HREJ!
Seznamka

ASCII   MAC   WIN

REKLAMA

Zranitelnost energetických sítí

Hospodářství i chod domácností v rozvinutých státech jsou nerozlučně spjaty s elektrickou energií. Měřítkem vyspělosti je soběstačnost v její výrobě. Náročnost výroby elektrické energie je výrazně vyšší než tzv. energetická náročnost ostatních průmyslových odvětví. Značný potenciál celosvětových výrobních sil je věnován těžbě fosilních paliv a dalších surovin, nutných k výrobě a přenosu elektrické energie. Dochází současně k rozsáhlé devastaci přírody. To ale ještě není vše. Pro vlastní výrobu energie jsou nutné velké náklady na postavení elektráren a na zajištění distribuce vyrobené energie. Efektivita při výrobě elektrické energie přitom zůstává stále velice nízká. U tepelných a vodních elektráren to jsou jen desítky procent. O něco lepší situace u elektráren atomových je vyvážena vyššími vstupními náklady na výstavbu (naše zkušenosti s Temelínem to jen potvrzují) a problémem s ukládáním vyhořelého paliva.

S omezujícími se světovými zásobami stoupá cena surovin, a tak se i výroba elektřiny neustále zdražuje. Na rozdíl od většiny ostatních průmyslových výrob, vzhledem k finanční, ale i technologické a technické náročnosti, nelze vytvořit při výrobě elektrické energie fungující konkurenční prostředí. Energetický průmysl zůstává přirozeným monopolem. Alternativní drobné zdroje jsou stále ještě zanedbatelné.

Na pravidelný přísun elektřiny do továren i domácností jsme si již zvykli natolik, že nás příležitostné výpadky elektrického proudu dovedou oprávněně rozčílit, a to jde obvykle jen o kratičkou, maximálně několikahodinovou záležitost. Jen těžko si dovedeme představit situaci, kdy bychom měli žít bez elektrické energie delší čas, o tom, že by náhle nebyla k dispozici vůbec, už ani nemluvím.

Existují ale situace kdy se s tímto problémem musí lidé vyrovnat. Zažili to v uplynulých letech obyvatelé bývalé Jugoslávie během kosovského konfliktu, Čečenci i další obyvatelé v místech válečných konfliktů. Rozrušení energetické sítě je základním předpokladem likvidace protivníka. Podobně se mohou projevit i teroristické útoky, což je alarmující. I poměrně malá teroristická skupina by byla schopna destabilizovat vývoj v celém státě.

Energetické krize ale mohou vzniknout i v době míru - vůbec nejsou závislé na politickém zřízení. Důvody mohou být nejrůznější. Značný vliv ale vždy hraje nadměrná koncentrace výrobních kapacit. Na místě drobnějších energetických sítí jsou zvláště v průmyslově rozvinutých státech velké, navzájem propojené, a tudíž snáze zranitelné zdroje, ať už jde o klasické, nebo jaderné elektrárny. Prvním případem mohou být přírodní katastrofy (podobné té, k jaké došlo v Indii). Svoji roli ale můžou sehrát i podmínky společensko-ekonomické. Potvrzuje to situace, ke které došlo téměř současně v USA i v Rusku. Přesto, že jde o něco, co je mnohem významnější než politické tahanice s Kubou či problém kolem ČT, o obou energetických kolapsech jsme byli informováni jen minimálně.

V USA, konkrétně v Kalifornii, jsou občané i průmysl již řadu měsíců výrazně omezováni jednak kvůli pro kapitalistický monopol typickému nárůstu finančních nároků - cena surovin, hlavně uhlí a ropy, výrazně stoupá. Nemalou roli hrají i subjektivní představy a neochota distributorů a výrobců energie navzájem se domluvit. Uživatelé se zde dostali do pasti přirozených monopolů. Problém je natolik palčivý, že jej nakonec musí řešit nově vzniklá Bushova federální vláda. A to i přesto, že původně odmítala jakkoli zasahovat s tím, že by situaci měly vyřešit „tržní vztahy“. Velmi obecně bychom mohli říci, že příčinou je neochota k jakékoli formě jednotného energetického plánování.

Opačná je situace v Rusku. Sibiřské gubernie jsou bez elektřiny právě proto, že centrální plánování se zde ukazuje jako neschopné. Mrazy a sněhové kalamity známe jako opakující se výmluvu po dlouhá léta i u nás. Roli hraje pochopitelně i korupce řídicích pracovníků a obecně špatná pracovní disciplína v postkomunistických státech.

Problém výroby, rozvodu a s tím spojené závislosti států i jednotlivých občanů na omezeném počtu energetických zdrojů a jejich majitelů je již dnes problémem globálním. Problémem o to významnějším, že se projevuje stále snazší zranitelnost energetických zdrojů a rozvodů, a to nejen technická, ale i administrativní (nemožnost konkurence umožňuje neomezenou moc přirozených monopolů). Náš energetický monopol ČEZ se konkurence obávat nemusí, žádná privatizace ji totiž nevytvoří. Proto nejsme před takovým energetickým kolapsem, jaký zažívá Kalifornie nebo Rusko, nijak chráněni. Spíše naopak, stáváme se stále více rukojmími energetické lobby.

Ivan Turnovec (ivan.turnovec@seznam.cz) - 7.2.2001

Zaujal Vás tento článek? Chcete nám k němu něco sdělit? Neváhejte a sdělte nám svůj názor 
Ivan Turnovec

Sdělte nám svůj názor Vytiskněte článek na tiskárně Pošlete článek kolegovi emailem Další články autora
Hodnocení: 5.8 / 10

A K T U Á L N Ě:

Baldachýn: Potter vycpává koťátka!

COMICS: Čím jedeš?

Dnes naposled

Velké sportovní finále

Jak jsem poštval kamarádku na Václava Klause

Rok 2002 v hudbě - část druhá

Místo hada Karel Gott

Povídky nevidomých: Vyvařené zuby

Nenechte sebou manipulovat

Existují jen multiplexy?

HREJ OVER!

S T Y L:

Jen řešení Lamohlavu 49/2002

Nenechte sebou manipulovat

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Lamohlav 49/2002 - finální

Když mají děti zácpu

Změřit hvězdu, zvážit planetu

 

 





- nahoru - Copyright (c) 1998-2000 Seznam - Ivo Lukačovič, uvedení autoři článků a dodavatelé
obsahu, všechna práva vyhrazena